Senát schválil beze změn volební novelu, která mimo jiné zavádí potřebný nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty. Nepřijal však možnost korespondenční volby pro české občany v zahraničí s ohledem na to, že to sněmovna v současném složení odmítá. Hlasování poštou chce nabídnout až dolní komoře, která vzejde z říjnových voleb. Senátoři ve čtvrtek také rozhodli, že požádají o odložení automatického zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023.
Senát schválil nová pravidla voleb do sněmovny. Korespondenční hlasování pro krajany zatím nebude
Události: Senátoři schválili sněmovní verzi volebního zákona (zdroj: ČT24)
Novelu volebního zákona, kterou nyní dostane k podpisu prezident, podpořilo po sedmihodinové debatě 54 ze 75 přítomných senátorů.
Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouhou a nákladnou cestu na ambasády. Ve sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů.
Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu. Češi v cizině tak budou muset v říjnu hlasovat buď na zastupitelských úřadech, nebo přijet do Česka. Senát by měl proto podle doporučení své komise pro krajany předložit úpravu hlasování poštou samostatně do konce letošního roku až sněmovně, která vzejde z říjnových voleb.
Minulý týden volební novelu, navzdory očekávání právě kvůli snaze části senátorů začlenit do ní korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, nepodpořil senátní ústavně právní výbor. Názorově ho to rozdělilo na dvě stejné poloviny, uvedl předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN).
Korespondenční formu hlasování pro Čechy v cizině navrhovalo přesto dále prosadit 14 senátorů v čele s Markem Hilšerem z klubu Starostů, který má 24 členů. Podle něj by hlasování poštou mohlo využít až půl milionu českých občanů, kteří jsou v zahraničí trvale, pracovně nebo na studiích, což v Senátu ve čtvrtek připomněl.
Upozornil, že počet českých občanů, kteří hlasovali v zahraničí, se od roku 2000 zdevítinásobil. „Tito lidé musí často cestovat až stovky, a v řadě případů i tisíce kilometrů do volebních místností, které se nacházejí jen na českých ambasádách a konzulátech,“ uvedl. A dodal, že pro řadu studentů mohou být pro takovou cestu překážkou i finance.
Korespondenční volba je důležitý mechanismus, otázkou je načasování, znělo Senátem
Všechny senátorské kluby považují korespondenční volbu za důležitý a nutný mechanismus, liší se ale právě postoje, kdy by se volba měla zařadit do volebního zákona. Aby k tomu došlo ještě nyní, prosazoval aktuálně hlavně klub Starostů s podporou části klubu SEN 21 a Pirátů. Ostatní senátoři pak uváděli, že v tuto chvíli není čas na další debaty o tom, jak bude korespondenční volba vypadat, a chtěli, aby se volební zákon prosadil co nejdříve.
Senátoři z klubu Starostů poukázali ve čtvrtek i na to, že korespondeční volbu má vláda i ve svém prohlášení, a proto moc nerozumí tomu, že není zahrnuta v novele, která přišla ze sněmovny.
Proti nim však stál zbytek senátorů, zejména nejsilnější klub v horní komoře, tedy ODS a TOP 09. Jejich předseda, senátor Zdeněk Nytra (ODS) uvedl, že novela, která přišla ze sněmovny, je výsledkem společného a kompromisního jednání mezi oběma parlamentními komorami a že byly vypořádány všechny výtky z nálezu Ústavního soudu.
„Je více než pravděpodobné, že korespondenční volba (ve sněmovně) neprojde. Možná tu za měsíc budeme ještě před horším návrhem zákona,“ zdůraznil Nytra. Podle něj by se mohlo stát, že poslanci zákon doplní o změny nepříjemné Senátu v případě, že nyní bude na zavedení korespondenční volby trvat.
Před vrácením novely do sněmovny varoval také předseda sněmovního ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Argumentoval zejména potřebou novelu přijmout s dostatečným časovým předstihem, aby se už v létě mohlo podle nových pravidel postupovat.
Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) obvinil z farizejství poslance, kteří počátkem dubna návrhy na korespondenční volbu odmítli. Podle Horníka se o zavedení korespondenční volby mluvilo už na schůzce zástupců obou komor k podobě novely a proti se vyslovil jen zástupce SPD. Senátor ODS Martin Červíček nicméně namítl, že Senát by měl ctít gentlemanské dohody a volební pravidla nyní upravit pouze v reakci na únorový verdikt Ústavního soudu.
Přijetí novely je klíčové
Poslanci schválili nová pravidla sněmovních voleb sedmého dubna. Novela volebního zákona musí být přijata kvůli verdiktu Ústavního soudu, který před dvěma měsíci zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Bez náhrady tohoto přepočtu hlasů na mandáty nebude možné plně realizovat sněmovní volby, které se budou konat 8.a 9. října.
Ústavní soud zrušil také dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent. Nově by dvoučlenné koalice musely získat nejméně osm procent hlasů a vícečetné koalice 11 procent hlasů. Jednotlivé volební strany by pro vstup do sněmovny potřebovaly nadále alespoň pět procent hlasů. Voliči si budou poslance vybírat ve 14 krajích jako doposud. Návrhy omezit počet volebních krajů nebo zavést Česko jako jeden volební obvod přijaty nebyly.
Český statistický úřad má podle novely, kterou podpořilo 96 ze 101 přítomných poslanců, rozhodnout po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik každému kraji připadne poslanců. Mandáty se v každém regionu mají podle návrhu předsedy sněmovního ústavně právního výboru Marka Bendy (ODS) přidělovat v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, která zvýhodňuje úspěšnější strany, ale mírněji než podle původní D'Hondtovy metody. Součet hlasů pro úspěšné strany se má nově vydělit počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, přičemž strany mají obdržet poslance podle svého výsledku v kraji.
Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, mají být přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak úpravou Radka Vondráčka (ANO) a Vojtěcha Pikala (Piráti) podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Podle Pikala by tak mohlo být rozděleno až 30 mandátů. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los. Sněmovna nepřijala Bendův návrh, podle něhož by vedení stran mohla po volbách určit, ze kterých krajů budou zbývající poslanci vybráni.
obrázek
Pokud by nový model platil už při minulých sněmovních volbách v roce 2017, hnutí ANO by podle propočtu ČTK i výpočtu Pirátů získalo 69 místo 78 poslanců. ODS by místo 25 měla 24 poslanců stejně jako Piráti, kteří by si o dva mandáty polepšili. SPD, KSČM a KDU-ČSL by měly o jednoho poslance víc, tedy 23, 16 a 11. ČSSD by zůstalo 15 poslanců. TOP 09 a STAN by získaly po devíti poslancích, přičemž TOP 09 by měla o dva a Starostové o tři mandáty víc.
Senát chce odklad datových schránek pro občany
Senát chce odložit automatické zavedení datových schránek pro občany po použití jejich elektronické identity na rok 2023. Roční odklad ve čvrtek vložil do návrhu zákona, který má mimo jiné usnadnit sdílení informací mezi úřady a urychlit digitalizaci státní správy. Předlohu tak bude muset znovu posoudit sněmovna.
Odklad má umožnit lepší informovanost lidí o tom, že jim budou datové schránky zavedeny do dvou týdnů po použití jejich elektronické identity, uvedl předseda senátního ústavně právního výboru Tomáš Goláň (ODS). Podle něj bude možné datovou schránku do dvou týdnů deaktivovat, a vyhnout se tak tomu, že úřady budou lidem bez jejich vědomí do schránek posílat informace a rozhodnutí.
Senátoři rovněž v zákoně zkrátili období, v němž mají státní fondy digitalizovat informace o poskytnutých dotacích. Podle sněmovní verze by měly digitalizovat údaje od roku 2010, podle návrhu Jiřího Čunka (KDU-ČSL) postačí digitalizace materiálů od roku 2018. Senát naopak odmítl návrh Adély Šípové (Piráti), která chtěla umožnit advokátům, aby se sněmu České advokátní komory mohli účastnit distančně včetně hlasování. Komora tuto změnu odmítla, proti byli i zástupci ODS. Podle nich by si profesní komora měla tuto možnost vyřešit interně.
Zákon má zajistit, aby občané nemuseli státním institucím poskytovat opakovaně stejné informace, což patří mezi cíle zákona o právu občanů na digitální služby. Změny jsou podle ministerstva vnitra nutné kvůli tomu, že platné předpisy fakticky neumožňují širší sdílení údajů vedených v různých informačních systémech úřadů. V českých zákonech jsou totiž proti běžné zahraniční praxi často uzavřené výčty případů, kdy lze údaje využít. Vláda navrhla proto tyto seznamy zrušit.
V rámci zákona, kterému se pracovně přezdívá DEPO, se přesněji vymezují pravidla pro používání cloudových řešení. „Data v cloudu jsou zálohována a šifrována a chráněna proti kybernetickým útokům mnohonásobně lépe než při jejich uložení v úložišti jedné z mnoha veřejných institucí,“ sdělila ředitelka pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft Lenka Axlerová. Podle ředitele cloud služeb společnosti Algotech Petra Loužeckého je cloud computing jedním z důležitých mezníků nutných pro zrychlení a zlepšení digitálního fungování státu.
Norma počítá i se systémem pro podávání elektronických petic a upravuje zakládání a používání datových schránek. Umožní například pořizovat záznam o dopravní nehodě v elektronické podobě, potvrdí-li jej účastníci elektronickým podpisem. Sněmovna do zákona vtělila také ustanovení, podle něhož by poskytování právních služeb bez oprávnění bylo pokutováno až jedním milionem korun, v opakovaných případech až třemi miliony korun. Lidem vydávajícím se za advokáty má hrozit pokuta až dvě stě tisíc korun.
Senát je znepokojen situací v Hongkongu
Senátoři na čtvrtečním jednání také vyjádřili znepokojení nad situací v Hongkongu, a to hlavně nad pokračujícími represivními zásahy a rozsáhlým zatýkáním prodemokratických aktivistů. Senát je znepokojen i snahami Číny zasahovat do soudního systému Hongkongu, a ovlivnit tím jeho nezávislost.
Odsoudil omezování vysoké míry autonomie Hongkongu ze strany Čínské lidové republiky i zasahování do základních práv a svobod jeho občanů a demokraticky volených zástupců. Stojí to v usnesení, které Senát přijal ke zprávě Evropské komise o vývoji v Hongkongu za loňský rok. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který zprávu před senátory uvedl, označil tamní vývoj za znepokojivý.