V dotačních žádostech budou muset firmy uvést skutečného vlastníka, rozhodli poslanci

Poslanci se měli na začínající prosincové schůzi dolní komory zabývat předlohami, které jim vrátil Senát. V rámci novely o zavedení paušální daně pro živnostníky už souhlasili se zvýšením příjmů pro samosprávy a postavili se proti návrhu horní komory na odklady odpadové legislativy. Odmítli také návrh senátorů na změny zákona proti praní špinavých peněz.

Poslanecká sněmovna
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Deml

Senátoři navrhli upravit rozpočtové určení daní tak, aby obce a kraje měly nárok na příslušný podíl z celého celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, nikoli jen z 60 procent záloh na tuto daň. Pozměnovací návrh podpořila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO),  novelu teď k podpisu dostane prezident Miloš Zeman.

Samosprávy by tak mohly navíc získat 500 až 700 milionů korun ročně, což by jim podle Schillerové více než kompenzovalo odhadovaný úbytek příjmů v souvislosti s paušální daní.

Paušální daň budou moci využít živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné od příštího roku. Bude dobrovolná a zahrne odvod na sociální i zdravotní pojištění a daň z příjmů. Využít ji budou moci podnikatelé s ročními příjmy do jednoho milionu korun.

Nejvýhodnější bude paušální daň podle odborníků pro živnostníky s výdajovým paušálem, kteří zároveň neuplatňují daňové slevy na děti a manželku. Ministryně odmítla obavy některých senátorů, že změna povede k účelovému obcházení a růstu takzvané šedé ekonomiky.

Pro příští rok by měla paušální daň činit 5469 korun měsíčně. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí také odpadne důvod k většině kontrol. Bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění o 15 procent a daně 100 korun.

Kraje mají nyní nárok na 8,92 procenta ze tří pětin celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob, podíl obcí činí 23,58 procenta. Výše těchto nároků se úpravou nemění.

Poslanci naopak přehlasovali senátory v otázce možnosti přímé úhrady antigenních testů na covid-19 přímo distributorovi. Možnost určenou mimo jiné pro domovy seniorů sněmovna schválila. Senátoři pokládali novou možnost úhrady testů za nadbytečnou, obávali se případného zneužití. Podle vlády má možnost přímé úhrady snížit administrativu.

Nyní je možné, aby si poskytovatelé zdravotních a sociálních služeb testy nakoupili sami a následně je vykázali k úhradě zdravotním pojišťovnám. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) poukazoval na to, že poskytovatelů je velké množství, mnozí nemají s nákupem zdravotního materiálu zkušenosti a nemají ani vztah se zdravotními pojišťovnami.

Žádost o dotace pro firmy nejspíš podmíní informace o jejich skutečných majitelích

Žadatelé o dotace či veřejnou podporu z řad firem zřejmě budou muset uvádět údaje o svých skutečných majitelích. Úřady to ale nebudou muset ověřovat. Rozhodli o tom poslanci, když odmítli úpravy Senátu v rámci novely zákona proti praní špinavých peněz.

Poskytovatel dotace nebo veřejné podpory má podle novely zjistit majitele firmy buď z evidence skutečných majitelů, nebo si ji v případě zahraničního vlastníka nechá doložit. Pokud nebude možné skutečné majitele identifikovat, úřady by neměly veřejnou podporu poskytnout.

Senátoři chtěli prosadit také ověřování skutečných majitelů, podle kritiků by to neúměrně zvýšilo administrativu spolkům a sdružením nebo malým obcím. Ty tak budou moci pouze nahlížet do rejstříku majitelů.

Novela se má kvůli pravidlům Evropské unie výslovně vztahovat také na realitní zprostředkovatele či svěřenské správce. Týká se ale také třeba nákupu ve starožitnictví. Ukládá identifikovat kupujícího předmětu v hodnotě nad tisíc eur (tedy asi 26 465 korun), zatímco evropská směrnice ukládá tuto povinnost pro nákup cennosti nad 10 tisíc eur. Senát navrhoval přes nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) částku navýšit jen podle požadavku Unie.

Cesta Nejedlého do Ruska

Lidovci chtěli ostatní poslance přesvědčit, aby se sněmovní plénum zabývalo také cestou poradce prezidenta Zemana Martina Nejedlého do Ruska. V dolní komoře kvůli tomu vystoupil ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), podle kterého nepředstavovala bezpečnostní riziko. Nejedlý se v Moskvě setkal s poradcem prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem. Projednávala se témata v gesci administrativy prezidenta republiky, řekl Petříček poslancům.

Cesta byla podle něho plánovaná delší dobu v souvislosti se zrušením setkání Putina se Zemanem, které se mělo uskutečnit v květnu. Mluvilo se i o přípravě budoucího setkání obou prezidentů, řekl ministr. České velvyslanectví v Moskvě obecně o přípravě Nejedlého cesty podle Petříčka vědělo, o konkrétním plánu a programu informováno podle něho nebylo. Nejedlý podle něho následně informoval o obsahu schůzky velvyslance Vítězslava Pivoňku. Obsah je i v zápisu, který ministerstvo zahraničí má, dodal Petříček.

Opět se vrátil k tomu, že Nejedlý má diplomatický pas. Podle ministra mu byl vydán v souladu s mezinárodními zvyklostmi, byť vykonává funkci prezidentova poradce externě. Okolnosti k odebrání diplomatického pasu podle Petříčka nenastaly.

Poslanci hlasovali o nakládání s odpady, senátní odklady odmítli

Členové dolní komory se v úterý vyslovili proti návrhu senátorů v případě nového odpadového zákona, který posouvá konec skládkování o šest let na rok 2030. Senát chtěl zejména odsunout o rok jeho účinnost, to ale sněmovna odmítla, a zákon tak bude platný od ledna. Podle senátorů nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo po konci letoška způsobit chaos v nakládání s odpady.

„Nenastane žádný kolaps v odpadovém hospodářství, jak někteří straší,“ ujišťoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Přijetím senátního návrhu by se o rok posunulo mnoho předností zákona, například ohledně odklonu od skládkování, uvedl. Senátor Zdeněk Nytra (ODS) za horní komoru podotkl, že ministrův optimismus nesdílí. Lhůta na přípravu bude třítýdenní, upozornil.

Předloha počítá s růstem poplatků za ukládání odpadu na skládkách. Zároveň zavádí motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Za část odpadu bude činit poplatek nynějších 500 korun za tunu. Příští rok to bude 200 kilogramů na obyvatele, váha se bude postupně snižovat na 120 kilogramů v roce 2029. Až nad tuto hmotnost bude poplatek činit příští rok 800 korun za tunu odpadu, každoročně bude růst až na 1850 korun za tunu v roce 2029. Poplatek za skládkování bude dál vybírat a odvádět provozovatel skládky.

Obce budou mít možnost vybrat způsob platby za svoz komunálního odpadu. Budou moci zavést paušální poplatek za svoz komunálního odpadu, nebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. V obou případech budou moci stanovit minimální základ poplatku 60 korun.

Video Události: Sněmovna projednala zákony o odpadech
video

Události: Sněmovna projednala zákony o odpadech

Stejně tak poslanci opětovně schválili, že každá obec s více než dvěma tisíci obyvatel bude muset zřídit místa pro zpětný odběr dosloužených elektrozařízení. Místo pro odběr baterií vznikne v každé obci nad 1500 obyvatel, pro odběr ojetých pneumatik má být v každé obci s rozšířenou působností. Poslanci tak odmítli senátní odklad, který měl posunout platnost zákona až do roku 2022.

Dolní sněmovna také přehlasovala horní komoru v otázce zřízení sběrných míst pro obaly, které by tak měly být v 90 procentech obcí. Zajistit to budou muset výrobci nebo prodejci obalů. Senátoři vrátili předlohu s tím, že fakticky zachová monopol jedné z obalových společností, poslanci to však odmítli.