Hamáček chce novelizovat ústavní zákon o bezpečnosti. Opozice požaduje kontrolu sněmovnou

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) chce, aby vláda mohla vyhlásit stav nebezpečí. Šlo by o mírnější variantu nouzového stavu. Úprava ústavního zákona o bezpečnosti má podle vicepremiéra umožnit kabinetu pružněji reagovat na krizovou situaci. Novelu v pondělí projednávala Bezpečnostní rada státu, ministr by ji chtěl poslat do legislativního procesu během léta.

Video Brífink ministra vnitra Jana Hamáčka k novele ústavního zákona o bezpečnosti
video

Brífink ministra vnitra Jana Hamáčka k novele ústavního zákona o bezpečnosti

Zdroj: ČT24

K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. „Musíme aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok,“ míní ministr vnitra.

Stav nebezpečí v současnosti mohou vyhlašovat kraje, na centrální úrovni taková možnost chybí, připomíná Hamáček. Mírnější variantu nouzového stavu by podle návrhu mohla nově vyhlásit vláda –⁠ ať už pro celou republiku, či pouze její část.

„Umožní pružněji a citlivěji reagovat na krizovou situaci,“ věří ministr vnitra. Legislativa by také měla zakotvit Ústřední krizový štáb a vyjasnit jeho roli v době ohrožení.

Video Ústavní zákon o bezpečnosti
video

Události: Ústavní zákon o bezpečnosti

Zdroj: ČT24

Vláda nedostane širší pravomoci, ujišťuje Hamáček

Hamáček zdůrazňuje, že úprava zákona nepřinese širší pravomoci pro Strakovu akademii. „Jde o to, abychom nešli s kanonem na vrabce. Je to spíše vsunutí mezistavu, který je lehčí verzí nouzového stavu,“ vysvětluje vicepremiér.

Stejně jako v případě nouzového stavu by kabinet mohl vyhlásit stav nebezpečí na 30 dní, poté by o případné prodlužování musel žádat Poslaneckou sněmovnu, upřesňuje náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. I ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku.

Novela by mohla také vládě dát pravomoc požadovat při nouzovém stavu projednání návrhů ve lhůtě 72 hodin ve sněmovně a 24 hodin v Senátu. Ve stavu nebezpečí by kabinet toto právo neměl, píše vnitro v tiskové zprávě. Na základě zkušeností s letošním odkladem doplňovacích voleb do Senátu na Teplicku návrh také zpřesňuje ustanovení o prodloužení volebního období a odkladu konání voleb.

O přesné podobě změn ústavního zákona hodlá Hamáček dále jednat s jinými resorty. V návaznosti totiž bude potřeba upravit rovněž zákon o ochraně veřejného zdraví či krizový zákon. „Není to sóloakce ministerstva vnitra. Zastoupeni byli experti z různých resortů,“ doplňuje šéf ČSSD.

Zdůrazňuje také potřebu se na změnách dohodnout se zástupci opozice. Pro prosazení novely ústavního zákona je potřeba souhlas tří pětin všech poslanců.

Zásadní je kontrola sněmovnou, zní z opozice 

Opoziční strany předesílají, že jsou připravené o Hamáčkově návrhu jednat. Marek Benda (ODS) dle svých slov ministrovu snahu vyhodnotit problémy posledních měsíců vítá. „Návrh je zatím jen v obecné podobě a při zásazích do práv a svobod je ďábel skryt v detailu. Proto vyčkáme na konečný text a nad ním povedeme diskusi,“ avizuje.

Obecně prý musí platit, že trvání všech celoplošných výjimečných opatření bude pod dodatečnou kontrolou parlamentu. Kabinet o nich také musí rozhodovat jako celek a nenechávat to na jednotlivých ministrech, doplňuje Benda.

„Konkrétní text jsme nicméně zatím od ministra vnitra neviděli, nemůžeme tak posoudit tuto verzi, plánujeme si ale po minulých zkušenostech návrh detailně prostudovat. Ve sněmovně se také zaměříme na to, aby byl jednoznačně určen a omezen rozsah, v jakém může vláda zasahovat do života občanů,“ předesílá šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.

SPD je ke změnám ústavního zákona skeptická. Podle Tomia Okamury je ochrana zdraví na prvním místě, předpis ale nesmí umožnit jednostranné omezování svobod. Hnutí chce, aby vláda měla povinnost spolu s opatřeními rovnou navrhnout, jaké budou kompenzace pro dotčené občany a firmy. „Opatření také musí schvalovat vláda, nikoliv jednotlivý ministr,“ dodává předseda SPD.

Také TOP 09 je připravena o návrhu diskutovat. „Je pro nás zásadní, aby v něm byla pojistka v podobě potvrzení vyhlášení stavu sněmovnou a aby v něm byla zahrnuta i pasáž o nárocích na odškodnění obyvatel,“ přidává se předsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Za zásadní dle svých slov považuje vyhodnocení krizových plánů na úrovni krajů, obcí a ministerstev. 

Úprava potřebuje pojistky a čas, míní politolog

Podle politologa z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Daniela Kroupy z Hamáčkových slov zatím nelze určit, jaké dopady by novela ústavního zákona měla. „Je třeba velmi bedlivě dbát, aby byly pojistky proti zneužití podobných nástrojů,“ podotýká Kroupa.

Politologa znepokojuje Hamáčkova ambice zákon připravit tak, aby mohl být účinný již na podzim. „Úprava ústavního zákona vyžaduje delší čas,“ míní.

Upozorňuje také na to, že kabinet se může v krizových dobách pokoušet prosazovat i změny zákonů, které nesouvisí se samotnou krizí.

Jiří Hřebejk z Právnické fakulty Univerzity Karlovy považuje diskusi o současné podobě ústavního zákona o bezpečnosti za vhodnou. Konstatuje například, že nouzový stav v současné podobě nebere v potaz možnost pandemie.

Je ale podle něj možné, že by stačilo změnit zákon krizový, a to v případě, že by novela měla za cíl upřesnit a změnit vnitřní pravidla pro státní orgány a nezasahovala by do práv občanů. V opačném případě je vhodné do ústavního zákona zasáhnout, je přesvědčen Hřebejk.