Reportéři ČT v Řecku vypátrali obchodníka z Vrbětic Šapošnikova, zapojení do výbuchů popírá

Reportéři ČT našli zbrojaře spojeného s výbuchy ve Vrběticích (zdroj: ČT24)

V dubnu 2021 přišla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se zjištěním, že za výbuchy ve Vrběticích stáli agenti ruské GRU. Dva hlavní podezřelí žijí v Rusku a jsou zřejmě pro českou spravedlnost nedosažitelní. Vyšetřování se zaměřuje na pomocníky, kteří jejich návštěvu skladu organizovali. Reportérům ČT Adéle Paclíkové a Ondřeji Golisovi se podařilo v Řecku vypátrat Nikolaje Šapošnikova, který měl ve firmě Imex Group na starosti obchodníky z východu. Ten jakoukoliv roli v organizaci výbuchů odmítá.

Podle českých vyšetřovatelů za explozemi z roku 2014 stojí agenti ruské vojenské rozvědky GRU Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin. Tito důstojníci elitní jednotky 29155 také v britském Salisbury otrávili bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala. Jsou však pravděpodobně mimo dosah českých vyšetřovatelů.

„My se nezaměřujeme pouze na ty osoby, o kterých si myslíme, že byli přímými pachateli, zaměřujeme se také na osoby, o kterých si myslíme, že těmto osobám poskytly minimálně součinnost,“ vysvětluje státní zástupce Martin Malůš.

Vyšetřovatelé o dalších konkrétních osobách nemluví. Už loni však prezident Miloš Zeman prozradil informace ze spisu. „Policejní vyšetřování pracuje s hypotézou, že je tam mohl provést jeden z majitelů firmy Imex,“ řekl Zeman. Jméno ale nesdělil. Podle zdrojů Reportérů ČT šlo o Petra Bernatíka mladšího. Dalším zaměstnancem firmy Imex Group je pak právě Nikolaj Šapošnikov. Pro firmu pracuje jako obchodník. 

„Co znamená agent, já žádné agenty neznám. Podezřelých ruských agentů v Evropě je tolik, že bychom se všichni divili, kdyby je všechny spočítali,“ hájí se nyní zaměstnanec Imex Group Šapošnikov.

„Pro společnost zpracovával konkrétní zakázky, pokud klienti nebo odběratelé byli v zemích bývalého Sovětského svazu,“ uvádí právní zástupce společnosti Radek Ondruš. Nikolaj Šapošnikov žije v Řecku, v době prvního výbuchu ve Vrběticích byl v Česku. Muniční sklady vybuchly poprvé 16. října 2014, podruhé 3. prosince téhož roku. Při první explozi zahynuli dva zbrojaři firmy Imex Group a po obou skladech zůstaly jen krátery.

Na stopě obchodníkovi

Zájem vyšetřovatelů se točí kolem toho, kdo mohl agentům pomáhat. „Nemohli by s explozí uspět, kdyby neměli velkou pomoc zvnitřku samotné společnosti,“ myslí si investigativní novinář Christo Grozev ze skupiny Bellingcat, která se snaží okolnosti případu také rozplést.

Kromě toho, že je Šapošnikov zaměstnancem firmy Imex Group, je také bývalým vojákem sovětské armády. Podle zdrojů Reportérů ČT pátrací tým zkoumá, jestli byl v kontaktu s ruskou vojenskou rozvědkou GRU. „Pan Šapošnikov by se do té role skvěle hodil. Pokud to byl on, kdo pomáhal, tak jeho role byla pro operaci zásadní,“ rozvíjí dále Grozev. Tým Reportérů ČT se tedy vydal Šapošnikova hledat.

Vila Nikolaje Šapošnikova v Řecku
Zdroj: ČT24/Reportéři ČT

Pátrání vedlo na poloostrov Chalkidiki. Ten žije především turismem, v zimě je poměrně opuštěný. Lidé z místní rybářské vesnice však ruského majitele luxusní vily znají. Obyvatel domu nakonec vyšel na terasu, všiml si štábu a bránu otevřel. Rozhovor s Reportéry vedla i Šapošnikovova manželka. On sám přiznal, že vrbětický muniční sklad zná, ale nic víc.

„Minimálně pět let na tom skladu nebyl,“ uvádí manželka. „To bylo předpokládám od roku 2009 možná nebo 2008, nevím,“ doplňuje sám Šapošnikov. V rozhovoru pak přiznává, že na vysoké škole v Ázerbájdžánu studoval dělostřelectví. Podle zdrojů Reportéru nyní vyšetřovatelé prověřují, jestli absolvoval výcvik ruských speciální jednotek Specnaz.

Speciální jednotky

„To je označení pro elitní jednotky určené pro speciální operace. Mají silného společného ducha jednotky, a i když se potom takový člověk ocitne třeba ve výslužbě, tak je pořád nějakým způsobem spjat s tou svojí jednotkou. Asi nejznámější armádní Specnaz jsou podřízení právě GRU,“ vysvětluje bezpečnostní expert Tomáš Šmíd.

Sám Šapošnikov ale v rozhovoru popřel, že by u Specnaz sloužil. „Byl bych rád, ale nemám na to fyzickou kondici. Ve Specnaz musíte být vysoký a zdravý jako vy, ale i tak byste tam nevydržel ani hodinu, to v žádném případě,“ reagoval s poznámkou na reportéra Ondřeje Golise Šapošnikov.

Samotní agenti ruské rozvědky GRU plní podle Šmída úkoly sabotážního, diverzního charakteru, různé tajné, skryté operace mimo území Ruské federace. Policie nyní prověřuje, jestli se zástupci GRU konkrétně jednotky 29155 mohli potkat s Nikolajem Šapošnikovem. „Od jeho přesídlení na Chalkidiki jsme tam začali pozorovat časté návštěvy stejné jednotky 29155,“ popisuje investigativec Grozev.

Server Bellingcat detailně mapoval pohyb agentů GRÚ i Nikolaje Šapošnikova. Dva měsíce před prvním vrbětickým výbuchem do Soluně podle webu přicestoval i šéf jednotky Andrej Averjanov. „Některé návštěvy, například generála Averjanova, se odehrály v srpnu 2014, přesně v době plánování a přípravy explozí v České republice,“ říká Grozev.

Nedaleko Vrbětic v době exploze

Těsně před první explozí na začátku října 2014 navštívil Andrej Averjanov podle serveru Bellingcat Portugalsko. Ve stejnou dobu tam podle webu pobýval i Nikolaj Šapošnikov.

Tři dny před první explozí přiletěl Andrej Averjanov do Vídně. Jak upozornil týdeník Respekt a Radiožurnál, v době výbuchu byl ubytován na Slovensku, dvě hodiny jízdy autem od muničních skladů. V té době byl v Česku právě i Nikolaj Šapošnikov. Ten uvádí, že Averjanova nezná, pouze o celé kauze četl. 

Právní zástupce společnosti Imex Radek Ondruš popsal, jak byl Šapošnikov přijímán. „Nikdy v minulosti, kdy firma žádala o bezpečnostní prověrky, nebyla osoba Šapošnikova zmiňována, nikdy nebyla dotazována ani z pohledu bezpečnostních rizik. On byl transparentně a je dodnes  zaměstnancem v řádném pracovním poměru,“ doplňuje Ondruš.

Spojení s agenty

V říjnu 2014 dostala firma Imex Group e-mail z Tádžikistánu. Je v něm žádost o vstup dvou údajných obchodníků do muničních skladů. V e-mailech jsou scany pasů dvou mužů. Jeden je tádžický, vystavený na jméno Ruslan Tabarov a druhý moldavský na jméno Nikolaj Popa. Jak dnes už víme, ve skutečnosti se jednalo o agenty ruské vojenské rozvědky GRU Miškina a Čepigu.

„Neznám agenty ani e-maily. U nás ve firmě jsme dostávali spoustu e-mailů,“ reaguje Šapošnikov na přímou otázku, jestli dva agenty znal.

Podle oficiálního vyjádření zástupce Imex Group byl Šapošnikov důležitou postavou v postsovětských zemí, která zařizovala návštěvu ruských agentů ve Vrběticích. Vystupovali ale jako obchodníci.

„Pan Šapošnikov byl v komunikaci s tou druhou stranou, vyjednával technické podrobnosti, dozvěděl se akorát, jak budou poslány pasy těch, co přijedou, pasy přišly a takhle to proběhlo,“ líčí zástupce společnosti Ondruš.

Všechny návštěvy v muničních skladech se musely hlásit správci areálu – Vojenskému technickému ústavu. Tento úřední postup společnost Imex Group dodržela, ale do e-mailu kdosi z firmy připsal datum, kdy by měli obchodníci z Tádžikistánu sklady navštívit.

Podle dvou důvěryhodných zdrojů pracují vyšetřovatelé s tím, že v původním e-mailu z Tádžikistánu datum chybělo a tento údaj mohl doplnit Šapošnikov. Šlo o termín 14. – 17. října 2014. Právní zástupce společnosti Imex Group informaci ohledně doplnění termínu vysvětluje jinak.

„Tato informace byla sdělena tádžickou stranou společnosti Imex. Další detaily jsou předmětem trestního řízení. Jediné co můžu říct je, že pan Šapošnikov se na obchodech s Tádžikistánem aktivně podílel,“ doplňuje Ondruš. Šapošnikov si na přesné detaily nepamatuje. Přiznává ale, že zakázku s lidmi s Tádžikistánu zařizoval.

Stopa agentů v Česku

V Praze Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin přistáli už 11. října 2014, jak dokazuje snímek Staroměstského náměstí, který jeden z nich zveřejnil na Facebooku. „Osoby přicestovaly do České republiky za užití krycích dokladů Ruské federace, ubytovaly se v Praze a následně v Ostravě,“ popisoval při odhalení tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Na sever Moravy se muži přesunuli dva dny po příletu. Ubytovali se v ostravském hotelu Corrado. Nově Reportéři získali kompletní kopie zápisů z ostravského hotelu. V nich se agenti ruské GRÚ označují jako turisté. Hotel je přitom vzdušnou čarou vzdálený zhruba kilometr od sídla firmy Imex Group. A jeho součástí je i střelnice, na které oba agenti cvičili.

Jak loni upozornil Radiožurnál, vyšetřovatelé podle záznamů z telefonních buněk zjistili, že den před výbuchem a v době, kdy tu oba důstojníci pobývali, se u hotelu Corrado 40 minut zdržel jeden ze šéfů Imexu Petr Bernatík mladší.

„Ta informace pravdivá není, policie nikdy neprokázala, že by to byla pravda. Na tuto informaci se policie nikdy neptala a pan Bernatík v blízkosti tohoto hotelu v uvedenou dobu nebyl,“ vyvrací zástupce Ondruš. Možnou roli Bernatíka mladšího popsal ale při odhalení kauzy prezident Zeman.

„Oni se u společnosti neohlásili a o jejich příletu neměla společnost vůbec žádné informace, tudíž je tam logicky nemohla ani přivézt,“ reaguje pak Ondruš. Důkazy o tom, že by se agenti GRU dostali do vrbětických skladů, policie dosud nepředložila. Víme jen, že v době, kdy se začaly ozývat první výbuchy, Čepiga s Miškynem seděli v letadle z Vídně do Moskvy.

Ve skladech zahynuli dva zaměstnanci společnosti Imex Group – Vratislav Havránek a Luděk Petřík. V prosinci 2014, tedy necelé tři měsíce po první explozi, se z vrbětického muničního areálu začaly ozývat další výbuchy. Tentokrát ze skladu číslo 12. I ten patří společnosti Imex. V době výbuchů Šapošnikov pobýval v Česku.

„Mám na to svůj názor,“ deklaruje Šapošnikov. Podle něj byly sklady špatně zabezpečené a proniknout do nich mohl kdokoliv.

Vyšetřování výbuchů se několik let nepohnulo. V roce 2018 v Salisbury proběhl pokus o otravu agenta Skripala. Obličeje jeho strůjců zachytily nádražní kamery, server Bellingcat pak zjistil, že jde o důstojníky Myškina a Čepigu.

Po událostech v Salisbury došlo k průlomu ve vrbětické kauze. Vyšetřovatelé si dvojici spojili s obličeji v pasech v žádosti o vstup do muničních skladů, která přišla z Tádžikistánu. Dvouleté vyšetřování policie a Bezpečnostní informační služby vedlo k tomu, že tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) oznámili, že ruští agenti byli do výbuchu zapojeni.

Zbraně nepohodlné Rusku

Jak prezident Zeman, tak tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) dříve naznačovali, že policie pracuje s více vyšetřovacími verzemi. „I s ohledem na předchozí spekulace můžu nadále potvrdit, že jedinou relevantní vyšetřovací verzí, která v té věci je, je verze, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích jsou odpovědné osoby, které jednaly ve prospěch ruské vojenské rozvědky,“ potvrzuje i nadále státní zástupce Martin Malůš.

Policisté jsou přesvědčeni, že ruská akce mohla cílit na dodávky vojenského materiálu povstalcům proti syrskému prezidentu Asadovi, na jehož straně Rusko stálo během válečného konfliktu. Další hypotéza se týká Ukrajiny, která dodnes válčí se separatisty podporovanými Ruskem.

„Tehdy se odehrávala na Ukrajině horká fáze toho konfliktu ve východní části Ukrajiny a ruská strana rozhodně neměla zájem na tom, aby její protivník získal dostatek zbraní a munice,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Šmíd.

Jedním z obchodníků, který měl koupit zboží uložené ve skladech společnosti Imex, byl bulharský podnikatel Emilian Gebrev. Spekuluje se o tom, že v inkriminované době dodával zbraně na Ukrajinu. Sám Gebrev tvrdí, že Ukrajinu zásoboval i po roce 2014. „Emilian Gebrev má pověst velice kontroverzního obchodníka se zbraněmi,“ říká Šmíd.

Další výbuchy v Bulharsku

Zbrojaře Gebreva se někdo pokusil v roce 2015 zabít. Po otravě Sergeje Skripala novičokem začala bulharská policie prověřovat, jestli mezi těmito dvěma případy existuje spojitost. Z útoku na zbrojaře tamní vyšetřovatelé podezírají rovněž agenty ruské GRU.

V Bulharsku navíc v téže době, tedy v letech 2014 a 2015, muniční sklady vybuchovaly také. Při explozi jednoho z nich zemřelo 15 lidí. I o tyto události se český vyšetřovací tým zajímá. Případ se ale zatím nechýlí ke konci, čeká se na vyřízení žádostí o pomoc ze zahraničí.

„Obvinit někoho je naším cílem, doufáme, že je to reálné,“ avizuje státní zástupce Malůš. Zastižení Nikolaje Šapošnikova v Řecku týmem Reportérů ČT bylo částečně i dílem náhody. Přijít o něco později, nemusel tam již být. Dům je totiž na prodej za necelé tři miliony euro, tedy zhruba za 73 milionů korun. Přitom s manželkou tvrdí, že v něm chtějí zůstat.

„Nedělám tu byznys, vydělávám jenom to, aby nám stačilo na elektriku, na vodu a na jídlo. Pronajímáme, udělali jsme tu dva pokoje pro syna a dva pokoje pro dceru a v létě jsou volné,“ líčí sám Šapošnikov.