Touhu po svobodě mohly zničit jen tanky, shodli se senátoři a historik. Bělorusové prý mají šanci zlomit režim

Nahrávám video

Srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa páteře nelámala, to dělala až později normalizace, shodli se místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) a historik Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma v Událostech, komentářích. Podle Dienstbiera byla touha po svobodě příliš silná a mohl ji zastavit jen vnější zásah. Oberfalzer doufá, že Bělorusové teď prožívají svůj rok 1989, nikoliv 1968.

Pamětníci srpna 1968 Oberfalzer a Tůma si vybavují své pocity: „To byl první zážitek, kdy jsem si dovedl představit, co je to válka,“ líčí prvně jmenovaný. Tůma považuje noc z 20. na 21. srpna za zlomovou: „Stejně jako mí vrstevníci jsem ztratil dvacet let života, to nelze ničím nahradit.“

Nebyla to ale podle Oberfalzera samotná invaze, která lámala charaktery. To prý přišlo až s normalizací. „Pamatuji, jak jsem byl rozčarovaný z toho, jak se ve volné rozpravě najednou začaly projevovat prvky nesvobody a jak zrazovali lidé kolem nás, kteří se ještě v době osmašedesátého ke všemu hrdě hlásili, ale začali chápat pragmatické šance,“ konstatuje místopředseda Senátu.

Dienstbier vidí kořeny už v potlačení pražského jara. Tehdejší československé špičky totiž vzdaly boj v době, kdy lidé demonstrovali na jejich podporu. „Najednou přijeli s informací, že se vzdali, že se zachovali svým způsobem zbaběle, až na Františka Kriegela. Tam už mohl začít jakýsi morální zlom, který vyvrcholil v dalších měsících a letech,“ uvažuje senátor.

Tůma ale podotýká, že samotný návrat delegace z Moskvy lidé za zradu nepovažovali. „Jedním z důležitých požadavků celonárodního odporu bylo ‚vraťte naše politiky domů‘. Zčásti se zdálo, že se dosáhlo alespoň dílčího vítězství. Teprve to, co se dělo po nástupu Husáka, při prvním výročí intervence, při čistkách, tam se charaktery ohýbaly a lidé se naučili v normalizačním systému žít a přežívat,“ objasňuje historik.

Komunisté proti komunistům

Osmašedesátý rok Oberfalzer považuje za svým způsobem naivní. „Byl to souboj zlých komunistů s hodnými komunisty. Hodní komunisté se dostali do slepé uličky,“ myslí si a klade řečnickou otázku, jak by asi situace dopadla, kdyby změny pražského jara pokračovaly. „Myslím, že ani Dubčekovo vedení by asi úplnou svobodu nedokázalo vstřebat a tolerovat,“ přemítá místopředseda horní komory.

Dienstbier takovou představu považuje za nereálnou – společenské změny podle něj nepohánělo vedení československých komunistů, ale sama společnost, v níž se začala rozvíjet literatura, film či žurnalistika. „Hranice se posouvaly mnohem dříve než v pražském jaru,“ je přesvědčen senátor s tím, že touha po svobodě byla příliš silná, aby ji zastavilo cokoliv jiného než zásah z vnějšku.

„Jakmile se do společnosti pustí nějaká svoboda, tak si dříve nebo později lidé vezmou svobodu úplnou. Myslím, že to by přivedlo některé lidi v tehdejším vedení do úzkých,“ dokončuje svou myšlenku Oberfalzer.

Podle historika Tůmy platí oba pohledy: komunisté bojovali s komunisty, nicméně linie se často měnily a lidé, kteří v dubnu zastávali jednu pozici, mohli v srpnu zastávat jinou. „Byla to situace, která otevřela prostor pro obrovské očekávání společnosti ke svobodě. To je něco, co se v historii komunistických režimů opakovaně stává. Jakmile situaci pootevřete, tak je to těžké zastavit, nebo je to nemožné zastavit a končí to vojenským zásahem,“ připomíná historik příklad Maďarska či Polska.

Nebude to snadné, ale Bělorusové mohou režim zlomit, věří Oberfalzer

Hosté Událostí, komentářů v souvislosti se vzpomínkou na potlačení pražského jara komentují současné dění v Bělorusku. Podle Oberfalzera je nemyslitelné, aby Rusko zasáhlo vojensky, na druhou stranu Západ může pouze apelovat a snažit se omezovat exponenty Lukašenkova režimu. „Přál bych si, aby tyto události byly rokem 89 v Bělorusku, ale nemyslím si, že to bude takto snadné,“ připouští a doplňuje, že pokud občané Běloruska vytrvají, jsou schopni režim zlomit.

Dienstbier je přesvědčen, že Rusku dlouhodobě neprospívá ani anexe Krymu, protože si kvůli ní postavilo proti sobě řadu dříve přátelských Ukrajinců. „Je zjevné, že Rusko uplatňuje sféru vlivu, jakousi novou doktrínu omezené suverenitu pro země ve svém prostoru, jak si ho samo definuje. To je něco, co by pro nás mělo být nepřijatelné, protože jsme si to zažili na vlastní kůži,“ zdůrazňuje senátor ČSSD.

Věří, že každý národ by si o sobě měl rozhodovat sám, proto by také Bělorusům přál jejich rok 89. Uznává ale, že pokud by se Moskva rozhodla zasáhnout silově, Západ nemá k dispozici jiné nástroje než zpřísnění sankcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěPředloha o růstu rodičovské je ve sněmovně před schvalováním

Navrhovaný růst rodičovské od příštího roku o padesát tisíc na 400 tisíc korun a na dvojčata a vícerčata ze 700 tisíc korun na 800 tisíc je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Opoziční poslanci nabídli v úterním druhém čtení několik možností zavedení valorizace příspěvku. Další pozměňovací návrhy se týkají také třeba úpravy státní sociální pomoci, tedy takzvané superdávky. O podobě předlohy bude dolní komora hlasovat nejdřív příští týden.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zastoupení na summitu NATO by mělo odpovídat politickému systému země, míní Zůna

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 2 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
05:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Prezident Pavel požádal Klempíře o debatu o změnách financování ČT a ČRo

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři.
před 5 hhodinami

Volby by v květnu vyhrálo ANO, Motoristé mimo sněmovnu, uvádí Median

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.
před 6 hhodinami

Lidé se od července dostanou k více než 1200 nových léků u praktiků

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.
12:33Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Vražedkyním vůdce kutnohorské sekty snížil odvolací soud výši trestů

Seniorka a zubařka si za vraždu vůdce kutnohorské sekty odpykají dvanáct a devět let vězení. Původní tresty jim v úterý pravomocně snížil pražský vrchní soud, který tak částečně vyhověl odvolání obou žen. Součástí verdiktu je pro lékařku i čtyřletý zákaz předepisování léků s výjimkou těch, které se používají v zubním lékařství. Ženy se hájily tím, že plnily mužovo přání odejít ze světa a že v době činu nebyly kvůli jeho manipulacím příčetné.
12:48Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled