Úřednické a školské odbory vstoupily do stávkové pohotovosti. Přidat se k nim postupně chtějí i další odborové svazy, protože se s vládou zatím nedohodly na růstu platů ve veřejné sféře. Podle kabinetu není krok odborů korektní, protože vyjednávání mají ještě pokračovat. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) pohotovost označil za „zbytečné politické gesto“.
Gazdík uvedl, že ho vyhlášení neomezené stávkové pohotovosti překvapilo a v současné situaci ho považuje za zbytečné a účelové. „Minulý týden na jednání školské tripartity jsem vás osobně informoval, že ve vládních jednáních budu v novele zákona o státním rozpočtu požadovat prostředky na zvýšení platů zejména pro nepedagogické pracovníky. To jsem považoval za kultivovaný dialog mezi vládou a odbory,“ napsal.
Na vyhlášení stávkové pohotovosti od čtvrtka se dohodli předáci odborových svazů pracovníků veřejného sektoru. Jako první ji vyhlásily úřednické odbory, po nich školští odboráři. Ti podle svého předsedy Františka Dobšíka požadují navýšení platů nepedagogických pracovníků, kteří mají nyní zmrazené platy od července minimálně o deset procent. Pro ostatní zaměstnance ve školství požadují dorovnání inflace.
Vláda je podle ministrů připravená letos platy zvýšit. S tím, že by dorovnaly inflaci, ale nepočítá. Řada úřadů a škol, které České televize oslovila, ale se zahájením stávkové pohotovosti nesouhlasí, protože podle nich případná stávka situaci nevyřeší.
Fiala argumentuje odpovědností
To, že ve stávkové pohotovosti odborů nevidí smysl, řekl již ve středu také premiér Petr Fiala (ODS). I ten podotkl, že vláda je připravena jednat, zvýšení platů by ale nedorovnalo inflaci. Kabinet si totiž musí počínat odpovědně kvůli tomu, aby nepoškodil všechny občany roztočením inflační spirály, zdůvodnil předseda vlády. Za nekorektní označil postup odborářů také ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula poznamenal, že odbory by souhlasily s růstem výdělků od července o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a ostatním o 7,6 procenta.
„Očekáváme, že tak, jak jsme se dohodli, že proběhne jednání ve formátu K5, to znamená s předsedy politických stran vládní koalice, protože ministři řekli, že oni nejsou těmi, kdo rozhodují, a že je to někdo jiný. Dali jsme jasně najevo, že jsme připraveni se dohodnout, ale v této chvíli jsme již přistoupili k těmto krokům a považujeme to za zcela korektní a v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání,“ upřesnil Středula, který dříve ohlásil zájem kandidovat na prezidenta republiky.
Boj s inflací
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek považuje požadavek odborů za oprávněný. Věří zároveň, že se podaří splnit přísliby, které vláda dává. „Očekáváme od vlády ovšem především aktivní boj s inflací – tam je příčina problémů. Ale ten se neodehrává,“ kritizoval ve čtvrtečních Událostech, komentářích.
Dodal, že propad platů je následkem toho, že kabinet nekoná v oblasti boje s inflací, což by měl řešit prioritně. „A pak se můžeme bavit o tom, jak zvyšovat mzdy a platy tak, aby se naši občané neztráceli v reálné hodnotě svých výplat,“ řekl.
Podle členky senátního výboru pro sociální politiku Šárky Jelínkové ( KDU-ČSL ) si je vláda vědoma, že problémy spojené s inflací je třeba řešit. „Ale musí jít postupnými kroky,“ sdělila. Dodala, že není možné udělat velké gesto, kterým by kabinet jednorázově lidem pomohl, ale do budoucna by to mohlo problémy zvětšit.
Jelínková krok odborů považuje za předčasný. Připomněla, že na jejich žádost proběhla schůze s kabinetem. „Vláda projevila vůli, že bude platy řešit i ve státní sféře. Ale je na to potřeba určitý čas,“ řekla s tím, že šlo o první ze schůzek.
