Česko musí od července zakázat kelímky a příbory z plastu. Poslanci zákon ještě neschválili

Od letošního července by se měly úplně přestat používat plastové kelímky, příbory nebo další výrobky na jedno použití. Počítá s tím návrh zákona, který vláda v lednu poslala do dolní komory parlamentu. Jenže poslanci ho zatím neprojednali a není jisté, zda to do léta stihnou. Česko přitom musí normu přijmout do začátku července, zavazuje ho k tomu evropská směrnice.

Pokud by Česko zákon do začátku července nepřijalo, mohlo by čelit i sankcím ze strany Evropské komise. To připouští i ministerstvo životního prostředí, které zákon navrhlo na základě evropské směrnice schválené před dvěma roky. Ta má omezit plastový odpad v mořích a oceánech, který ohrožuje ekosystémy, biodiverzitu a lidské zdraví. „Cílem nového zákona je snížit nesmyslné nadužívání mnoha tisíc tun jednorázových plastů ročně, zejména z fastfoodů a hromadných akcí,“ uvedl už dříve ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

To, zda zákon bude od začátku července platit, teď závisí hlavně na poslancích. Ty čeká nejbližší schůze v úterý 25. května, na níž se některé strany budou snažit normu přednostně projednat. „Budeme ho chtít předřadit, ale je otázka, jestli to stihneme,“ napsal ČT předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Pokud ministr Brabec požádá o přednostní projednání, tak mu vyjdeme vstříc. Je to důležitá věc,“ přidal se šéf zákonodárců druhé vládní strany ČSSD Jan Chvojka.

Opoziční strany také plánují zařazení zákona na schůzi sněmovny podpořit. „Podporujeme jeho předřazení, ale máme i další priority, tak uvidíme, jak to vyjde,“ uvedl šéf klubu Pirátů Jakub Michálek. Podobně odpovídají i předsedové poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek a hnutí STAN Jan Farský.

O co nejrychlejší zařazení zákona na program schůze usiluje i ministerstvo životního prostředí. V případě neschválení do začátku července by se podle něj musely posunout termíny, od kterých mají být plastové výrobky zakázány. To by mohlo způsobit problém ve vztahu k ostatním evropským zemím, které už prodej některých jednorázových plastových výrobků zakázaly. Platila by v nich totiž jiná pravidla než v Česku.

Zpoždění v přijetí zákona by však nevedlo k okamžitému postihu. „Evropská komise používá řízení o nesplnění povinnosti pouze jako krajní opatření, pokud jiné prostředky nefungovaly,“ přibližuje zastoupení Komise v Česku a upozorňuje, že na převedení evropských předpisů spolupracuje s členskými státy. Podle předsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Dany Balcarové (Piráti) by si ministr mohl obhájit krátké, například půlroční zpoždění.

Zákaz má postihnout hlavně plasty na jedno použití – příbory, talíře, brčka, vatové tyčinky nebo tyčky k uchycení balonků. Podle Brabce k nim totiž existují použitelné alternativy, které mohou ročně uspořit miliony plastových výrobků.