Denně v Česku přibývá kolem tří tisíc seniorů starších 65 let nakažených covidem-19. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se nakazili pravděpodobně kolem Vánoc. Zlepšení očekává po 10. lednu, kdy by se měla začít projevovat přísnější opatření. V nemocnicích se situace stabilizuje nejdříve 15. ledna. Podle šéfa resortu Jana Blatného (za ANO) se teď neuvažuje o zmírnění restrikcí. Součástí připomínkované úpravy tabulky opatření v protiepidemickém systému PES je návrh, že kulturní a společenské akce by pro více lidí mohla dovolit povinnost předložit negativní test.
Negativní test by mohl být vstupenkou na akce pro více lidí. Rozhodne pořadatel, řekl Blatný
On-line přenos
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Ve čtvrtek v Česku přibylo 14 780 potvrzených případů koronaviru, což je zhruba o 2900 méně než v rekordní středu. Aktuálně se s nákazou potýká téměř 145 tisíc lidí, dosud nejvíce.
„Zátěž nemocnic je nesmírná. Nelze proto v současných dnech uvažovat o uvolňování opatření,“ řekl ministr zdravotnictví Blatný. „Není tak úplně důležité, kolik je denně diagnostikováno, ale kolik z nich jsou potenciálně zranitelní senioři,“ uvedl Dušek. Lidé nad 65 let mají podle něj riziko až 32 procent, že budou mít při nákaze relativně těžký průběh a budou potřebovat hospitalizaci, třetina z nich dokonce intenzivní péči. U lidí nad 75 let je riziko vážného stavu s covidem-19 až 45 procent.
V Česku je skoro sedm tisíc nakažených zdravotníků, polovina z nich jsou sestry
„Po 8. lednu možná a po 10. lednu zcela jistě by se měl začít projevovat efekt poklesu virové nálože v populaci. V nemocnicích bude brzdná dráha poněkud delší, aspoň ke stabilizaci dojde asi až po 15. lednu,“ dodal šéf zdravotnických statistiků. Epidemie v Česku v posledních dnech sílí, v úterý a ve středu byly denní nárůsty nových případů rekordní, přesáhly 17 tisíc. Počty hospitalizovaných s covidem nyní rostou o 150 až 200 lidí denně, řekl Dušek. V lednu by v nemocnicích mohlo být až 12 tisíc lidí, nyní je to 7300. Téměř 1100 jich je ve vážném stavu.
Nejzatíženější jsou nemocnice v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji a také v Praze. Více než 200 pacientů s covidem mají ve fakultních nemocnicích v Ostravě a Brně, ve Fakultní nemocnici Plzeň jich je přes 170. Ve frýdecko-místecké nemocnici chybí kolem 160 zdravotníků. Koronavirus má zhruba stovka z nich.
„Museli jsme už požádat i zdravotníky, kteří jsou ještě pozitivní, ale už jsou bez příznaků, aby i ti nám nastoupili do práce. Pracují v ochranných pomůckách a v respirátorech FFP3,“ popsal situaci ředitel Nemocnice ve Frýdku-Místku Tomáš Stejskal.
Události: Nemocnicím chybí personál, nakažených je přes 7 tisíc zdravotníků (zdroj: ČT24)
Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého je nedostatek personálu v nemocnicích velký problém. Současně je nakažených 7336 zdravotníků a jejich počet stále roste. Polovinu tvoří zdravotní sestry.
Pokud se bude situace dál zhoršovat, bude podle ministra zdravotnictví potřeba uvažovat o dalším personálu. „Jako je například pomoc Červeného kříže nebo žádost o pomoc ambulantních specialistů,“ nastínil Blatný.
Kvůli nedostatku zdravotníků, kteří by se mohli o lůžka starat, nyní není možné aktivovat nemocnici v Letňanech. O tom, zda budou ona i polní nemocnice v Brně použity jako záložní nemocnice, se podle Blatného rozhodne v dalších dnech. Počítá se ale s jejich využitím jako očkovacích center v dalších měsících, kdy bude v Česku velké množství očkovacích dávek.
Volná lůžka na intenzivní péči dochází už v nemocnicích v Karlovarském kraji. Hejtman Petr Kulhánek (za STAN) proto ve čtvrtek jednal s regionálními představiteli Bavorska a Saska o možném přesunu pacientů s covidem-19 do německých nemocnic. Podle mluvčí krajského úřadu Jany Pavlíkové lze situaci řešit jen na centrální úrovni. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že o možné přeshraniční pomoci z hlediska kapacit v nemocnicích pravidelně jedná ministerstvo zdravotnictví se saskými úřady.
Brífink ministerstva zdravotnictví z 8. ledna (zdroj: ČT24)
Pendlerům do Saska bude stačit jeden test týdně
Petříček také v pátek jednal o cestách pendlerů se saskou ministryní sociálních věcí Petrou Köppingovou, jež má na starosti i resort zdravotnictví. Ministr navrhl, že pendlerům by mohl pro cesty do Saska stačit jeden test týdně. Udělat by si jej mohli bezplatně v České republice.
Saská vláda následně odpoledne rozhodla, že bude po českých a polských pendlerech dojíždějících za prací či studiem místo dvou koronavirových testů týdně požadovat jen jeden, a navíc o týden odloží platnost tohoto nařízení. Testy tak budou muset pendleři předkládat od pondělí 18. ledna, oznámil saský ministr hospodářství Martin Dulig.
Saská vláda také schválila Petříčkův návrh na testování v Česku. „Tyto testy budeme uznávat,“ řekl Dulig, který se o jednání Köppingové s Petříčkem zmínil. Doplnil, že pro ty pendlery, kteří nebudou mít možnost využít bezplatné testování ve vlasti, se bude hledat řešení v Sasku.
Podle odhadů ministerstva zahraničí jezdí do Saska každodenně za prací zhruba pět tisíc lidí. Využít by mohli antigenní testy, jež jsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
Od pondělí budou nutné testy při cestě z Francie a Irska
Negativní testy budou od pondělí nově také potřeba při návratu z Francie a Irska, povinné budou i pro přijíždějící cizince. Země se v takzvaném cestovatelském semaforu přesunou do červené barvy, v níž je většina evropských států. Nutné testy naopak nově nebudou z Bulharska, Belgie a Maďarska, na mapě budou tyto státy oranžové. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví.
V Česku se podle šéfa zdravotnických statistiků Duška denně provede 60 až 70 tisíc testů. Zhruba polovina připadá na dobrovolné antigenní testování veřejnosti nebo pokračující testy v sociálních službách nebo mezi profesionálními sportovci. Antigenní testy většinou podstupují lidé bez příznaků, proto podle Duška významně přispívají ke snížení virové nálože v populaci. Zachycují zhruba pětinu nových případů.
Na PCR testy posílají lidi s podezřením na covid-19 praktičtí lékaři, když mají příznaky, nebo hygienici, když byli v kontaktu s někým nakaženým, takže pozitivita těchto testů překračuje i 40 procent.
Index PES zůstává na 86 bodech
Na vrcholu poslední vlny epidemie na přelomu října a listopadu bylo v nemocnicích asi 8200 lidí. Od březnového začátku epidemie odhalily testy v Česku přes 800 tisíc pozitivních případů, přesně 809 601. Do aktuální statistiky přibylo 179 zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19, celkem od začátku epidemie zemřelo 12 800 lidí. Na čtvrtek připadá zatím zhruba stovka úmrtí, v předchozí dny to bylo kolem 150 zemřelých. Od začátku roku zemřelo s covidem asi 960 lidí.
Protiepidemická opatření v současné době odpovídají většinou nejpřísnějšímu, pátému stupni protiepidemického systému PES, který setrvává na 86 bodech. Ve čtvrtek mírně kleslo ve srovnání se středou zjednodušené reprodukční číslo, a to z přibližně 1,12 na 1,11. Zavřené jsou obchody kromě nezbytných, hotely či restaurace, lidé se nesmí setkávat ve více než dvou mimo rodinu a platí noční zákaz vycházení od 21 hodin. Povolené jsou i přes den jen nezbytné cesty, například do práce, na nákup, k lékaři nebo do přírody.
Ve čtvrtek vláda rozhodla, že opatření zůstanou na nejpřísnějším stupni systému PES nejméně do 22. ledna. Ministr Blatný ale nevyloučil další zpřísnění, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) požádá kabinet sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dní.
Testy by mohly zpřístupnit akce více lidem, řekl Blatný
Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje úpravu tabulky opatření v protiepidemickém systému PES. Možné by tak mohly být některé kulturní nebo společenské akce pro více lidí, a to po předložení negativního testu. Stát stanoví podmínky a bude dohlížet, jestli to nezhoršuje epidemickou situaci. Rozhodovat ale bude pořadatel, řekl Blatný. „Finální verze nové matice se připomínkuje, jednání bude pokračovat i další týden,“ řekl Blatný.
Cílem je podle něj nastavit základní podmínky, jak by se věci mohly uskutečňovat bez povinného testu. „Ale bude tam dána možnost, aby provozovatel, pakliže splní kritéria, do kterých může patřit například to, že všichni, kteří tam přijdou, mají negativní test, bude bude moci navýšit kapacitu akce,“ přiblížil. Stačit by měl i antigenní test, který je možné opakovat jednou za pět dní.
S negativním testem by podle Blatného mohlo být umožněné už ve vyšším stupni rizika v systému PES také ubytování v hotelích.
V současném pátém stupni jsou uzavřené například školy pro většinu žáků a studentů, vnitřní sportoviště, hotely, restaurace a většina obchodů. Podle deníku Mladá fronta Dnes by nově i při nejpřísnější regulaci mohlo být možné sportovat ve dvou lidech uvnitř, například hrát tenis nebo squash.
Ve čtvrtém stupni by se mohly pro negativně testované lidi otevřít restaurace, hotely, muzea, zoologické zahrady nebo sjezdovky. Naopak přísnější by byl noční zákaz vycházení, proti současným 23:00 by začínal o hodinu dříve. Provoz restaurací by byl omezen počtem lidí na plochu. I ve třetím stupni by mohla fungovat jen třetina kapacity.
Česko jedná o dalších vakcínách, registrační systém se bude testovat
Česko podle Blatného nyní jedná o dalším milionu dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která byla pro použití v EU schválená jako první. Vakcína od firmy AstraZeneca, kterou by mohly používat i ordinace lékařů, by mohla být schválená v lednu.
Ministr také reagoval na požadavky krajů, podle nichž je třeba prověřit, jak bude fungovat registrační systém na očkování pro osmdesátileté. Před spuštěním 15. ledna tak bude zkušební provoz.
„Je domluva na tom, že bude spuštěný pro populaci nad 80 let od 15. ledna. V rámci zkušebního provozu bude spuštěný i předtím. Bude to model, který si budou moci všichni proklikat,“ řekl na tiskové konferenci Blatný.
Podle něj při registraci osmdesátníků nebude nutné vyplňovat podrobnější údaje, protože do skupiny pro očkování s nejvyšší prioritou spadají už díky věku.
„Nejdříve budou očkovaní senioři v domovech a zdravotníci, následně tito senioři,“ řekl Blatný. Podle něj všechny přihlášené systém nejdřív zaregistruje, ale termín jim přidělí až tehdy, když budou proočkovaní právě zdravotníci a lidé v domovech. Ostatní populace, zejména senioři nad 65 let, chronicky nemocní a vybrané profese, se budou k přidělení termínu očkování registrovat od února.
Kraje zaslaly připomínky k metodice očkování proti covidu-19
Očkováno v Česku bylo do středy téměř 20 tisíc lidí, což je asi 0,2 procenta populace. Denní data ministerstvo nezveřejňuje. Česko tak očkuje rychleji než Slovensko nebo Rakousko, ale pomaleji než Němci a Poláci. Blatný upřesnil, že se všemi zdravotníky, kteří by se mohli zapojit do testování nebo očkování, se počítá v první fázi vakcinace, přestože to není v současném návrhu pokynu explicitně uvedeno.
Do pátku měly kraje a další instituce možnost připomínkovat metodický pokyn k vakcinační strategii. V pátek večer poznámky ministerstvu zaslaly. Podle České lékařské komory je strategie málo ambiciózní a je třeba postupovat rychleji.
Kraje požadují možnost ověřit funkčnost rezervačního systému předem, zařazení domovů s pečovatelskou službou do první fáze očkování nebo placení administrativních pracovníků v centrech státem. Střední Čechy chtějí také koordinovat očkování s Prahou. Verzi po zapracování připomínek hodlá ministr zdravotnictví představit v pondělí.
Armáda vyslala dalších 200 vojáků na pomoc do nemocnic
Armáda v pátek poslala dalších 200 vojáků na pomoc nemocnicím či sociálním zařízením. K pátku tak má armáda nasazeno 850 vojáků ve 120 zařízeních a místech. Armáda by podle Černého mohla obsloužit asi 50 lůžek v letňanské polní nemocnici, celková kapacita polní nemocnice je přitom 500 až 600 lůžek.
Kromě zdravotních a sociálních zařízení vojáci pomáhají ve čtyřech call centrech obvolávat potenciálně nakažené, tvoří odběrové týmy a pomáhají s chytrou karanténou. Loni armáda poskytla na pomoc proti nákaze 15 tisíc vojáků.
Podle aktuálně využívaných nařízení vlády a nařízení samotné armády může být nasazeno celkem až 1200 vojáků. Od poloviny března loňského roku také platí nařízení vlády, které umožňuje vyslat až 4096 vojáků k plnění úkolů policie. Toto nařízení ale není v současné době využíváno.
V Moravskoslezském kraji má problém s kapacitou ostravské krematorium, region proto požádal o pomoc. Ústřední krizový štáb ve středu avizoval, že bude zorganizován převoz 50 těl z Ostravy do krematoria v jihomoravských Hustopečích. Celkem v České republice funguje 27 krematorií, podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové jde v případě Moravskoslezského kraje o problém provozovatele, který je možné vyřešit spoluprací mezi krematorii. Jinak je podle ní kapacita krematorií dostatečná.