Právo bránit sebe i jiné se zbraní za zákonných podmínek bude v Česku ústavně zakotveno, doplní Listinu základních práv a svobod. Úprava je reakcí na odzbrojovací tendence v rámci Evropské unie. Senát ve středu podle očekávání potvrdil souhlas s doplněním listiny, které sám navrhl. Změnu nyní dostane k podpisu prezident, který na rozdíl od běžných předpisů ústavní zákon vetovat nemůže.
Právo bránit se zbraní bude ústavně zakotveno, Senát změnu schválil
Listina základních práv a svobod bude nově obsahovat ustanovení, že „právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon“. Ústavní změna podle předkladatelů zabrání tomu, aby mohlo být toto právo omezeno běžným zákonem. Má také posílit pozici Česka při projednávání dalších unijních regulací.
„Návrh má nejen symbolický charakter, ale může sloužit i jako pojistka do budoucna,“ řekl za předkladatele Martin Červíček (ODS). Poukázal na tendence některých unijních zemí zakazovat nošení jakýchkoli předmětů, které by mohly být použity jako zbraň. Odzbrojování obyvatelstva větší bezpečnost podle Červíčka nepřinese, neboť zločinci si zbraně opatří nelegálně.
Pro doplnění listiny hlasovalo 54 ze 74 senátorů v jednacím sále, potřeba byla třípětinová většina, tedy nejméně 45 hlasů. Normu prosadili zejména zástupci ODS, TOP 09, ANO a ČSSD s pomocí deseti členů klubu STAN, pěti lidovců a dvou členů klubu Senátor 21 a Piráti. Proti bylo 13 členů horní komory a sedm se hlasování zdrželo.
„Tendence omezovat právo nosit u sebe věci, které by mohly sloužit jako zbraň, v evropském prostoru jsou. Dokonce Evropský parlament vyzval na konci roku 2018 členské státy, aby zvážily nošení nožů bez oprávněného důvodu,“ zdůvodnil svoji podporu Zdeněk Hraba (STAN).
Také on považuje ústavní zakotvení práva nosit zbraň hlavně za pojistku. „Pokud by to bylo zakotveno v ústavě, potom už sekundární evropské právo naráží na ústavní právo členského státu,“ řekl v Interview ČT24. Podle Michaela Canova (STAN) novela „přinese občanům jistotu, že se jejich právo na obranu v budoucnosti nezmenší“.
90' ČT24: Ústavní právo na obranu se zbraní (zdroj: ČT24)
Podle kritiků je novela zbytečná, právo nosit konkrétní zbraň stejně nezaručí
Proti doplnění listiny se veřejně postavily místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a pirátská senátorka Adéla Šípová. Podle nich je novela zbytečná s ohledem na ústavní právo na život a zákonná pravidla. Senátor Jan Holásek (za Hradecký demokratický klub) namítl, že výklad práva na život se může změnit. Poukázal na to, že text doplnění je kompromisní a má širokou podporu.
Jitka Seitlová v 90' ČT24 uvedla, že před ústavním ukotvením práva nosit zbraň varovali ústavní právníci. Domnívá se, že naděje, že se Česko takto snáze ubrání snahám Evropské unie regulovat zbraně, je lichá. „Omezení zbraní může projít bez toho, že by se sáhlo na ústavu a znění, které bylo přijato,“ míní. Zdůraznila, že zákony jasně stanoví, které zbraně mohou a naopak nemohou být používány a to se novelizací Listiny základních práv a svobod nezmění.
To podpořil i ústavní právník Jan Kysela. Dal najevo, že není změně listiny nakloněn nejenom kvůli její přebytečnosti, ale i kvůli tomu, že by si ji někdo mohl vyložit tak, že rozšiřuje jeho právo na obranu. Cíl autorů novely je podle něj ten, že se „pokoušejí Evropskou unii přechytračit“. Poukázal také, že je to historicky teprve druhá novela Listiny základních práv a svobod za třicet let její platnosti.
Jitka Seitlová považuje za problematické i symbolické vyznění novely. „Jsme zatím bezpečná země. Podporovat názory, že musíme používat víc zbraně, nepovažuji za přínos pro naši zemi,“ uvedla.
Doplnění listiny nabude účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení ve sbírce zákonů, tedy nejdříve 1. srpna, nejpozději 1. září.
Spor s Evropskou unií
Novela vychází z petice, kterou podepsalo 102 tisíc lidí včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní včetně legálně držených. Komise to zdůvodnila mimo jiné nutností přijmout opatření proti terorismu. Kritici unijního opatření ale poukazovali na to, že teroristé většinou používají nelegálně opatřené zbraně a že stávající český zákon je dostačující.
Česko se proti kontroverzní unijní směrnici bránilo žalobou u Soudního dvora Evropské unie, ale neuspělo. Vláda proto musela předložit novelu zbraňového zákona, která regulaci přebírá v nezbytně nutné míře. Norma, kterou už parlament schválil, zavedla dvě nové kategorie zbraní. Platnost zbrojních průkazů zůstala desetiletá, policie bude nejméně jednou za pět let prověřovat, zda držitel průkazu splňuje zákonné, zejména zdravotní podmínky.
Vlastnit a nosit střelnou zbraň smí legálně v Česku jen ten, kdo je držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence. Výjimku tvoří zbraně, které nepodléhají registraci u policejního útvaru. Žadatel musí být mimo jiné bezúhonný, způsobilý k právním úkonům a zdravotně i odborně způsobilý, což dokládá posudky. Podle informací policejního prezidia legálně nahlášených zbraní a vydaných zbrojních průkazů v Česku v posledních letech přibývá. V roce 2016 policie evidovala 300 307 průkazů a 801 532 zbraní, loni to bylo 307 372 vydaných zbrojních průkazů a 900 087 zbraní.