Kontroly na česko-slovenské hranici budou zřejmě pokračovat i po 28. říjnu, potvrdil České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O situaci budou v následujících dvou dnech jednat také ministři vnitra unijních států na zasedání v Lucemburku. Česko chce mimo jiné prosadit větší spolupráci při ostraze vnější schengenské linie.
„Česká republika, Rakousko například v Maďarsku už své kontingenty mají a bylo by dobré, aby si ostatní země, které jsou teď postiženy migrací, včetně například Slovenska, uvědomily, že je to sdílená zodpovědnost a také přemýšlely o tom, že by tam nějaký policejní kontingent vytvořily,“ uvedl Rakušan.
Kvůli hraničním kontrolám kritizoval Prahu slovenský ministr vnitra Roman Mikulec, podle něhož Česko nedodržuje podmínky readmisní dohody při předávaní migrantů z Česka na Slovensko. Nezamlouvá se mu, že Praha na Slovensko pouze oznamuje, že mu vrací migranty a ty pak také vysadí na hranici, aniž by vyčkala na reakci slovenských úřadů.
„Upozornili jsme oficiálním dopisem na dodržování podmínek readmisních dohod, které zahrnují přesně dohodnutá místa a časy. Bohužel, česká strana toto nedodržuje. My své závazky plníme, ale máme určité kapacity,“ řekl Mikulec.
Podle něj se tak stává, že se v příhraničí s Českem pohybují skupiny migrantů, protože slovenské úřady neměly dostatek času na to, aby je mohly převzít. Běženci po absolvování administrativních úkonů nemají zájem zůstat v nabízených ubytovacích kapacitách na Slovensku.
Cílem je Německo
Český ministr vnitra Rakušan slovenské výhrady rozporuje. Chápe sice, znovuzavedení kontrol na někdejší federální hranici je nepříjemné a náročné opatření, považuje ho ale za nutné, protože „přináší bezpečnost občanům České republiky“.
Vicepremiér ale především odmítá, že by Praha readmisní dohodu nedodržovalo. „My jsme byli od počátku připraveni k jednání se slovenskou stranou, dodržování platné readmisní dohody bylo vždy naším požadavkem a přáním. Proto jsme samozřejmě i nyní připraveni k vyjasnění všech záležitostí, které tato smlouva obsahuje. Nicméně na důsledném postupu při uplatňování readmisí trváme,“ uvedl.
Od zahájení hraničních kontrol ze strany Česka i Rakouska zadrželo Slovensko k úterý podle údajů slovenského ministerstva vnitra 1180 migrantů a 24 převaděčů. „Jejich cílem není Slovenská republika ani Česká republika, jejich cílem je Německo,“ poznamenal Mikulec. Slovenská policie už dříve uvedla, že běžence, kteří se dostanou na Slovensko z Maďarska, Budapešť až na výjimky od Bratislavy nepřebírá.
Česko od zahájení svých kontrol na hranici se Slovenskem podle údajů policie zadrželo ke středečnímu ránu téměř 2600 migrantů a 56 převaděčů. Rakušan právě na těchto číslech po jednání vlády dokládal, že český krok jednoznačně přinesl výsledky.
Zpřísnění migrační politiky v Německu
Německý parlament se také bude ve čtvrtek věnovat návrhu opozice na zpřísnění migrační politiky včetně možného zavedení stálých kontrol na hranicích s Českem. Rakušan zopakoval, že při chystaném jednání ministrů vnitra EU v Lucemburku bude s německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou o situaci na společné hranici hovořit. Německé orgány mají podle Rakušana právo o situaci jednat, dělá to i česká vláda. „My se argumenty, daty, čísly a statistikami budeme snažit přesvědčit německou stranu, že ilegální migrace přicházející z ČR v současné době SRN výrazným způsobem nezasahuje.“
V souvislosti s migrační vlnou zavedlo Česko kontroly na hranicích se Slovenskem na konci září nejprve na deset dnů, jejich trvání poté ale prodloužilo. Zajištěné migranty policie prověří, odebere jim otisky prstů a pak je musí pustit. Pokud v Česku nepožádají o speciální vízum, musí ze země do třiceti dnů odjet. Zadržené převaděče už začaly trestat soudy. Zlínský poslal dva cizince do vazby, uherskohradišťský další čtyři vyhostil a zabavil odměnu za přechod hranice.
České hlídky i v Maďarsku
Čeští policisté pomáhají střežit hranice i například v Maďarsku a Severní Makedonii. Dohromady jich je v těchto misích asi osmdesát. Na maďarsko-srbské hranici letos pomohli zadržet už přes 21 tisíc běženců, další deset a půl tisíce na hranici makedonsko-řecké.
Právě v Severní Makedonii na nádraží Gevgeliji najdou denně čeští, rakouští a makedonští policisté ukrývající se uprchlíky. Velitel 47. kontingentu v Severní Makedonii Pavel Polakovič zmínil případ, kdy objevili kupříkladu uprchlíky z Indie. „Zalezli do otevřeného vagonu, vybrali jednoho, který je zavře a ten pak pojede v dalším vlaku,“ uvedl s tím, že jeho kolegové je našli ve chvíli, kdy už většina z nich byla přehřátých, dehydrovaných. Uprchlíci podstupují na takových cestách velké riziko. „Jedou například x-desítek kilometrů přímo nad pražci mezi koly,“ dodal.
Aby se uprchlíci dostali k nádraží, musí překonat oplocenou a hlídanou makedonsko-řeckou hranici. Trasy, kudy jít, mají v telefonech. „Vyhnou se městu a jdou terénem tak, aby nenarazili na lidi, na policejní hlídky,“ vysvětluje Polakovič.
Jejich cílem je dálnice do Skopje, kde čekají na odvoz a právě zde je čeští a makedonští policisté často zadrží. Ne vždy to však proběhne bez problémů, například nedávno na ně běženci zaútočili. „Schovávali se před námi v takovém hustém porostu a vyběhli dva migranti z křoví s dřevěnými holemi,“ vzpomíná Polakovič. V noci hranici hlídají za pomoci dronu s termovizí.
Na policisty často hází kameny
Také na maďarsko-srbských hranicích mají čeští policisté napilno – 175 kilometrů dlouhé pomezí je obehnané dvojitým plotem s technikou na detekci pohybu. K překonání plotů tu migranti používají žebříky.
„Přecházejí na více místech, mají své lidi, kteří hlídají příjezd našich policistů, tak i maďarských policistů,“ uvedl velitel kontingentu v Maďarsku Jakub Maciolek. Dodal, že za pět týdnů zadrželi policisté 3365 nelegálních migrantů, z toho deset převaděčů. Na policisty uprchlíci často hází kameny, větve, někteří mají i zbraně. Úkolem těchto skupin je udělat rozruch, aby další mohly na jiném místě ploty překonat.
„Ví, že jsou chytání, ví, že tady jsme, tak se snaží vymyslet něco tak, aby nám utekli,“ dodává Maciolek. Zadržené migranty pak policisté předávají úřadům, které je pak většinou vrací do Srbska či Řecka. Běženci, které se chytit nepodaří, často míří dál na západ právě přes Českou republiku.
