Ve věku 102 let zemřel slavný český cestovatel Miroslav Zikmund. Procestoval více než 100 zemí, hlavní dvě cesty podnikl s Jiřím Hanzelkou. V zahraničí proslavil vozy Tatra i samotné Československo. Podílel se na šestnácti knihách, pěti celovečerních filmech a víc než stovce krátkých snímků, hlavně dokumentů. V roce 2014 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
Zemřel Miroslav Zikmund. Slavnému českému cestovateli bylo 102 let
Události ČT: Zemřel cestovatel Miroslav Zikmund (zdroj: ČT24)
„Dne 1. prosince 2021 odjel na poslední cestu legendární český cestovatel, spisovatel, fotograf a filmař inženýr Miroslav Zikmund,“ uvedlo Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně. V sídle budovy bude umístěna kondolenční kniha.
Zikmund se narodil 14. února 1919 v Plzni. Na první větší cestu se vydal v šestnácti letech, se svým bratrem jel na Podkarpatskou Rus, jež byla součástí meziválečného Československa. Po maturitě začal studovat mezinárodní obchod na Vysoké škole obchodní. Po vyhlášení protektorátu se vysoké školy zavřely a on studium dokončil až v roce 1946. Právě na vysoké škole se osudově potkal s Jiřím Hanzelkou, s nímž ho pojilo přátelství a dobrodružná vášeň pro cestování.
První cestu spolu podnikli v letech 1947 až 1950 po Africe a Latinské Americe. Do zahraničí vyrazili jako obchodní zástupci. Propagovali československé firmy, hlavním symbolem jejich první expedice se stal vůz Tatra 87. O své zážitky se s veřejností dělili v rozhlasových reportážích a také ve filmových týdenících.
Politické změny i nehody
Pozdvižení vyvolali například v Nairobi, kde jako první projeli autem Núbijskou pouští. „Byly toho tam plné noviny. První automobil, který projel Severní pouští, jak oni jí říkali, je jako stvořený pro Afriku. Takže jsme uzavřeli kontrakt na šest tisíc vozů, což Tatra vůbec nebyla schopná vyrobit. Podmínka byla jediná: řízení vpravo,“ vyprávěl Zikmund. Smlouvy dojednané na cestách po návratu cestovatelů do vlasti zrušili komunisté, kteří mezitím převzali v Československu moc.
Zemřel cestovatel Miroslav Zikmund (zdroj: ČT24)
Na cestách se potýkali nejen s politickými změnami, ale i s haváriemi, loupežemi nebo sabotážemi. Se Zikmundem také například přenocovali na vrcholku Cheopsovy pyramidy. Jejich texty i filmy byly populární, komunisté však přípravy na další výpravu zbrzdili. Vydali se na ni nakonec po 12 letech od první výpravy. Navštívit nemohli Čínu a také nedostali víza do Austrálie. Do Prahy se vrátili jako členové KSČ, do níž vstoupili v roce 1963, rozhodnutí později litovali.
Zikmund žil ve Zlíně
Na výpravách sbírali i informace o jednotlivých zemích, u tehdejší vlády se příliš dobře nezapsali svými postřehy o Sovětském svazu. „Obecný, velice častý jev je neracionální využívání hospodářských možností, zaostalé služby, nečinné stroje, rozkopané závody, očividné a časté plýtvání materiálními hodnotami a také lidskými silami,“ napsali například. Nelichotivý obrázek sovětského vzoru skončil v trezoru.
GALERIE
Století Miroslava Zikmunda v obrazech
Oba cestovatelé odsoudili po 21. srpnu 1968 okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Znamenalo to pro ně zákaz publikování a cestování na dalších dvacet let. Zikmund pozornost upřel na uspořádání rozsáhlého a podrobně vedeného archivu, který byl darován právě Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.
Chartu 77 podepsal jen Jiří Hanzelka. „Když jsem nebyl u toho zdroje, tak bych si připadal, jako kdybych naskočil do rozjetého vlaku. Potom jsem se ale postavil za Jirku, když se objevil článek o tom, jak Jiří Hanzelka je placen cizími mocnostmi a podobně. Napsal jsem do redakce toho časopisu. Potom mi někdo z těch signatářů Charty 77 poděkoval, že to bylo víc, než kdybych byl podepsal,“ řekl Zikmund v Hyde Parku Civilizace v roce 2017.
„Neexistuje žádná dvojice, která spolupracuje, aby ve všem spolu výhradně souhlasili, aby se ve všem potkali. Mirek Zikmund to popsal úžasně, to nebyl žádný vzdor, to bylo jenom: ‚Nebyl jsem u toho, kámo, nepozval jsi mě, tak jsem se k tomu postavil jinak‘,“ reagoval na Zikmundova slova spisovatel a režisér Miroslav Náplava.
GALERIE
Zemřel cestovatel Miroslav Zikmund
S otevřením hranic po roce 1989 se Zikmund znovu vydal na cesty. Bohužel už bez nemocného Hanzelky. Mimo jiné do Austrálie, kam se při druhé výpravě nedostali. Obdržel medaili Za zásluhy od prezidenta Václava Havla a Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy od Miloše Zemana. Hanzelka zemřel 15. února 2003.
Zikmund žil ve Zlíně, poslední léta trávil v soukromí s životní partnerkou Marií Macalíkovou. Poslední rozloučení ve Zlíně by mělo být soukromé, sdělila Jana Macalíková, dcera Zikmundovy partnerky.
Reprezentoval Zlín i celé Česko, řekl Vančura
„Odešel člověk, který toho hodně dokázal, který měl krásný, bohatý a zajímavý život. Zvládnul všechno, co si lze představit, až do úplného konce. Byl nejenom velmi pracovitý, ale i velmi hrdý. Byl skvělým reprezentantem nejenom Zlína, ale i České republiky,“ vzpomínal na Zikmunda ve vysílání ČT24 předseda Nadačního fondu Zikmundova vila Čestmír Vančura.
Dodal, že měl velké štěstí v tom, že se s cestovatelem v posledních letech často setkával. „V posledních měsících už hodně odpočíval, takže naše návštěvy už nebyly tak hovorné a sdílné jako předtím. V těch posledních týdnech a měsících mi řekl, že už je velmi unavený a nemůže najít ta správná slova, takže jsme si už jen tak povídali,“ řekl.
Čestmír Vančura o Miroslavu Zikmundovi (zdroj: ČT24)
Spisovatel a blízký přítel Miroslava Zikmunda Josef Holcman uvedl, že s legendárním cestovatelem mluvil telefonicky ještě před třemi týdny. „Já jsem byl překvapený, že to Mirek vzal, protože už měl problém s očima. Točili jsme se kolem docela vážných věcí, pro mě ale bylo zásadní to, že jsem ho slyšel,“ řekl s tím, že v rozhovoru působil velmi pozitivně a optimisticky.
Holcman také řekl, že si na Zikmundovi velmi cenil jeho přesnosti, poctivosti a cílevědomosti. „Mirek Zikmund byl pro mě trochu otec, ale myslím, že víc kamarád, zejména v posledních letech. Takže když mě donutil, abych mu tykal – mezi námi byl dost velký věkový rozdíl, asi 33 let – tak jsem mu to přání rád splnil. Byli jsme téměř v každodenním kontaktu až do doby, než si zlomil nohu, myslím, že to bylo v jeho 97 letech,“ vzpomínal.
„On (Miroslav Zikmund) nám dal takový vzkaz, že klukovské sny by se měly plnit. S Jiřím Hanzelkou jsou takovým krásným příkladem toho, když se to podaří,“ uvedl spisovatel a publicista František Emmert. Podle Náplavy je Zikmundův vzkaz pro lidi jasný – jít dopředu, nezabývat se tím, kdo vám okopává kotníky, být čestný a přímý.