Šéf kulturního střediska jako „agent s ricinem“? Více zdrojů to potvrzuje

Podle několika zdrojů je agentem ruské FSB, o kterém v souvislosti s policejní ochranou pražských politiků psala některá média, ředitel Ruského střediska vědy a kultury v Praze Andrej Končakov. Je o tom přesvědčen i muž, jenž se podílel na odhalení ruských špionů, kteří se pokusili otrávit Sergeje Skripala. O údajném ruském agentovi a ochraně pražských starostů natáčely pro 168 hodin Kristina Ciroková a Zuzana Černá.

Video 168 hodin
video

168 hodin: Agent v Praze

Pražského primátora i starosty Prahy 6 a Řeporyjí chrání již téměř měsíc policie. V médiích se objevily informace o údajném smrtelném nebezpečí, které jim hrozí. Celá tato situace má několik rovin, v každé z nich figuruje jiný „padouch“, ale hlavně zůstává velké množství neznámých.

Oficiální informace o tom, proč mají Zdeněk Hřib (Piráti), Pavel Novotný (ODS) a Ondřej Kolář (TOP 09) policejní ochranu, stále chybí. Nic neřekly tajné služby ani politici, kteří by informace od nich mít měli. „Postup státních orgánů v této věci byl v pořádku, a pokud se ptáte na policejní ochranu, tak ta se nepřiděluje zbytečně,“ bylo vše, co zaznělo od ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny si na své jednání pozval ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku. Ani potom ale nic konkrétního nezaznělo.

Jediné, co lze s ochranou komunálních politiků spojit, jsou tak zprávy z médií. Časopis Respekt před dvěma týdny napsal, že do Prahy přicestoval muž z Ruska s diplomatickým pasem. To ostatně následně potvrdilo ministerstvo zahraničí. Nikoli však další informaci Respektu – že muž z Ruska u sebe měl smrtící jed ricin.

„Informaci máme dostatečně vyzdrojovanou, což ostatně potvrdilo i následné zasedání bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, který žádnou informaci, ani tu o ricinu nerozporoval,“ uvedl novinář Respektu Ondřej Kundra.

Bezpečnostní informační služba sice nic neprozradila, cosi však naznačila, když podala trestní oznámení kvůli úniku tajných informací. „V médiích se objevily informace, z nichž část je v utajovaném režimu. Tento únik způsobil velmi vážné komplikace při práci BIS. Byli jsme proto nuceni podat trestní oznámení. Z dosavadního šetření vyplývá, že k úniku informací nedošlo z prostředí BIS,“ řekl mluvčí kontrarozvědky Ladislav Šticha.

Kreml i ruská ambasáda vše popřely. „Pracovník ambasády, jak prohlašují, v tom příběhu nebyl. Nikdo z pracovníků ambasády nepřijel. A potom, jestli jste v brašně u kteréhokoliv pasažéra odhalili otravnou látku, která může zabít, jak to, že jste takového člověka pustili?“ vzkázal ruský ministr zarahničí Sergej Lavrov.

Lidové noviny napsaly, že 14. března přicestoval do Česka vysoce postavený důstojník ruské tajné služby FSB a stále v republice je – nepřijel poprvé a delší dobu zde žije.

Agentem ředitel střediska vědy a kultury?

Podle více nejmenovaných zdrojů některých novinářů vedou stopy k Andreji Viktorovičovi Končakovovi, který je ředitelem Ruského střediska vědy a kultury v Praze. Samo středisko uvádí, že se čtyřiatřicetiletý Končakov narodil v Moskvě a vystudoval Národní výzkumnou jadernou univerzitu se specializací na mezinárodní vztahy.

„Andrej Končakov působí na pozici ředitele Ruského střediska vědy a kultury v Praze, což je organizace spadající pod ruské diplomatické zastoupení v České republice, od roku 2017. Středisko se snaží hlásat ideály ruského světa do zahraničí. Když se podíváme do historie, co dělali, tak můžeme vidět, že tato instituce například podporuje české extremisty, kteří vyhrožují trojici českých politiků, kteří jsou nyní pod policejní ochranou,“ uvedl Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost. 

Že jde v této kauze o Andreje Končakova, tvrdí i šéfredaktor ruského investigativního webu The Insider Roman Dobrochotov, jenž se před dvěma lety podílel na odhalení identity dvou ruských špionů, kteří se v Británii pokusili novičokem zavraždit dvojitého agenta Sergeje Skripala. Oba i Rusko to popírají.

„Vedl (organizaci) Rossotrudničestvo v České republice. Rossotrudničestvo je organizace pod kontrolou ruského ministerstva zahraničí a oficiálním cílem je udržovat kontakt s ruskou menšinou, propagovat ruskou kulturu a vědu. Ale je známo, že tuto organizaci hojně využívá ruská zpravodajská služba,“ uvedl Dobrochotov.

Sám Končakov na dotazy České televize nereagoval, vyžádal si e-mail, na který však odpověděla ruská ambasáda. „Doporučujeme Vám adresovat Vaše dotazy těm, kdo zásobuje česká média podobnými lživými a nepodloženými údaji a klame novináře ve snaze manipulovat veřejným míněním,“ napsalo velvyslanectví v odpovědi na dotaz k činnosti Končakova.

Němcov, vlasovci, Koněv

Rusko podle dostupných informací „viní“ pražské politiky z různých činů. V případě primátora Hřiba je to přejmenování náměstí Pod Kaštany, kde dříve měla adresu ruská ambasáda, na náměstí Borise Němcova – na památku bývalého ruského vicepremiéra a později kritika nynějšího prezidenta Vladimira Putina, který byl zavražděn v roce 2015. Řeporyjský starosta Novotný popudil Moskvu tím, že jeho městská část nechala instalovat pomník připomínající roli Ruské osvobozenecké armády během pražského povstání. A dejvický starosta Kolář je považován za viníka přemístění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády do depozitáře, což loni schválilo zastupitelstvo Prahy 6.

Kolář sám míní, že k situaci přispěla i ruská ambasáda. „My jsme se od roku 2015 snažili s ruskou ambasádou nějakým způsobem komunikovat o tom, jak sochu lépe ochránit – i když jsme nemuseli,“ řekl s odkazem na vandalské útoky, kterým Koněvova socha opakovaně čelila. Záhy poté, co Praha 6 sochu odstranila, podepsal ruský prezident Vladimir Putin zákon, podle kterého je možné starostu Koláře stíhat. V Rusku by mu hrozilo až pět let vězení.

U vrcholných politiků starostové příliš zastání nenalezli. Prezident Miloš Zeman sice připustil, že ruská reakce na odstranění sochy, byla nepřiměřená, ale přejmenování náměstí, odstranění sochy a odhalení pomníku prohlásil za „hloupost, kterou udělali naši jinak bezvýznamní politici“.

Hlava státu se přitom nedomnívá, že pražským politikům byla policejní ochrana přidělena. „Je otázka, jestli to není součástí zviditelňování a jestli o policejní ochranu případně nepožádali sami,“ řekl Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas. Podobnou myšlenku vylovil Vojtěch Filip – předseda KSČM, tedy strany tolerující nynější menšinovou vládu. „Nezpochybňuji to, že si požádali o ochranu a že je policie chrání,“ řekl šéf komunistů v Otázkách Václava Moravce.

Starostové ujistili, že to tak není. Pavel Novotný reagoval slovy, že „Filip lže a Zeman taky“. Primátor Hřib podotkl, že mu ochrana byla přidělena. „Já jsem k tomu byl vyzván jednak jedním členem vlády, ale také Policií České republiky,“ upřesnil. Také Ondřej Kolář odmítl, že by o ochranu žádal.

Vláda našlapuje opatrně, starosty podpořil generální tajemník NATO

Česká vláda, která má v zahraniční politice konečné slovo, však ve věci starostů a informací o údajném ruském špionovi povětšinou mlčí. „Je nepřijatelné, aby někdo takovým způsobem zasahoval do naší suverenity, ale je to předmětem prověřování, takže nejsem schopen k tomu nic víc říct,“ řekl premiér Andrej Babiš (ANO).

Důrazněji reagovala pouze na oficiální ruské výroky směřované hlavně na adresu Prahy 6 – do Moskvy směřovala diplomatická nóta a ruský velvyslanec dostal předvolání do Černínského paláce. „Jakékoliv vyhrožování nebo zastrašování demokraticky volených politiků v naší zemi považuji za nepřijatelné,“ poznamenal ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). 

Jasného zastání se pražští politici dočkali od šéfa NATO Jense Stoltenberga. „Jakýkoli pokus o použití síly či zastrašení zvolených zastupitelů je pokusem o podkopání demokracie jako takové. A proto na něco takového musíme silně reagovat a jasně říct, že to je neakceptovatelné,“ uvedl.