Drůbežárny míchají klecová a podestýlková vejce, ukazují záběry. Zákaz klecí projednají poslanci

Před dvěma lety se po zveřejnění záběrů z klecových chovů začali spotřebitelé zajímat o to, jak se drůbežáři k nosnicím chovají. Aktivisté letos pronikli přímo do chovů a objevili další problém: míchání dražších a levnějších vajec do jednoho balení, které se přitom prodává za vyšší cenu. Poslanci mají v pátek projednávat návrh zákona, který by klecový chov postavil mimo zákon. Problém se ovšem týká i Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se zabýval Ondřej Golis z Reportérů ČT.

„Každý má asi nárok na to, aby viděl, jak to v takovýchto chovech vypadá. Slepice jsou oškubané, jsou zraněné a spousta z nich umírá,“ komentoval před dvěma lety nahrávku z tuzemských drůbežáren její autor.

Klece jsou přitom v Česku nejrozšířenějším způsobem chovu slepic. Z pěti milionů jich takto žije osmdesát procent, zbytek se chová v šetrnějším podestýlkovém chovu, ve volném výběhu nebo v bio chovu. Zákazník to pozná podle první číslice kódu vytištěného na vejci.

V reakci na zveřejněné záběry z klecových chovů a pobouření spotřebitelů většina obchodních řetězců i výrobců v reakci avizovala, že vejce z nich přestanou od roku 2025 odebírat. Mezi zákazníky současně vzrostl zájem o vejce z podestýlky.

„Poté, co se odvysílaly záběry z klecových chovů, se odbyt zlepšil a bylo znát, že veřejnost má o kvalitu života nosnic zájem. Podestýlkový chov se od klecového liší hlavně tím, že slepice se mohou pohybovat po celé hale volně, tím jsou zdravé, pohybem své tělo čistí a mají kondici. Skáčou, lítají, jak je jim přirozené v přírodě, cítí se dobře,“ popisuje chovatel slepic v podestýlce Jan Král.

Podestýlková vejce se cenově od těch klecových dramaticky neliší, v průměru jsou dražší pouze o desítky haléřů. Starat se o slepice na podestýlce je ale pro chovatele nákladnější. „Voliéry na náš podestýlkový chov byly poměrně nákladné. Proti klecovému je tam polovina slepic,“ doplňuje Král.

Klecový chov slepic aktuálně řeší také politici. V Poslanecké sněmovně leží návrh na jejich zákaz do roku 2027, zákonodárci však nejsou jednotní. Jedním z hlavních argumentů odpůrců zákazu je, že si zákazníci mohou vybrat, jaká vejce si koupí.

Míchání klecových a podestýlkových vajec se děje každý den, líčí zaměstnankyně

Ve skutečnosti je to ale složitější problém. Důkazem je případ firmy Bohemia Vitae Jindřichův Hradec. Drůbežárna uvádí, že chová 66 tisíc slepic, které ročně snesou 30 milionů vajec, která poté putují do obchodních řetězců. Ve třech halách slepice žijí na podestýlce, v šesti v klecích. Záběry, které letos získala organizace Obránci zvířat, ale ukazují, že klecová a podestýlková vejce se v Bohemia Vitae míchají. Zákazník si sice připlácí za kvalitu, ale odnáší si i lacinější vejce.

„Míchání klecových a podestýlkových vajec se tam děje každý den. Na velkých pásech přijíždí vajíčka z klecového chovu a potom v půlce směny nebo ke konci směny se přisypou z palet podestýlková vajíčka,“ popisuje autorka zveřejněných záběrů, která v drůbežárně v Jindřichově Hradci krátce pracovala.

Přimíchávání klecových vajec do balení s vejci z podestýlek potvrzuje na záběrech pořízených skrytou kamerou i další zaměstnankyně drůbežárny.

Neděje se to, záběry nemám, tvrdí předseda představenstva drůbežárny

Zákazníci vědí, že chuťově jsou vejce z podestýlky a klecí stejná. V prvním případě si ale připlácí za to, aby se slepicím žilo lépe. Rozdíl mezi klecovými a podestýlkovými navíc nepozná ani odborník, a jediným vodítkem tudíž zůstává kód na skořápce.

„Vejce je identické. Nikdo není schopen rozeznat, jestli je to z podestýlky, nebo je to z klece,“ konstatuje Martina Lichovníková z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity.

„Pokud se k tomu (míchání) uchylují, je to podvod na spotřebiteli, protože ten očekává, že když chce vejce z dané technologie, tak ho dostane. Tady je po prokázání možno uložit sankce do milionu korun,“ dodává ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

„Já si myslím, že se to neděje, já žádné takové záběry k dispozici nemám. Naše produkce vajec z podestýlky je větší, než kolik máme objednávek od našich zákazníků,“ tvrdí předseda představenstva dotčené jindřichohradecké drůbežárny Miroslav Ondřej. Míchání podestýlkových a klecových vajec ale potvrzují i další pořízené záběry.

„Přimíchávání podestýlkových vajíček je u nich běžná praxe a nevidí na tom nic špatného. Kolem desáté hodiny tam přivezou kontejnery, kde jsou už jenom podestýlková vajíčka, a ta přisypávají na pás k těm klecovým,“ popisuje autorka záběrů.

Natočené záběry Reportéři ČT poslali předsedovi představenstva společnosti, která drůbežárnu provozuje. V písemném vyjádření jakákoliv pochybení odmítl s tím, že materiál byl účelově sestříhán.

„Ponechávám bez komentáře způsob, jakým byl materiál pořízen. Pokud se někdo nechá zaměstnat za zcela jiným účelem než výkon závislé činnosti a takto pořizuje záběry skrytou kamerou, zasahuje tak do práv našich zaměstnanců i firmy. Dojde-li tak k poškození pověsti firmy a jejích obchodních partnerů, bude se muset naše společnost hájit, bránit a požadovat přiměřené zadostiučinění,“ píše Ondřej.

Video 168 hodin
video

168 hodin: Z klece ven

Všechno na dvojku a jede se

Podobné záběry a svědectví jako v Jindřichově Hradci získali letos Obránci zvířat také z drůbežárny Osík u Litomyšle. Provozuje ji společnost Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V celkem devíti halách tu chovají přes 200 tisíc slepic – v sedmi halách v klecích, ve dvou na podestýlce.

„Během asi prvních deseti minut se mi paní vedoucí farmy přiznala, že tam vajíčka takto míchají, i když ví, že by to dělat neměli. Potom mi to potvrdila i další zaměstnankyně, která říkala, že se to takhle míchá, že to nikdo neřeší,“ líčí autor záběrů z Litomyšle.

Výpověď je zachycena na skryté kameře: „Tak samozřejmě, že když jsou nějaké objednávky, jako velké, že chtějí třeba podestýlku, tak nejsme schopni to dát. Takže se jedou normální klecové do toho, vůbec se to nedělí. To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec. Když jsou velký objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se.“

Může se to dít, ale není důkaz, tvrdí místopředseda drůbežářů

Místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský připouští, že pokud by k míchání klecových a podestýlkových vajec docházelo, jde o klamání zákazníka. Pořízené záběry přímo z drůbežáren ale nepovažuje za důkazní materiál. „Muselo by být jasně vidět značení na vajíčkách, že do obalů opravdu padají vejce, která tam být nemají,“ míní.

Poté, co Reportéři ČT záběry poskytli drůbežářské unii, dostaly se do Agrofertu, kde zaměstnankyni identifikovali. Místopředseda unie odmítá, že materiál holdingu poslal. Společnost podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky slova zaměstnankyně z nahrávky prověřuje.

„Dotyčná paní je zaměstnána jako dělnice a nemůže ze své pozice znát nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru třídění a o celkové logistice výrobků. O to víc není nijak kompetentní k tomu, aby se k této oblasti jakkoliv vyjadřovala. Podle svých slov se cítí být zneužita a podá trestní oznámení na neznámého pachatele,“ sděluje mluvčí.

Veterinární správa zkontrolovala provoz v Jindřichově Hradci tři dny poté, co Reportéři oslovili tiskového mluvčího společnosti a informovali ho, že mají k dispozici záběry z drůbežárny. „V jižních Čechách kontrola dosud není uzavřená. Nemůžeme ji komentovat blíž. Nicméně na Pardubicku kolegové z Krajské veterinární správy neshledali žádné pochybení,“ konstatuje mluvčí Veterinární správy Petr Vorlíček.

Obránci zvířat trvají na tom, že jejich záběry zachycují realitu drůbežáren, kterou oficiální kontrola nemůže odhalit. „Nelze s jistotou říct, kolik let tahle praxe trvá a kde všude se odehrává. Jediná věc, která to může vyřešit, je, když klecová vejce a klecové chovy v Česku prostě nebudou,“ je přesvědčen tiskový mluvčí spolku Obraz.

Babiš slíbil zákaz podpořit, pro zemědělce chce peníze za zmařenou investici

Už tento týden by právě o zákazu klecového chovu mohli rozhodovat poslanci. Pokud by zákaz klecových chovů podpořili, zmizela by tato technologie chovu možná už v roce 2027. Reportéři ČT záběry z drůbežáren zákonodárcům ukázali.

„Samozřejmě zákaz by přispěl k tomu, že by se nic takového nemohlo dít,“ komentuje předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Margita Balaštíková z hnutí ANO podle svých slov nechce házet všechny chovatele do jednoho pytle kvůli jednomu porušení. Roman Sklenák (ČSSD) považuje záběry za další argument pro zákaz chovů. „Přímo se nabízí pro některé nepoctivé chovatele, že by si právě takto přilepšovali,“ dodává.

Jestli zákaz klecových chovů sněmovna schválí, bude záležet především na poslancích z hnutí ANO a ti je při projednávání v zemědělském výboru minulý týden nepodpořili. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš přitom letos v únoru na Facebooku zveřejnil fotografii se slepicí a napsal, že zvířata má rád. V březnu pak Babiš uvedl, že pro zákaz klecí zvedne ruku.

Video Události
video

Reportáž: Poslanci se na zákazu klecového chovu neshodli

„Zároveň je potřeba mít jistotu, že zemědělci dostanou peníze za zmařenou investici,“ předesílá premiér. Právě holding Agrofert ze svěřenských fondů předsedy vlády sám uvádí, že je čtvrtým největším producentem klecových vajec v Česku. Ročně jich vyprodukuje přes 200 milionů.

„Samozřejmě, že se pan předseda s námi o tom bavil. Na jeho popud pozval zástupce ochránců. Ti lidé neznali studie, kterými se oháněli,“ doplňuje Balaštíková. V jejím rozhodování o zákazu klecových chovů dle jejích slov nehraje roli, že Agrofert patří mezi přední producenty vajec s tímto původem.

Poslanec Pirátů Jan Pošvář konstatuje, že se dá předpokládat, že premiér se střetu zájmů nevyhne.

„Premiér Babiš otevřeně podpořil záměr zakázat klecové chovy slepic a zároveň víme, že napsaly tisíce lidí a on odepisoval ano, zakážeme klecové chovy. Takže my si ani nechceme představovat, že premiér by tolika lidem takto bezostyšně lhal,“ uvádí mluvčí spolku Obraz Buršík.