168 hodin: Uprchly před válkou, nyní pracují pro českou vědu

9 minut
168 hodin: Ukrajinské hlavičky
Zdroj: ČT24

Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.

Viktorya Levytska pochází z Kamence Podolského na Ukrajině. Jako parazitoložka pracovala na výzkumu klíšťat v Podolské státní univerzitě, jenže pak na její vlast zaútočilo Rusko. „Když jsme museli se synem do protileteckých krytů opakovaně během dne, a především v noci, viděla jsem paniku v očích svého syna a rozhodla se opustit Ukrajinu,“ líčí.

Práci našla v biologickém centru v Českých Budějovicích, kde zkoumá parazitické prvoky, takzvané babesie, a nemoc babesiózu, kterou na člověka přenáší právě i klíšťata. „Je tu vysoká úroveň vědy a skvělá věda a doufám, že tu získám vědomosti, které budu moci užít i na Ukrajině,“ řekla Levytska ČT.

„Velice rychle se akomodovala, zaběhla v laboratorním režimu a už se vyloženě aktivně podílí na řešení projektu,“ chválí svou novou zaměstnankyni vedoucí laboratoře Jan Perner.

Vzdělávání či vodíkové technologie

Na Masarykovu univerzitu nastoupila Oksana Stupaková. Ve Slavjansku na východě Ukrajiny působila jako profesorka se specializací na digitalizaci vzdělávání. Chce, aby bylo přístupné i na dálku chudým dětem v odlehlých lokalitách. Do Brna přijela se dvěma malými syny.

„Už jsem s kolegy z Masarykovy univerzity spolupracovala na projektu, který jsme ukončili v únoru. Byl o digitálních nástrojích pro budoucí učitele,“ popisuje Stupaková svou předchozí zkušenost s brněnskou univerzitou. „Je vidět, že vědci, když na to přijde čas, jsou schopni vytvořit komunitu, která si velmi pomáhá,“ míní vedoucí Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU Roman Svaříček.

Materiály pro vodíkové technologie zkoumá Olha Puriková z Institutu makromolekulární chemie v Kyjevě. Využívají se kupříkladu k výrobě energie z vodíku. Olha je těhotná a do Prahy přijela se sedmiletým synem. Nastoupila na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Bylo to těžké rozhodnutí. Žijete normální život a pak nastane tahle situace a vy se musíte rozhodnout, co je bezpečné pro vaše dítě, co je lepší pro vaši rodinu,“ vysvětluje. Podle vedoucí Skupiny nanomateriálů na fakultě Ivy Matolínové ukrajinská vědkyně se svou expertizou v oblasti chemie pomáhá vyvíjet materiály, které pracoviště není schopné vytvořit cestou fyzikální. Přínos Purikové je veliký, zdůrazňuje Matolínová.

„Máme málo českých zaměstnanců, takže rádi přijmeme lidi z Ukrajiny, kteří jsou kvalifikovaní a dostatečně schopní. A Olha je prostě jedna z nich,“ shrnuje vedoucí Katedry povrchů a plazmatu Jiří Pavlů.

Pedagogika i sociologie

Jak učit lidi s handicapem, školí kantory Olha Klopota z národní univerzity v Záporoží. V Česku jí nabídla smlouvu Masarykova univerzita v Brně. „Celou dobu jsem věřila, že zůstanu ve svém městě a ve své zemi a že můžu být užitečná pro lidi tam,“ svěřuje se speciální pedagožka. Vedoucí katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Věra Vojtová očekává, že zahraniční kolegové zůstanou dlouhodobě.

Rovněž ze Záporoží přišla do Česka Larysa Sazanovychová. Ve své vlasti učila budoucí lékaře angličtinu. Azyl našla na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde v kurzu radí, jak mluvit s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. „Co tady dělám? Moje rodina, moji přátelé jsou všichni tam a pořád si říkám, můžeš tam jít a pravděpodobně se tam dostaneš, pravděpodobně se nějak dostaneš domů, ale jak dlouho bude trvat, než se vrátíš?“ sdílí své pocity.

„Ukrajina má řadu odborníků, kteří pracují v oborech, na kterých můžeme nějakým způsobem kooperovat, chtějí pokračovat ve své práci tady v Olomouci, aby mohli lépe zvládnout tu náročnou situaci, kterou prochází jejich země a celý svět. My jim tuto příležitost velmi rádi dáme,“ poznamenává mluvčí olomoucké univerzity Egon Havrlant.

Iryna Mazhaková se na univerzitě v Kyjevě zabývala sociologií zdraví. Rovněž ona našla práci v Brně, kam zamířila se synem. „Doufám, že tady budu užitečná. Chci se věnovat výzkumu ukrajinských uprchlíků v Česku, je jich tady hodně. Chci, aby můj výzkum byl zaměřený i na zdraví lidí, kteří sem chodí, a doufám, že tyto informace mohou být užitečné místní vládě, protože tito lidé znamenají další náklady pro systém zdravotní péče,“ říká expertka.

„To jsou lidé, kteří nám mohou pomoci zkvalitnit naši vědu i výukovou činnost, přinést sem něco nového, co nám tu chybí, čím nás mohou obohatit. A nejen nás jako akademické prostředí, ale i naše studenty,“ je přesvědčen děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Jan Cacek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům emailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 14 mminutami

Posilování armády je nutností, řekla Černochová na veletrhu IDET

Přeletem armádních vrtulníků a bojových letounů začala na brněnském výstavišti trojice bezpečnostních veletrhů v čele s obranným veletrhem IDET. Jsou největší v historii, představuje se 650 firem z 34 zemí. IDET skončí v pátek, souběžné veletrhy požární techniky a služeb PYROS a bezpečnostní techniky a služeb ISET v sobotu. Veletrhu IDET se účastní i prezident Petr Pavel, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.
10:12Aktualizovánopřed 40 mminutami

Žalobce žádá o zpřísnění trestů pro Peltu a Kratochvílovou

Státní zástupce Ondřej Trčka v odvolání navrhl, aby soud zpřísnil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi a někdejší náměstkyni ministryně školství Simoně Kratochvílové tresty, které dostali za zmanipulování sportovních dotací resortu školství. Peltovi uložil prvoinstanční trestní senát vězení na 5,5 roku, Kratochvílovou potrestal šesti lety. Podle žalobce jsou tresty na samé spodní hranici a žádá, aby je odvolací senát zvýšil na šest a šest a půl roku.
před 1 hhodinou

ŽivěSněmovna se blíží k finálnímu schvalování školské novely

Sněmovna zahájila finále schvalování školské novely, která mimo jiné převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce. Poslanci zařadili pevné hlasování na poledne. Koalice nutnost pevného termínu hlasování zdůvodňuje obstrukčními projevy zástupců opozičních hnutí ANO a SPD. Do debaty se hlásilo ještě šestnáct opozičních poslanců, kteří se převodu snaží přes dva měsíce svými projevy zabránit.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 6 hhodinami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 14 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 15 hhodinami
Načítání...