168 hodin: Uprchly před válkou, nyní pracují pro českou vědu

Nahrávám video

Válka na Ukrajině vyhnala z domovů špičkové kapacity z různých oborů. Například na Masarykovu univerzitu nastoupilo v pátek čtrnáct vysoce kvalifikovaných Ukrajinců. Po jejich schopnostech a znalostech je v tuzemsku poptávka. Štáb 168 hodin natočil šest expertek a vědkyň, které v Česku po útěku ihned sehnaly práci v oboru. Nadřízení si je pochvalují.

Viktorya Levytska pochází z Kamence Podolského na Ukrajině. Jako parazitoložka pracovala na výzkumu klíšťat v Podolské státní univerzitě, jenže pak na její vlast zaútočilo Rusko. „Když jsme museli se synem do protileteckých krytů opakovaně během dne, a především v noci, viděla jsem paniku v očích svého syna a rozhodla se opustit Ukrajinu,“ líčí.

Práci našla v biologickém centru v Českých Budějovicích, kde zkoumá parazitické prvoky, takzvané babesie, a nemoc babesiózu, kterou na člověka přenáší právě i klíšťata. „Je tu vysoká úroveň vědy a skvělá věda a doufám, že tu získám vědomosti, které budu moci užít i na Ukrajině,“ řekla Levytska ČT.

„Velice rychle se akomodovala, zaběhla v laboratorním režimu a už se vyloženě aktivně podílí na řešení projektu,“ chválí svou novou zaměstnankyni vedoucí laboratoře Jan Perner.

Vzdělávání či vodíkové technologie

Na Masarykovu univerzitu nastoupila Oksana Stupaková. Ve Slavjansku na východě Ukrajiny působila jako profesorka se specializací na digitalizaci vzdělávání. Chce, aby bylo přístupné i na dálku chudým dětem v odlehlých lokalitách. Do Brna přijela se dvěma malými syny.

„Už jsem s kolegy z Masarykovy univerzity spolupracovala na projektu, který jsme ukončili v únoru. Byl o digitálních nástrojích pro budoucí učitele,“ popisuje Stupaková svou předchozí zkušenost s brněnskou univerzitou. „Je vidět, že vědci, když na to přijde čas, jsou schopni vytvořit komunitu, která si velmi pomáhá,“ míní vedoucí Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU Roman Svaříček.

Materiály pro vodíkové technologie zkoumá Olha Puriková z Institutu makromolekulární chemie v Kyjevě. Využívají se kupříkladu k výrobě energie z vodíku. Olha je těhotná a do Prahy přijela se sedmiletým synem. Nastoupila na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Bylo to těžké rozhodnutí. Žijete normální život a pak nastane tahle situace a vy se musíte rozhodnout, co je bezpečné pro vaše dítě, co je lepší pro vaši rodinu,“ vysvětluje. Podle vedoucí Skupiny nanomateriálů na fakultě Ivy Matolínové ukrajinská vědkyně se svou expertizou v oblasti chemie pomáhá vyvíjet materiály, které pracoviště není schopné vytvořit cestou fyzikální. Přínos Purikové je veliký, zdůrazňuje Matolínová.

„Máme málo českých zaměstnanců, takže rádi přijmeme lidi z Ukrajiny, kteří jsou kvalifikovaní a dostatečně schopní. A Olha je prostě jedna z nich,“ shrnuje vedoucí Katedry povrchů a plazmatu Jiří Pavlů.

Pedagogika i sociologie

Jak učit lidi s handicapem, školí kantory Olha Klopota z národní univerzity v Záporoží. V Česku jí nabídla smlouvu Masarykova univerzita v Brně. „Celou dobu jsem věřila, že zůstanu ve svém městě a ve své zemi a že můžu být užitečná pro lidi tam,“ svěřuje se speciální pedagožka. Vedoucí katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Věra Vojtová očekává, že zahraniční kolegové zůstanou dlouhodobě.

Rovněž ze Záporoží přišla do Česka Larysa Sazanovychová. Ve své vlasti učila budoucí lékaře angličtinu. Azyl našla na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde v kurzu radí, jak mluvit s válečnými uprchlíky z Ukrajiny. „Co tady dělám? Moje rodina, moji přátelé jsou všichni tam a pořád si říkám, můžeš tam jít a pravděpodobně se tam dostaneš, pravděpodobně se nějak dostaneš domů, ale jak dlouho bude trvat, než se vrátíš?“ sdílí své pocity.

„Ukrajina má řadu odborníků, kteří pracují v oborech, na kterých můžeme nějakým způsobem kooperovat, chtějí pokračovat ve své práci tady v Olomouci, aby mohli lépe zvládnout tu náročnou situaci, kterou prochází jejich země a celý svět. My jim tuto příležitost velmi rádi dáme,“ poznamenává mluvčí olomoucké univerzity Egon Havrlant.

Iryna Mazhaková se na univerzitě v Kyjevě zabývala sociologií zdraví. Rovněž ona našla práci v Brně, kam zamířila se synem. „Doufám, že tady budu užitečná. Chci se věnovat výzkumu ukrajinských uprchlíků v Česku, je jich tady hodně. Chci, aby můj výzkum byl zaměřený i na zdraví lidí, kteří sem chodí, a doufám, že tyto informace mohou být užitečné místní vládě, protože tito lidé znamenají další náklady pro systém zdravotní péče,“ říká expertka.

„To jsou lidé, kteří nám mohou pomoci zkvalitnit naši vědu i výukovou činnost, přinést sem něco nového, co nám tu chybí, čím nás mohou obohatit. A nejen nás jako akademické prostředí, ale i naše studenty,“ je přesvědčen děkan Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity Jan Cacek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Namísto do odpadu na stoly seniorů nebo samoživitelek. Školní jídelny bojují proti plýtvání

Do projektu Zachraň oběd se zapojilo přes 70 organizací – nejčastěji školní jídelny, vysokoškolské menzy nebo restaurace. Porce, které strávníci nesní, putují k samoživitelům do azylových domů, seniorům nebo do dětských domovů. Organizace ve spolupráci s kuchyněmi dosud darovaly bezmála 130 tisíc obědů, které by skončily jako odpad.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v sobotu 21. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSlevy na jízdném pro studenty a seniory chce vláda zvýšit, termín ale nemá

Studentům a seniorům v některých regionech podraží cestování. Další část krajů od Nového roku přestane dorovnávat slevu až na 75 procent z celostátně platných padesáti. Vláda slíbila tento bonus zvýšit, nemá však dohodu, kdy k tomuto kroku přistoupit. „Příští rok už budeme v polovině volebního období a myslím, že by bylo nefér s tím k voličům přijít až před dalšími volbami,“ přiblížil svůj pohled předseda poslaneckého podvýboru pro dopravu Martin Kolovratník (ANO). Opozice předvolební slib zvýšit slevy kritizuje s tím, že si to stát nemůže dovolit.
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 18 hhodinami

Zavádíme kontrolu čtyř očí, řekl Bednárik po jednání bezpečnostní komise o srážce vlaků

Na železnici se začne od prosince zavádět takzvaný systém čtyř očí, sdělil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). V pilotním projektu na pražském hlavním nádraží budou muset dva lidé kontrolovat odjezdová návěstidla, zda ukazují volnou dopravní cestu. Od ledna má systém začít fungovat v dalších stanicích, představil ministr doporučení komise pro zvýšení bezpečnosti na železnici. Opatření reaguje na úterní srážku osobních vlaků u pražského hlavního nádraží.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Jak zlepšit veřejné finance? Experti navrhují úpravy v daních i revizi výdajů

Poslance čeká 25. listopadu druhé čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Už v říjnu schválili základní parametry, schodek má proti tomu letošnímu vzrůst z 310 na 386 miliard korun. Resort financí dle fiskálního výhledu očekává, že se deficit veřejných financí příští rok prohloubí zhruba na 3,5 procenta HDP. Vláda se přitom zavázala snížit do roku 2030 deficit na 1,2 procenta HDP. I proto experti z Centra veřejných financí předkládají dvacet opatření, která by podle nich saldo veřejných financí zlepšila.
včera v 07:00‌‌

VideoPolicisté začali používat elektronické pokutové bloky. Pomůžou zrychlit práci

Dopravní policisté začali při řešení přestupků používat elektronické pokutové bloky místo papírových. Jejich vyplňování má být rychlejší a přesnější. Ty papírové ale úplně nekončí, ačkoli při jejich vypisování někteří policisté chybují. Toho pak využívají řidiči, když prostřednictvím právníků usilují o zrušení trestu. „Pokutový blok je opravdu malý kus papíru, do kterého musíte všechno vměstnat, a když máte souběh přestupků, tak to pro toho policistu není úplně snadné,“ vysvětluje ředitel dopravní policie Michal Hodboď. Ročně dopravní policisté udělí kolem půl milionu blokových pokut. Zhruba 800 z nich se na žádost řidičů přezkoumává, u více než tří set se přestupek zruší.
včera v 06:00‌‌

Havlíček podporuje prodej letounů Skyfox Ukrajině. Okamura má výhrady

Ukrajina má zájem o šestnáct letounů L-39 Skyfox české výroby, obchod podpořil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na návštěvě Kyjeva. Výhrady má předseda vládního hnutí SPD Tomio Okamura. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o byznys a kabinet o něm nerozhoduje. Ukrajina měla už dřív zájem také o bitevníky L-159 z výzbroje české armády. Minulá i současná vláda ale odprodej odmítly s tím, že je letectvo potřebuje.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.