Přibylo 7377 nakažených. Pracovní karantény pro některé profese se ještě upraví

Ve středu přibylo v Česku 7377 potvrzených případů koronaviru. Je to nejméně tento týden, ale o dvanáct set více než minulou středu. Denní nárůsty nakažených se tak v mezitýdenním srovnání zvyšují tři dny v řadě. V nemocnicích je s nákazou 2714 pacientů, z toho 482 v těžkém stavu. Incidence v poslední době roste. Na základních a středních školách proběhlo další kolo plošného testování. V první polovině ledna se provádí antigenními testy dvakrát týdně. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček požádal ministra zdravotnictví, aby mu vysvětlil, jak se chystá upravit vyhlášku o povinném očkování.

Na sto tisíc obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 380 nakažených, o 12 více než ve středu. S covidem-19 dosud zemřelo 36 449 lidí. Zatímco v první polovině prosince umíralo s nákazou více než 100 lidí denně, v poslední době jsou počty obětí nižší. V pondělí bylo 61 úmrtí, v úterý 51 a ve středu 20. Údaje z posledních dní se ale obvykle při dalších aktualizacích zvýší.

Podobné je to i s počty hospitalizovaných. Nemocnice totiž většinou dohlašují mnoho pacientů zpětně. V uplynulých sedmi dnech se počty lidí, kteří ve zdravotnických zařízeních leží s covidem-19, pohybovaly kolem tří tisíc. Před týdnem jich bylo 3250, o víkendu zhruba 2800, v pondělí opět více než tři tisíce. Stabilně ale klesají počty pacientů v těžkém stavu.

Incidenční číslo od středy v deseti krajích vzrostlo a ve čtyřech kleslo. Nejhůře je na tom v současné době Praha, která zároveň zaznamenává nejvýraznější nárůsty. Incidence se tam za dva dny zvýšila zhruba o stovku. Na sto tisíc obyvatel připadá v hlavním městě v uplynulém týdnu 574 nakažených. V žádném jiném regionu se incidenční číslo přes 500 zatím nedostalo. Relativně nejlépe je na tom dlouhodobě Karlovarský kraj, kde je incidence 219 a od středy navíc mírně klesla.

Laboratoře ve středu provedly zhruba 68 tisíc testů – asi o sedm tisíc více než před týdnem. Pozitivita se zvýšila v případě preventivně testovaných lidí, covid se prokázal u 6,16 procenta z nich. Minulou středu byl tento podíl nižší než pět procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, pozitivita mírně klesla pod 13 procent. Podíl pozitivních u takvzané diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, stagnoval nad 22,4 procenta.

Testování ve školách po 17. lednu

Kvůli očekávanému rychlému nástupu nakažlivější varianty koronaviru omikron chce vláda více testovat. V pondělí začalo častější testování ve školách. O tom, zda se bude i po 17. lednu pokračovat v plošném testování žáků a učitelů dvakrát týdně, nebo jen jednou, se podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) rozhodne v pátek. Řekl to v pořadu Pressklub rozhlasové stanice Frekvence 1.

Právě tehdy budou zveřejněny výsledky čtvrtečního testování. „Nicméně jsou zhruba stejné jako v pondělí,“ řekl Gazdík televizi Nova. Při pondělním testování ve školách bylo zjištěno 3695 případů pozitivních na covid z více než 1,1 milionu testovaných, což je 0,33 procenta.

Rozhodnout by se mělo podle Gazdíka v pátek také o tom, jakou podobu bude mít od druhé poloviny ledna karanténa ve školách v případě výskytu koronaviru. Ministr uvedl, že učit se i celý den v respirátoru snižuje úroveň výuky. „Samozřejmě se snažíme s hygieniky a epidemiology domlouvat tak, aby to vyučování netrpělo příliš,“ uvedl.

Válek: Testování pracovníků bude hrazeno i samosprávám

Od 17. ledna se budou testovat všichni zaměstnanci dvakrát týdně antigenními sadami. Testování pracovníků bude hrazeno i zaměstnancům samospráv, řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Reagoval tak na dopis Sdružení místních samospráv. Podle nich jsou jediní zaměstnavatelé, kteří hradí veškeré výdaje spojené s epidemií ze svého.

Podle Válka šlo o nedorozumění. To, že by samosprávy neměly nárok na příspěvek z veřejného zdravotního pojištění, vychází z rozhodnutí minulého kabinetu. „Naše vláda rozhodla, že to bude hrazeno všem,“ uvedl. V návaznosti na rozhodnutí o povinném testování pracovníků antigenními samotesty by podle ministra mělo být hrazeno v lednu až osm testů, v únoru šest.

Pracovní karantény pro některé profese se upraví

V případě pozitivity půjdou lidé na pět dní do karantény. Šéf Národního institutu pro zvládání pandemie Roman Chlíbek ve čtvrtek upřesnil, že bezpříznakoví pracovníci, kteří se po pozitivním antigenním testu ocitnou v karanténě, nebudou mít v covidovém certifikátu záznam o prodělání nemoci. Jako potvrzení o nákaze se uznává PCR test. Válek doplnil, že pokud člověk v karanténě začne mít příznaky, měl by vyhledat lékaře.

Válek také uvedl, že pravidla karantén, která mají platit v návaznosti na povinné testování pracovníků, se ještě pro některé profese upraví. Změny by se měly týkat zdravotnictví, sociálních služeb, školství a části klíčové infrastruktury. „Jsem si vědom, že potřebujeme řadu profesí, aby stát mohl fungovat,“ poznamenal. Podle něj se nesmí stát, aby například nevyjelo metro poté, co jeho řidič bude mít po samotestu pozitivní výsledek.

Návrhy v pátek projedná s odborníky či zástupci odborů a zaměstnavatelů, příští týden by je měla schválit vláda. Až poté je chce představit veřejnosti.

Národní institut pro zvládání pandemie Válek představil ve čtvrtek. Neformálně funguje už několik měsíců. Tým odborníků má pomáhat s řešením epidemie, tvoří ho většinou lékaři. Uskupení má i analytickou sekci a zabývat by se mělo také etickými otázkami. 

Smlouva s Pfizerem ohledně léku na covid

Válek také očekává, že příští týden podepíše smlouvu s firmou Pfizer na nákup léku na covid-19. Nabídka je na sto tisíc dávek za dvě miliardy korun. „S tím, že 25 procent bude dodávat vždycky po čtvrtletích,“ řekl. První dodávka v prvním čtvrtletí by podle firmy mohla být ale až na konci března. Jedná se o tom, že část by firma dodala už za 30 dní od objednání.

Smlouvu s výrobcem zatím podle něj podepsalo jen Německo, Válek chce nákup koordinovat s dalšími okolními státy. Lék už dostal schválení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zatím jeho hodnocení nedokončila, ale uvedla, že státy mohou paxlovid používat brzy po diagnostikování infekce.

Ministerstvo zároveň prověří počty a dobu použitelnosti monoklonálních protilátek, zvažuje se jejich darování potřebným zemím. Pokud se je nepodaří využít, stát je od nemocnic odkoupí a odepíše.

Antivirotiky proti omikronu

Lék by měl pomáhat i na variantu omikron. Na ni totiž podle studií nepůsobí dosud podávané protilátkové koktejly, které pomáhají předejít těžkému průběhu nemoci. Účinná jsou ale právě některá antivirotika.

Jedním z těch, která vydávají na Bulovce, je molnupiravir. „Účinnost ale není taková, jako bychom si ji představovali. Uvádí se asi kolem třiceti procent na tuto variantu,“ sdělila primářka tamní kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová.

Tento lék je k dispozici například i ve Fakultní nemocnici Brno. „Je perorální, máme ho zde od konce roku. Pacient si ho odnáší domů a užívá ho pět dní, dvakrát denně dvě tablety,“ přiblížila vedoucí nemocniční lékárny Šárka Kozáková.

„Máme k dispozici i remdesivir, který jsme dosud znali při hospitalizaci. Nově je schváleno jeho použití i u ambulantních pacientů. Je to trochu složitější, tři dny za sebou musí člověk dostat infuzi. Ale je to vysoce účinné,“ popsal předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý.

Video Události
video

Události: Institut pro zvládání pandemie se zabývá léky proti omikronu

První případ varianty B.1.640 v Česku

Fakultní nemocnice Hradec Králové zachytila jako první v Česku variantu koronaviru B.1.640. Onemocněl jí muž z Královéhradeckého kraje, sdělil mluvčí nemocnice Jakub Sochor. Variantu B.1.640 podle Světové zdravotnické organizace poprvé hlásily loni v září laboratoře z Konžské demokratické republiky a od listopadu je zvlášť sledována.

„Vzorek byl u muže odebraný 29. prosince pro podezření na variantu omikron. K sekvenaci jsou připraveny ještě vzorky dvou příbuzných. Způsob nákazy u muže nyní prověřují hygienici,“ uvedl ředitel fakultní nemocnice Vladimír Palička.

Výskyt varianty se podle hygieniků týká nákazy u pěti lidí v jedné rodině. Prvním z pozitivních byl osmadvacetiletý muž pracující v Praze, který přijel do Královéhradeckého kraje 18. prosince. Neměl žádnou vazbu na zahraničí. „První příznaky se u něj objevily 22. prosince. Postupně onemocněli další čtyři rodinní příslušníci, a to dvě ženy a dva muži. U jednoho z mužů byla následně potvrzena varianta B.1.640,“ řekla mluvčí královéhradecké hygieny Veronika Krejčí.

Všichni nakažení podle ní udávali klasické příznaky covidu-19, tedy kašel, únavu, bolesti kloubů a svalů, teplotu či rýmu. Ve dvou případech hlásili i ztrátu čichu. Žádný z nemocných nebyl v těžkém stavu.

Variantu B.1.640 potvrdila v nemocniční laboratoři celogenomová sekvenace. Sekvenační data nemocnice podle Paličky poskytla Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Muž nakažený variantou B.1.640 není v Hradci hospitalizovaný.

Varianta byla podle nemocnice od loňského září odhalena v různých státech v necelých čtyř stech případech. Nejvíce jich bylo hlášeno z Francie.

Světová zdravotnická organizace rozlišuje u potenciálně nebezpečných variant koronaviru tři kategorie: znepokojivé, varianty, jimž je třeba věnovat pozornost, a sledované varianty. B.1.640 spadá do třetí skupiny, společně se dvěma dalšími, zatímco omikron, který začíná převažovat ve stále větším počtu zemí, je v první kategorii.

SZÚ: Omikron tvoří 35 procent případů

Podíl omikronu mezi novými případy koronaviru v Česku tvořil ve středu podle hlášení laboratoří pro Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu (SZÚ) 35 procent. V některých regionech může být i k padesáti procentům, informoval ústav.

„Počet nových případů omikronu podle očekávání roste geometrickou řadou a lokálně se tedy již může stávat dominantní, to znamená v určitých lokalitách skutečně již může přesahovat padesát procent všech SARS-CoV-2 pozitivních vzorků odebraných v posledních dnech,“ uvedla mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová. O plošnou dominanci na území celé republiky tak podle ní zatím nejde, ale dá se očekávat, že převládne v následujících dnech.

Výrobce testů Diana Biotechnologies, který analyzoval data ze zhruba 15 tisíců testů denně, ve čtvrtek informoval, že z nich vyplývá, že omikron už tvoří polovinu všech případů. Za poslední den bylo testů provedeno kolem 48,5 tisíce. Zástupci firmy očekávají, že nakažených může být kolem 25. ledna až 200 tisíc, testy jich zřejmě ale odhalí kolem 50 tisíc, protože bude dosažená kapacita laboratoří pro PCR testování. Některé pražské laboratoře už podle nich mají podíl omikronu i 75 procent.

Podle pondělní predikce SZÚ má omikron přesáhnout padesát procent z celkového množství případů za deset dní, tedy zhruba 13. ledna. Válek ve čtvrtek výhled potvrdil. Uvedl, že nakažlivější varianta převládne ve druhé polovině příštího týdne. V dalším týdnu se podle ministra už počty nakažených mohou projevit v zaměstnáních, proto vláda zkrátila izolace a karantény.

Podle odborníků je varianta omikron nakažlivější než delta, zřejmě ale menší podíl nakažených bude potřebovat hospitalizaci. „Protilátková imunita proti variantě omikron ve srovnání s variantou delta dle dostupných studií klesá i u vakcinovaných. Nejsilnější je u těch, kteří infekci prodělali a zároveň jsou plně očkováni, významná imunita je pak u jedinců s posilující třetí dávkou vakcíny,“ dodala Čechová.

Varianta omikron je podle odborníků nakažlivější a nemoc má zřejmě mírnější klinický průběh. „Navíc při takto rychlém průběhu kritická situace potrvá kratší dobu a už začátkem března by se měl počet případů pohybovat maximálně v jednotkách tisíc, ale spíše stovkách denně,“ uvedl finanční a provozní ředitel Diana Biotechnologies Martin Dienstbier. 

Povinné očkování

Ombudsman Křeček chce vědět, jak Válek plánuje vyhlášku upravit pro určité věkové či profesní skupiny obyvatel. Předchozí vláda totiž rozhodla, že se budou muset očkovat například všichni pracovníci ve zdravotnictví včetně studentů, kteří budou chodit na odbornou praxi, a také lidé nad 60 let. Vyhláška vstoupí v platnost 1. března.

Poté, co ministr Křečkovi odpoví, ombudsman zváží, zda se obrátí na Ústavní soud, uvedla tisková mluvčí ochránce práv Markéta Bočková. V návrhu je možné žádat jak zrušení celé vyhlášky, tak jejích částí.

Dosud lidé nahlásili 10 727 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu. Vyplývá to z aktuálních informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Většinou popisují reakce jako horečku, zimnici, únavu, reakci v místě vpichu, příznaky chřipky a podobně. SÚKL také eviduje za celou dobu očkování proti covidu 148 podezření na úmrtí, které nastalo po očkování. Ústav upozorňuje na to, že mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti.

Od března 2020, kdy epidemie v Česku začala, bylo v zemi celkem 2 510 796 potvrzených případů koronaviru. Téměř 2,4 milionu lidí se již z nákazy vyléčilo.