Alespoň jednu dávku vakcíny v Česku dostalo 1,2 milionu lidí, oběma potřebnými je naočkováno zhruba 544 tisíc Čechů. Celkem ministerstvo zdravotnictví vykazuje 1,76 milionu vyočkovaných dávek.
Nárůst počtu potvrzených případů covidu-19 v Česku byl ve čtvrtek oproti předchozímu týdnu zhruba o pětinu nižší. Přibylo 6207 nakažených, což je o 1716 méně než předchozí čtvrtek. Mírně klesl také podíl pozitivně testovaných na počtu preventivně prováděných testů na koronavirus, které tvoří naprostou většinu z celkového počtu testů. Oproti předchozímu čtvrtku se snížil podíl pozitivních u preventivního testování z 0,64 na 0,58 procenta.
Se zpomalováním šíření nákazy klesají i počty pacientů s covidem-19 v nemocnicích. Statistiky hospitalizovaných však nezahrnují pacienty, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky covidu-19. Počty obsazených lůžek v nemocnicích jsou tedy vyšší, ale i ty již v posledních dnech klesají.
Podle údajů ministerstva bylo na začátku minulého týdne volných třeba jen 23 procent standardních lůžek s kyslíkem, zatímco k pátečnímu ránu jich bylo volných už 27 procent. Velmi nízká je nadále kapacita lůžek s plicní ventilací, volných je jich nyní jen 16 procent.
Od loňského března, kdy byli v Česku zaznamenáni první nakažení koronavirem, testy potvrdily už přibližně 1,55 milionu případů covidu-19. S infekcí zemřelo 26 765 lidí.
Podle Babiše nepodporuje Blatný nové léky na covid-19
Premiér Babiš poslal ministrovi zdravotnictví Blatnému koncem března již nejméně čtvrtý vytýkací dopis za zhruba dva týdny. Ministrovi tentokrát opět vytkl přísné podmínky pro podávání experimentálního léku na nemoc covid-19 bamlanivimab, uvedl server Deník N.
Babiš ministra Blatného v dopise z 29. března podle Deníku N žádá, aby ministerstvo umožnilo pacientům léčbu bamlanivimabem v co největší míře. „Snažíte se opravdu přispět k řešení situace ze všech sil i Vy z funkce ministra zdravotnictví?“ píše premiér. „Očekávám od Vás jasnou a stručnou odpověď hodnou ministra zdravotnictví ČR a lékaře, nikoli další slohové cvičení, co nejde a proč to nejde,“ vyzývá premiér Blatného v dopise.
„Případné změny v indikaci budou odvislé výhradně od výsledku odborných diskusí a analýzy dosavadních zkušeností,“ sdělila Deníku N mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová k podmínkám pro podávání zmíněných léků.
Předtím ve druhé polovině března Babiš vytýkal podle médií Blatnému prostřednictvím dopisů už jednou údajně malou podporu nových léků na covid-19 a také postup při tendru na testy na covid-19 pro školy nebo strategii boje proti rakovině. Ministerstvo zdravotnictví podle serveru nechtělo poslední dopis komentovat.
Babiš chce na vládě řešit návrat do škol
Předseda vlády Babiš pak v pátek v rozhovoru pro Radiožurnál kritizoval plány ministra školství Roberta Plagy (za ANO), podle nichž se od 12. dubna mají do škol vrátit děti z prvního stupně ZŠ a do školek předškoláci. „Nechápu, proč v mateřských školách se mají vracet jenom šestileté děti, proč první stupeň jde na rotaci. Ptal jsem se, jestli je to podle výskytu infekce. Bylo mi řečeno – ne, je to podle mobility,“ nechal se slyšet premiér.
Nerozumí podle svých slov ani návrhu Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES), která v březnu vznikla při ministerstvu zdravotnictví. Odborníci ze skupiny ve čtvrtek uvedli, že by se školy měly otevírat podle výše reprodukčního čísla R a výskytu nákazy v jednotlivých regionech. Reprodukční číslo udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že pokud bude reprodukční číslo v okrese nad hodnotou jedna, což znamená posílení epidemie, návrat žáků se zřejmě o týden odloží.
„Já jsem to úplně nepochopil, proč najednou MeSES přichází s nějakým faktorem R podle okresů,“ řekl rozhlasu Babiš. Vláda ještě podle něj musí plány na otevírání škol projednat v úterý ráno.
Zástupci škol přitom označili ve čtvrtek podmínky návratu části žáků do škol za přijatelné. Důležité je, aby se děti do škol vrátily, shodli se předsedové Unie školských asociací a Asociace ředitelů základních škol Jiří Zajíček a Michal Černý. Rotační výuku považuje Zajíček za akceptovatelný kompromis.
Plán ale kritizují zástupci sněmovní opozice. Vadí jim zejména otevírání škol podle situace v okresech. „Vládní protiepidemický systém PES, který vycházel z údajných přesných epidemických dat, nikdy pořádně nefungoval. A proč se najednou má zrovna otevření škol stát předmětem takových experimentů?“ namítá třeba místopředseda ODS Martin Baxa.
Například podle Pirátů však systém v lokalitách s příznivou situací umožní otevřít školy rychleji pro širší skupiny dětí, a naopak i rychle zasáhnout tam, kde by se epidemie horšila.
