Na dopravní stavby bude o 20 miliard více, slíbil Havlíček. Na údržbu silnic nižších tříd ale asi nezbude

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

Na dopravní stavby půjde letos o dvacet miliard korun více, než sliboval původní rozpočet. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) řekl v Otázkách Václava Moravce, že vyjednal dodatečné peníze, takže bude Státní fond dopravní infrastruktury hospodařit s více než 106 miliardami. Zdůraznil však, že dodatečné peníze již jsou určené na konkrétní projekty. Kraje tak nejspíše letos nedostanou příspěvek na údržbu silnic II. a III. třídy, v který doufají.

Loňský rok byl z hlediska výstavby dopravní infrastruktury nejúspěšnější v uplynulém desetiletí. Nově zprovozněných 34 kilometrů dálnic se letos sice asi nepodaří napodobit, přesto má Ředitelství silnic a dálnic ambici otevřít dalších 21 dálničních kilometrů, k tomu přes 30 kilometrů zmodernizované dálnice D1, různé obchvaty, pokračovat v přípravě vysokorychlostních tratí a modernizovat ty stávající.

Opozice tvrdí, že na to vláda nemá peníze a odkazuje na klesající rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Loni ve fondu bylo přes sto miliard, letos bylo původně schváleno 87 miliard. „Do dopravy se investuje stejně nebo mnohdy méně než v dobách hospodářské krize. (…) V SFDI není dostatek prostředků, aby se mohly financovat už rozběhlé stavby,“ uvedl poslanec ODS Stanislav Blaha.

Podle ministra dopravy Karla Havlíčka ale bude mít fond nakonec více peněz. „Minulý týden jsme dohodli navýšení rozpočtu o 9,2 miliardy a ještě přihodíme 10 miliard z operačního programu, takže jsme na 106 a kousek miliardách,“ oznámil.

Zprovozněné nové dálnice 2013–2019
Zdroj: ČT24

Zbude i na krajské silnice? Požadované čtyři miliardy téměř jistě ne

Zároveň ale Havlíček zchladil nadšení krajů, které doufají, že jim stát pomůže s údržbou silnic II. a III. třídy, jak to dělal každoročně posledních pět let. Zatím se zdá, že kraje možná nedostanou nic. „V dobách dobrých, v dobách otevřené kasy, se moji předchůdci snažili dát řádově dvě až čtyři miliardy korun ročně. Nebylo to nic povinného, byla to dobrá vůle,“ poukázal.

Předseda dopravní komise Asociace krajů a liberecký hejtman Martin Půta (SLK) je ale přesvědčen, že by stát na kraje neměl zapomínat, protože čistě ze svých rozpočtů na údržbu všech silnic nemají. Stát na kraje převedl komunikace II. a III. třídy po vzniku nynějších samospráv v roce 2000, podle Půty jim ale nikdy nepřidal patřičné peníze.

„Vnitřní dluh se snaží snižovat jenom díky evropským dotacím. A v novém období jich má být významně méně,“ varoval Půta. Konkrétně je dnes v evropském fondu Doprava II 30 miliard na silnice, v tom budoucím bude jen šest miliard korun, vyčíslil. Od vlády by tak kraje chtěly dodatečné čtyři miliardy.

Podle ministra Havlíčka by kraje nakonec něco dostat mohly, ale nejspíše ne celou požadovanou částku. „Budu se snažit, abychom něco získali. Nechci slibovat částku čtyři miliard korun, troufám si říct, že ta nebude,“ uvedl.

Kraje se snaží peníze na silnice získat i prostřednictvím návrhu novely zákona o přerozdělení daní. Ten by jim přihrál podíl z daně z minerálních olejů, na který dnes nemají nárok. „Daň z paliv a minerálních olejů není sdílená daň. Kraje z ní mají nulu,“ poukázal Půta. Jak přitom v Otázkách Václava Moravce připomněl Jan Kudrna z Institutu pozemních komunikací Fakulty stavební VUT, kraje měly peníze z daně z paliv dávno slíbené.

„Do roku 2005 šlo do SFDI 20 procent z daní za pohonné hmoty a maziva. Od roku 2005 je to jenom 9,1 procenta s tím, že v poznámce je napsáno, že se z toho, co ubrali SFDI, budou financovat kraje,“ podotkl. Kraje si od sdílení daně z minerálních olejů slibují osm miliard korun, Jan Kudrna se domnívá, že by na ně mělo vyjít dokonce jedenáct miliard.

Boj s kamiony na krajských silnicích pokračuje

Samosprávy si stěžují i na to, že stát na jedné straně chce, aby udržovaly silnice nižších tříd, aniž by jim na to dal peníze, na druhé straně nedokáže tyto komunikace uchránit před škodami, které způsobuje častá jízda plně naložených kamionů. Kritika zesílila po zavedení nového mýtného systému, při kterém byly zpoplatněny další úseky státních silnic I. třídy.

Kraje měly původně slíbeno od exministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), že budou moci mluvit do toho, které úseky silnic I. třídy budou zpoplatněné, Ťokův nástupce Vladimír Kremlík (za ANO) ale vzal slib zpět s tím, že budou „jedničky“ zpoplatněné plošně všude, kde podle názoru ministerstva hrozí, že by po nich mohly kamiony objíždět zpoplatněné dálnice.

Kraje jsou ale nyní přesvědčené, že tím stát dosáhl jen toho, že se dálnice objíždějí nikoli po poměrně kapacitních komunikacích I. třídy, nýbrž po krajských silnicích nižších tříd a skrz obce. Podle hejtmana Půty existují již například výsledky měření z Mimoně. „Pan starosta, který tam dělal měření, jednoznačně deklaruje nárůst především nízkonákladových dopravců ze zahraničí, kteří šetří při jízdě přes Evropu každou korunu,“ upozornil.

Hejtman se domnívá, že by stát mohl využít možnosti, které mu dává satelitní výběr mýta, zmapovat, kudy nákladní vozy objíždějí zpoplatněné silnice, a tomu celý systém uzpůsobit.

Podle Karla Havlíčka ale není reálné zrušení mýtného na některých úsecích silnic I. třídy. Za možné řešení problémů s kamiony, které mimo jiné ničí silnice s nižší nosností, je omezení povolené hmotnosti na silnicích nižších tříd. Navíc je přesvědčen, že některé kamiony mohou být přetížené.

„Myslím, že by tomu pomohlo, že se budou kamiony převažovat tím, že se spustí dynamické váhy pro vysokorychlostní vážení,“ míní ministr dopravy. Připustil však, že „to stojí nějaké peníze“, konkrétně 10 až 20 milionů korun za jednu váhu zabudovanou v silnici.

Jan Kudrna si ale nemyslí, že by vysokorychlostní váhy přinesly očekávaný efekt. Podle něj není problém s přetížením kamionu tak velký. „My máme tak vysoké limity, že si myslím, že najdou tak 1 až 1,5 procenta přetížených vozidel,“ odhadl.

Ministr také doporučil krajům, aby tam, kde jsou s kamiony na silnicích nižších tříd opravdu vážné problémy, nechaly umístit značení, kterým zakážou průjezd tranzitní nákladní dopravy. Jenomže podle Martina Půty to již krajské úřady zkoušely. A výsledek?

„Teď, když máme připraveny projektové dokumentace, abychom umístili dopravní značení, tak nám je policie nechce dovolit s tím, že na to nejsou podle jejího názoru dostatečné důvody,“ popsal hejtman. „Takže je to takový model Kocourkov,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči druhým dnem zasahují ve skladu plastů v Brně, objevila se nová ohniska

Hasiči stále zasahují ve skladu plastů, který začal hořet v pondělí brzy ráno v brněnských Přízřenicích. Podle mluvčího hasičů Jaroslava Mikošky se v noci na úterý objevila další čtyři ohniska, která bylo nutné uhasit, a požár tak není dosud plně zlikvidovaný. Vyšetřovatelé jsou na místě od pondělí, aby zjistili jeho příčinu. Doporučení nevětrat kvůli zplodinám odvolali hasiči již v pondělí v podvečer. Několik hodin totiž stoupal do okolí hustý tmavý dým.
před 1 hhodinou

VideoFremr v kauze Dozimetr obviněn není. Jeho roli v případu zkoumali Reportéři ČT

Jméno bývalého volebního manažera TOP 09 Jiřího Fremra se v souvislosti s korupční kauzou Dozimetr objevuje od začátku. Svou roli v případu komentoval minulý týden před soudem. Policie Fremra nicméně neobvinila, a ten tak v kauze figuruje pouze jako svědek. Aktéři případu – třeba podnikatel Pavel Kos, který spolupracuje s policií – ale vypověděli, že bral úplatky. Fremr potvrdil, že se skutečně přátelil s hlavní postavou kauzy Michalem Redlem. Pro STAN a TOP 09 je aféra mimořádně citlivá. Média totiž zveřejnila informace, že u partají skončila část peněz, které policisté považují za úplatky. Fremr odmítá, že by bral peníze z veřejných zakázek. A nevzpomíná si ani na to, že by se někdy s Redlem bavil o financování politických stran. Případ zasáhl i hnutí ANO, když kvůli kontraktům s jedním z obviněných musela skončit tehdejší místopředsedkyně sněmovny Jana Mračková Vildumetzová. Okolnosti kauzy i roli Fremra pro Reportéry ČT popsali Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

VideoLeteckého paliva je dost do podzimu, prohlásil Havlíček

Vláda se snaží navýšit zásoby pohonných hmot. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl v pořadu Události, komentáře moderovaném Lukášem Dolanským ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dostatek je podle něj i leteckého paliva, a to do podzimu. „Pokud se na to díváme skrze Letiště Praha a skrze správu hmotných rezerv, tak v tuto chvíli můžeme říci to, že je sezona pokryta,“ uvedl. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Česko na tyto krizové stavy dobře připraveno. „Máme velmi robustní zásoby v hmotných rezervách. Přece jenom ty poslední čtyři roky se udělal velký kus práce, aby, pokud taková situace nastane, Česká republika byla připravenější, než tomu bylo v minulosti,“ řekl Vlček.
před 2 hhodinami

Metro na lince B po večerním požáru v okolí tubusu obnovilo provoz po celé trase

Část metra linky B mezi stanicemi Českomoravská a Černý Most v pondělí večer uzavřel požár střelnice pod tubusem metra mezi Rajskou zahradou a Černým Mostem. Do obou stanic se dostal kouř, dopravní podnik preventivně evakuoval cestující a zajistil odvětrání stanic i tubusů. Událost se obešla bez zranění, uvedli mluvčí hasičů Vojtěch Rotschedl a dopravního podniku Aneta Řehková. Od úterního rána metro na lince B znovu jezdí po celé trase.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Otrávených balení s dětskou výživou by mohlo být podle médií až dvanáct

Otrávených balení s dětskou výživou potravinářského výrobce HiPP by mohlo být až dvanáct, dosud se přitom hovořilo o šesti baleních, z nichž pět se policii podařilo zajistit. Informují o tom rakouská média včetně veřejnoprávní stanice ORF, konkrétní zdroje ale neuvádějí. Případ vydírání firmy HiPP, která má sídlo v Německu, se bezprostředně týká Česka, Slovenska a Rakouska, kde se skleničky s výživou kontaminovanou jedem na krysy našly.
před 8 hhodinami

VideoPřípad otrávené dětské výživy řeší kriminalisté ze tří zemí

Případ otrávené dětské výživy řeší kriminalisté ze tří zemí. Dvě sklenice obsahující jed na krysy se našly v Česku, další dvě na Slovensku a jedna v Rakousku. Policisté hovoří o vydírání výrobce, obchodní řetězce tyto produkty dočasně stahují. Rakouská média přišla s informací, že zaměstnanci firmy HiPP, která výživy vyrábí, si e-mailu s výhrůžkami zřejmě všimli až dva týdny po vypršení ultimáta. Bezpečnost potravin v Česku hlídá několik úřadů. Závadných, falšovaných nebo přímo nebezpečných výrobků objeví ročně stovky. Případy vyhrožování otrávením potravin jsou v Česku ale ojedinělé.
před 13 hhodinami

Nepřípustné. Resort zahraničí plísnil ruského velvyslance kvůli výhrůžkám firmám

Ministerstvo zahraničí ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému vyjádřilo důrazný protest vůči výhrůžkám tuzemským firmám. Podobná rétorika vůči Česku, zdejším subjektům i českým spojencům je zcela nepřípustná, uvedl následně úřad. Velvyslance v pondělí dopoledne na resortu přijala vrchní ředitelka evropské sekce Hana Hubáčková, o jeho předvolání rozhodl minulý týden ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Velvyslanec Zmejevskij protest odmítl, uvedla později ruská ambasáda.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoZa zpoplatnění dálniční známky pro elektroauta Česku mohou hrozit sankce

Zatímco řidiči aut se spalovacími motory za dálniční známku platit musí, vlastnící elektromobilů ne. Vláda chce ale pravidla pro oba typy vozidel srovnat. Ministerstva financí a průmyslu a dopravy však varují, že Česko za takový krok může být potrestáno, protože čerpá evropské dotace na podporu elektromobility. Změnu zatím kabinet plánuje od nového roku, kdy se má zrušit i zvyšování ceny dálničních známek. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) však připustil, že v případě pochybností Evropské komise by se krok mohl zpozdit.
před 14 hhodinami
Načítání...