Česko od září pomůže Slovensku s ochranou jeho vzdušného prostoru. V Otázkách Václava Moravce to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Jeho slovenský protějšek Eduard Heger, který byl také hostem pořadu, to ocenil, stejně jako vyslání českých vojáků k ochraně východních hranic Slovenska. Oba premiéři se kromě bezpečnostní situace a války na Ukrajině věnovali také politické situaci ve svých zemích a zdražování energií.
Česko vyhoví žádosti Slovenska o pomoc s ochranou nebe, řekl Fiala
Otázky Václava Moravce s premiéry České a Slovenské republiky (zdroj: ČT24)
Slovensko v červnu požádalo Českou republiku o pomoc s ochranou vzdušného prostoru, dokud nepřevezme objednané stíhačky F-16. Ty by měly nahradit dosud používané migy-29, ale dodávka bude mít zpoždění. Fiala nyní ujistil, že Česko sousední zemi pomůže.
„Nepochybně vyhovíme. Myslím, že je to krásný příklad nejenom obranné spolupráce, ale i důvěry. Pomůžeme Slovensku do doby, než bude mít k dispozici nová letadla. A počítáme s tím, že zase nám někdo pomůže, pokud budeme mít problémy,“ řekl Fiala. Zdůraznil, že je to v českém zájmu. Připomněl, že Slovensko hraničí s Ukrajinou, která se brání ruské invazi.
Ukrajina by mohla dostat migy i tanky, uvedl Heger. Česko může pomoci s výcvikem vojáků
Slovenský premiér Heger Fialova slova ocenil. Odhadl, že jeho země bude pomoc českých stíhačů potřebovat zhruba rok. Připustil zároveň, že je „ve hře“, že by Slovensko své migy postoupilo Ukrajině. Zmínil se také o možnosti, že by Ukrajina dostala tanky. „Ale nechci to říkat podrobně, protože nás i Ukrajina požádala, abychom tuto techniku nespecifikovali,“ dodal.
Heger i Fiala podotkli, že všechny překvapilo, jak účinně a dlouho se dokáže Ukrajina bránit invazi ze sousední země, jejíž armáda měla být papírově mnohem silnější. „Jsme daleko za všemi limity a máme všechny předpoklady, abychom věřili, že Ukrajina tuto válku vyhraje,“ poznamenal slovenský premiér.
Petr Fiala ovšem připustil, že nikdo neví, jak dlouho ještě potrvá, než Ukrajina bude mít plně pod kontrolou své území, podotkl však, že se nedokáže Rusům ubránit bez pomoci Západu.
Za zásadní považuje, „aby měli zbraně, aby mohli vybojovat svoji nezávislost a naši bezpečnost a naši svobodu“. „Oni bojují za nás,“ dodal. Uvedl také, že je v případě potřeby Česko připraveno zapojit se do výcviku ukrajinských vojáků.
Eduard Heger odmítl, že by bylo možné za současné situace hovořit o ztrátě státní suverenity Ukrajiny. „Suverenita tu stále je. Mají vládu, kterou si zvolili, a ta bojuje,“ poukázal.
Finsko a Švédsko míří do NATO. Podle Fialy dosáhl Putin opaku toho, co chtěl
Fiala vnímá, že ukrajinská krize posílila jednotu Západu. Dříve rozhádaná Evropská unie podle něj „odchází z každé Evropské rady sjednocena“ a dokáže se shodnout na jasných činech.
Ruská válka proti Ukrajině dala nový smysl také Severoatlantické alianci. Podle předsedy české vlády se „před pár lety pochybovalo, jestli má smysl“. „Dnes je úplně klíčovou, akceschopnou aliancí, která přijímá nové členy,“ prohlásil.
Na nedávném madridském summitu NATO se podařilo vyřešit turecké námitky, summit tak otevřel cestu ke vstupu Finska a Švédska.
Fiala považuje samotnou jejich žádost o vstup za historickou. Připomněl, že Švédsko bylo velmi dlouho neutrální. „Vladimir Putin dosahuje pravého opaku toho, co chtěl. Říkal, že nechce, aby se NATO přibližovalo k ruským hranicím. Ono se přibližuje. Ale těm státům nic jiného nezbývá, pokud chtějí mít zachovanou nezávislou, bezpečnou budoucnost,“ podotkl. Předpokládá, že český parlament by mohl přístupové smlouvy ratifikovat začátkem podzimu. Věří, že vstup Finska a Švédska podpoří alespoň část opozice.
Heger zdůraznil, že NATO po začátku války na Ukrajině také výrazně pomohlo zlepšit obranyschopnost jeho země. „Jen pár měsíců zpět jsme byli v situaci, že naše nejsilnější obrana byla, že jsme členy. Až potom velmi rychle zareagovali naši přátelé a sousedé (…) a poslali nám nejen vojáky, ale i techniku. Během pár týdnů se obranyschopnost Slovenska dostala ze zanedbané na špičkovou,“ poznamenal.
V úvahu připadá sektorová daň, ale i dohoda s energetiky, řekl český premiér
Předsedové vlád Česka i Slovenska se v Otázkách Václava Moravce věnovali i vnitrostátní politice v obou zemích. Oba kabinety čelí opoziční kritice, slovenský je na tom však hůře, protože hrozí odchodem i jedna koaliční strana. SaS požaduje konec Igora Matoviče ve funkci ministra financí, Matovič je ovšem zároveň předsedou strany OĽANO, do které patří i premiér Heger. Ten se tudíž nechystá Matoviče odvolat.
„Položit členovi předsednictva otázku, zda bude odvolávat svého předsedu, je přinejmenším velmi nezdvořilá a politicky nelogická,“ odpověděl na přímý dotaz, zda tak učiní. Zároveň odmítl, že by to byl Matovič, kdo koalici destabilizuje. Domnívá se, že je jako ministr financí úspěšný.
Situace Petra Fialy je lepší. Navzdory aktuální korupční kauze, která se sice v prvé řadě týká pražské komunální politiky, ale má vliv na vedení vládního hnutí STAN a v souvislosti s ní již rezignoval jeden ministr, je koalice podle premiéra stabilní. „Žádné napětí, které by naši koalici ohrožovalo, tam není,“ prohlásil.
Opozice však tvrdí, že kabinet dostatečně nepomáhá občanům, kteří se potýkají se zdražováním všeho, ale především energií. Fiala se domnívá, že Česko – a stejně tak i Slovensko – dává na pomoc lidem nejvíce ohroženým inflací podobný díl státních peněz jako jiné země. Zopakoval ale, že by chtěl, aby stát získal dodatečné peníze od energetických společností. Jsou podle něj ale možné různé varianty.
„Zvažujeme nějakou formu solidarity. Nemohu říct, jestli půjdeme formou dočasné daně nebo formou dobrovolné dohody,“ řekl s narážkou na slovenský model. Tam stát nezavedl dočasnou sektorovou daň, o které se v poslední době stále hlasitěji hovoří v Česku, ale ministr Matovič v únoru vyjednal se Slovenskými elektrárnami dvouleté zmrazení cen.