Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.
Viktorya Levytska pochází z Kamence Podolského na Ukrajině. Jako parazitoložka pracovala na výzkumu klíšťat v Podolské státní univerzitě, jenže pak na její vlast zaútočilo Rusko. „Když jsme museli se synem do protileteckých krytů opakovaně během dne, a především v noci, viděla jsem paniku v očích svého syna a rozhodla se opustit Ukrajinu,“ líčí.
Práci našla v biologickém centru v Českých Budějovicích, kde zkoumá parazitické prvoky, takzvané babesie, a nemoc babesiózu, kterou na člověka přenáší právě i klíšťata. „Je tu vysoká úroveň vědy a skvělá věda a doufám, že tu získám vědomosti, které budu moci užít i na Ukrajině,“ řekla Levytska ČT.
„Velice rychle se akomodovala, zaběhla v laboratorním režimu a už se vyloženě aktivně podílí na řešení projektu,“ chválí svou novou zaměstnankyni vedoucí laboratoře Jan Perner.
Vzdělávání či vodíkové technologie
Na Masarykovu univerzitu nastoupila Oksana Stupaková. Ve Slavjansku na východě Ukrajiny působila jako profesorka se specializací na digitalizaci vzdělávání. Chce, aby bylo přístupné i na dálku chudým dětem v odlehlých lokalitách. Do Brna přijela se dvěma malými syny.
„Už jsem s kolegy z Masarykovy univerzity spolupracovala na projektu, který jsme ukončili v únoru. Byl o digitálních nástrojích pro budoucí učitele,“ popisuje Stupaková svou předchozí zkušenost s brněnskou univerzitou. „Je vidět, že vědci, když na to přijde čas, jsou schopni vytvořit komunitu, která si velmi pomáhá,“ míní vedoucí Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU Roman Svaříček.
Materiály pro vodíkové technologie zkoumá Olha Puriková z Institutu makromolekulární chemie v Kyjevě. Využívají se kupříkladu k výrobě energie z vodíku. Olha je těhotná a do Prahy přijela se sedmiletým synem. Nastoupila na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.
„Bylo to těžké rozhodnutí. Žijete normální život a pak nastane tahle situace a vy se musíte rozhodnout, co je bezpečné pro vaše dítě, co je lepší pro vaši rodinu,“ vysvětluje. Podle vedoucí Skupiny nanomateriálů na fakultě Ivy Matolínové ukrajinská vědkyně se svou expertizou v oblasti chemie pomáhá vyvíjet materiály, které pracoviště není schopné vytvořit cestou fyzikální. Přínos Purikové je veliký, zdůrazňuje Matolínová.
„Máme málo českých zaměstnanců, takže rádi přijmeme lidi z Ukrajiny, kteří jsou kvalifikovaní a dostatečně schopní. A Olha je prostě jedna z nich,“ shrnuje vedoucí Katedry povrchů a plazmatu Jiří Pavlů.
Pedagogika i sociologie
Jak učit lidi s handicapem, školí kantory Olha Klopota z národní univerzity v Záporoží. V Česku jí nabídla smlouvu Masarykova univerzita v Brně. „Celou dobu jsem věřila, že zůstanu ve svém městě a ve své zemi a že můžu být užitečná pro lidi tam,“ svěřuje se speciální pedagožka. Vedoucí katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Věra Vojtová očekává, že zahraniční kolegové zůstanou dlouhodobě.
Rovněž ze Záporoží přišla do Česka Larysa Sazanovychová. Ve své vlasti učila budoucí lékaře angličtinu. Azyl našla na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde v kurzu radí, jak mluvit s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. „Co tady dělám? Moje rodina, moji přátelé jsou všichni tam a pořád si říkám, můžeš tam jít a pravděpodobně se tam dostaneš, pravděpodobně se nějak dostaneš domů, ale jak dlouho bude trvat, než se vrátíš?“ sdílí své pocity.
„Ukrajina má řadu odborníků, kteří pracují v oborech, na kterých můžeme nějakým způsobem kooperovat, chtějí pokračovat ve své práci tady v Olomouci, aby mohli lépe zvládnout tu náročnou situaci, kterou prochází jejich země a celý svět. My jim tuto příležitost velmi rádi dáme,“ poznamenává mluvčí olomoucké univerzity Egon Havrlant.
Iryna Mazhaková se na univerzitě v Kyjevě zabývala sociologií zdraví. Rovněž ona našla práci v Brně, kam zamířila se synem. „Doufám, že tady budu užitečná. Chci se věnovat výzkumu ukrajinských uprchlíků v Česku, je jich tady hodně. Chci, aby můj výzkum byl zaměřený i na zdraví lidí, kteří sem chodí, a doufám, že tyto informace mohou být užitečné místní vládě, protože tito lidé znamenají další náklady pro systém zdravotní péče,“ říká expertka.
„To jsou lidé, kteří nám mohou pomoci zkvalitnit naši vědu i výukovou činnost, přinést sem něco nového, co nám tu chybí, čím nás mohou obohatit. A nejen nás jako akademické prostředí, ale i naše studenty,“ je přesvědčen děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Jan Cacek.
