Koalice SPOLU dala na kampaň 89,8 milionu. Téměř celou povolenou částku

2 minuty
Události: Koalice SPOLU dala za sněmovní kampaň téměř devadesát milionů
Zdroj: ČT24

Koalice SPOLU tvořená občanskými demokraty, lidovci a TOP 09, která zvítězila v loňských sněmovních volbách, vydala na kampaň 89,8 milionu korun. Téměř tak naplnila povolený limit 90 milionů. Jde o nejvyšší částku ze všech kandidujících. Finanční hranice je stejná pro koalice i strany, přiblížilo se k ní také hnutí ANO. SPD vyšly volby na necelých šestasedmdesát milionů. Zprávu o financování kampaně musely kandidující strany a koalice do pondělí odevzdat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, jinak by jim hrozila pokuta.

Z celkové částky 89,8 milionu korun přispěla u SPOLU TOP 09 jako koaliční partner podle zprávy na volební kampaň 15,9 milionu korun, KDU-ČSL pak 22,5 milionu korun. Na občanské demokraty tak ve společném rozpočtu kampaně připadlo 51,4 milionu korun. Formou daru získala koalice na kampaň 18,9 milionu korun, 3,4 milionu korun tvořila bezúplatná plnění. Zprávu o financování kampaně podepsal předseda ODS a premiér Petr Fiala.

SPOLU (koalice složená z ODS, KDU-ČSL, TOP 09) získala ve volbách 27,79 procenta hlasů. Koalice utvořila novou vládu s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN). Na jedno získané křeslo ve sněmovně tak koalice vynaložila téměř milion a čtvrt.

„Mířili jsme k zákonnému limitu, nevyčerpali jsme ho asi o dvě stě třicet tisíc. Jak jsme předpokládali, tak jsme to zvládli,“ uvedl pro ČT24 ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Piráti se na kampani podíleli vyšší částkou než STAN

Koalici Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) stála podle zprávy o financování kampaně loňská sněmovní kampaň 81,3 milionu korun. O čtyři roky dříve při samostatné kandidatuře utratily oba subjekty v součtu o 8,3 milionů korun méně.

Při loňské společné kandidatuře se Piráti podle koaliční dohody se STAN na kampani podíleli z větší části. Z vlastních zdrojů se zavázali na společnou kampaň přispět třiatřiceti miliony korun, Starostové šestnácti miliony. Jejich koalice skončila třetí za SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a ANO. Kvůli preferenčním hlasům však získal STAN velkou většinu z 37 mandátů, Piráti mají nově jen čtyřčlenný poslanecký klub.

ANO vyšla na několik milionů Babišova kniha

Hnutí ANO, které skončilo ve sněmovních volbách druhé, vynaložilo na kampaň podle zprávy o 87,6 milionu korun, zhruba o tři miliony více než v roce 2017. Na několik milionů vyšla kniha Sdílejte, než to zakážou!, kterou předseda hnutí Andrej Babiš vydal v létě. Obsahovala mimo jiné jeho vizi obnovy České republiky po koronavirové pandemii nebo kritiku pirátské strany.

Volební dopis tehdejšího premiéra Babiše stál téměř pět milionů korun. Milionové částky šly na mediální a on-line kampaň, tištěnou reklamu, reklamní plochy či na tisk a roznos volebních novin. Hnutí si podle zprávy nevzalo na financování kampaně úvěr. Na peněžitých darech obdrželo zhruba milion korun, přičemž v roce 2017 takto získalo přes sedmnáct milionů. 

SPD dala na volební kampaň o 40 milionů víc než v roce 2017

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) vynaložilo na kampaň 75,9 milionu korun, o více než 40 milionů víc než v roce 2017, kdy částka činila 33,2 milionu. Vyplývá to ze zprávy o financování kampaně. Mezi nejdražší položky v kampani se řadí tisk a distribuce stranických novin nebo pronájem reklamních ploch.

Další vyšší náklady si vyžádaly plánování a organizace akce Český jarmark, v němž SPD nabízela potraviny za nižší ceny než v kamenných obchodech, nebo různé reklamní, plakátovací či mediální a on-line kampaně. Hnutí si vzalo na financování kampaně krátkodobý bankovní úvěr pět milionů korun. Na peněžitých darech získalo 3,1 milionu korun.

Ve volbách dostala SPD 9,56 procenta hlasů, což stačilo k zisku 20 poslaneckých křesel. Hnutí opět zůstalo v opozici. Na jeden poslanecký mandát tak SPD vynaložila zhruba tři miliony a osm set tisíc korun, třikrát víc než hnutí ANO.

ČSSD dala na neúspěšnou kampaň přes padesát milionů

ČSSD uvedla, že dala na loňskou sněmovní kampaň téměř 54,4 milionu korun, což je zhruba o jednatřicet milionů korun méně než o čtyři roky dříve, kdy měla nejdražší kampaň ze všech kandidujících stran, ale za 7,27 procenta hlasů získala jen patnáct mandátů. Loni pokles pokračoval a strana poprvé nepřekročila zákonnou pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Nový předseda ČSSD Michal Šmarda si jako jeden z cílů stanovil řešení špatné ekonomické situace strany. Prosincový sjezd rozhodl, že financování kampaně prověří stranická kontrolní komise, protože schválený rozpočet byl podle některých delegátů překročen asi o deset milionů korun.

ČSSD v tomto volebním období získá od státu 62,6 milionu oproti 130,8 milionu z toho minulého. Tíží ji i soud s dědici právníka Zdeňka Altnera o odměnu za zastupování strany ve sporu o Lidový dům. Podle dřívějšího verdiktu měla Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a smluvní pokutu 318 milionů korun. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek.  

Komunisté použili dary

Komunisté, kteří v říjnových sněmovních volbách propadli a opustili poslanecké řady, uvedli ve zprávě, že vydali na kampaň 31,7 milionu korun. Je to méně než polovina zákonného limitu a podobná částka, s jakou hospodařili před volbami 2017. Tenkrát utratili 28,83 milionu korun. 

Na kampaň použili komunisté dary ve výši 694 tisíc korun, milion korun tvořila bezúplatná plnění a kandidáti přispěli částkou 685 tisíc korun. Z toho 388 tisíc zaplatila jako kandidátka poslankyně Hana Aulická Jírovcová, která v prosinci oznámila, že opouští KSČM a letos chce kandidovat do Senátu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...