Touhu po svobodě mohly zničit jen tanky, shodli se senátoři a historik. Bělorusové prý mají šanci zlomit režim

23 minut
Události, komentáře: Diskuze o srpnu 1968 a současném Bělorusku
Zdroj: ČT24

Srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa páteře nelámala, to dělala až později normalizace, shodli se místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma v Událostech, komentářích. Podle Dienstbiera byla touha po svobodě příliš silná a mohl ji zastavit jen vnější zásah. Oberfalzer doufá, že Bělorusové teď prožívají svůj rok 1989, nikoliv 1968.

Pamětníci srpna 1968 Oberfalzer a Tůma si vybavují své pocity: „To byl první zážitek, kdy jsem si dovedl představit, co je to válka,“ líčí prvně jmenovaný. Tůma považuje noc z 20. na 21. srpna za zlomovou: „Stejně jako mí vrstevníci jsem ztratil dvacet let života, to nelze ničím nahradit.“

Nebyla to ale podle Oberfalzera samotná invaze, která lámala charaktery. To prý přišlo až s normalizací. „Pamatuji, jak jsem byl rozčarovaný z toho, jak se ve volné rozpravě najednou začaly projevovat prvky nesvobody a jak zrazovali lidé kolem nás, kteří se ještě v době osmašedesátého ke všemu hrdě hlásili, ale začali chápat pragmatické šance,“ konstatuje místopředseda Senátu.

Dienstbier vidí kořeny už v potlačení pražského jara. Tehdejší československé špičky totiž vzdaly boj v době, kdy lidé demonstrovali na jejich podporu. „Najednou přijeli s informací, že se vzdali, že se zachovali svým způsobem zbaběle, až na Františka Kriegela. Tam už mohl začít jakýsi morální zlom, který vyvrcholil v dalších měsících a letech,“ uvažuje senátor.

Tůma ale podotýká, že samotný návrat delegace z Moskvy lidé za zradu nepovažovali. „Jedním z důležitých požadavků celonárodního odporu bylo ‚vraťte naše politiky domů‘. Zčásti se zdálo, že se dosáhlo alespoň dílčího vítězství. Teprve to, co se dělo po nástupu Husáka, při prvním výročí intervence, při čistkách, tam se charaktery ohýbaly a lidé se naučili v normalizačním systému žít a přežívat,“ objasňuje historik.

Komunisté proti komunistům

Osmašedesátý rok Oberfalzer považuje za svým způsobem naivní. „Byl to souboj zlých komunistů s hodnými komunisty. Hodní komunisté se dostali do slepé uličky,“ myslí si a klade řečnickou otázku, jak by asi situace dopadla, kdyby změny pražského jara pokračovaly. „Myslím, že ani Dubčekovo vedení by asi úplnou svobodu nedokázalo vstřebat a tolerovat,“ přemítá místopředseda horní komory.

Dienstbier takovou představu považuje za nereálnou – společenské změny podle něj nepohánělo vedení československých komunistů, ale sama společnost, v níž se začala rozvíjet literatura, film či žurnalistika. „Hranice se posouvaly mnohem dříve než v pražském jaru,“ je přesvědčen senátor s tím, že touha po svobodě byla příliš silná, aby ji zastavilo cokoliv jiného než zásah z vnějšku.

„Jakmile se do společnosti pustí nějaká svoboda, tak si dříve nebo později lidé vezmou svobodu úplnou. Myslím, že to by přivedlo některé lidi v tehdejším vedení do úzkých,“ dokončuje svou myšlenku Oberfalzer.

Podle historika Tůmy platí oba pohledy: komunisté bojovali s komunisty, nicméně linie se často měnily a lidé, kteří v dubnu zastávali jednu pozici, mohli v srpnu zastávat jinou. „Byla to situace, která otevřela prostor pro obrovské očekávání společnosti ke svobodě. To je něco, co se v historii komunistických režimů opakovaně stává. Jakmile situaci pootevřete, tak je to těžké zastavit, nebo je to nemožné zastavit a končí to vojenským zásahem,“ připomíná historik příklad Maďarska či Polska.

Nebude to snadné, ale Bělorusové mohou režim zlomit, věří Oberfalzer

Hosté Událostí, komentářů v souvislosti se vzpomínkou na potlačení pražského jara komentují současné dění v Bělorusku. Podle Oberfalzera je nemyslitelné, aby Rusko zasáhlo vojensky, na druhou stranu Západ může pouze apelovat a snažit se omezovat exponenty Lukašenkova režimu. „Přál bych si, aby tyto události byly rokem 89 v Bělorusku, ale nemyslím si, že to bude takto snadné,“ připouští a doplňuje, že pokud občané Běloruska vytrvají, jsou schopni režim zlomit.

Dienstbier je přesvědčen, že Rusku dlouhodobě neprospívá ani anexe Krymu, protože si kvůli ní postavilo proti sobě řadu dříve přátelských Ukrajinců. „Je zjevné, že Rusko uplatňuje sféru vlivu, jakousi novou doktrínu omezené suverenitu pro země ve svém prostoru, jak si ho samo definuje. To je něco, co by pro nás mělo být nepřijatelné, protože jsme si to zažili na vlastní kůži,“ zdůrazňuje senátor ČSSD.

Věří, že každý národ by si o sobě měl rozhodovat sám, proto by také Bělorusům přál jejich rok 89. Uznává ale, že pokud by se Moskva rozhodla zasáhnout silově, Západ nemá k dispozici jiné nástroje než zpřísnění sankcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhoduje, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračuje kongres ODS. Ten rozhodne mimo jiné o tom, kdo obsadí místa čtyř řadových místopředsedů, na která bylo nominováno devět kandidátů. Neúspěšný uchazeč o post předsedy strany Radim Ivan, senátorka Vladimíra Ludková a Jan Mráz z plzeňské organizace strany ovšem nominace ve svých projevech odmítli.
06:08Aktualizovánopřed 13 mminutami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 2 hhodinami

Policisté chtějí větší přísnost vůči agresivitě za volantem

Policie chce přísněji zakročit proti úmyslné agresivitě řidičů na silnicích. Přibývá totiž nehod, za kterými stojí bezohledné chování lidí za volantem, loni jich oproti roku 2023 přibylo zhruba o tisíc. V drtivé většině případů šlo o přestupky. Ujíždění před hlídkou, vybržďování nebo třeba extrémní překračování rychlosti v obci by ale nově mohlo být trestným činem. Na změně zákona už se pracuje a hotová má být ještě letos. Kromě přísnějších trestů by mohlo dojít také k zabavení vozidla.
před 3 hhodinami

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 16 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:58
Načítání...