Praha – Čech, který byl podle všeho unesen při pátečním útoku islamistů na ropné pole v Libyi, by mohl být v rukou téže skupiny, která je zodpovědná za vraždu 21 egyptských koptských křesťanů. Obavu českého ministerstva zahraničí sdílí i filipínské úřady. Ty se o únos také zajímají, neboť mezi devíti pohřešovanými cizinci jsou i čtyři filipínští občané. Konkrétní informace ale Česko, Filipíny ani další státy nemají, únosci se zatím neozvali. Podle experta na terorismus z londýnské King's College Petera Neumanna však lze očekávat, že se to časem změní, neboť budou chtít výkupné.
O únosu Čecha, který podle informací serveru iDNES.cz pracoval u rakouské těžařské společnosti VAOS jako koordinátor cateringu, se pokoušejí zjistit více čeští diplomaté pracující v blízkosti hranic nestabilní Libye a také tajné služby. Oficiální kontakt s libyjskou stranou není podle Lubomíra Zaorálka kvůli chaosu v zemi možný.
Podezřelí jsou vrazi koptů ze Syrty
Maximální úsilí je na místě, upozornil ministr zahraničí s ohledem na to, ve kterých rukou patrně unesení skončili. „Je tady obrovská pravděpodobnost, že to může být skupina, která má na svědomí zavraždění 21 koptů skoro před čtrnácti dny,“ upozornil ministr Zaorálek. Obdobně smýšlí i jeho filipínský protějšek Albert del Rosario, podle kterého je za únosem „tvrdé jádro IS ze Syrty“, jež viní Manila i z dalších únosů Filipínců v Libyi. Zatímco v pondělí byl Černínský palác ještě vyhýbavý, nyní již Zaorálek tvrdí, že má k dispozici inforamace, které zodpovědnost Islámského státu potvrzují na 99 procent. Únosci se ale zatím neozvali, nepřednesli žádná ultimáta. Kromě Čecha a Filipínců je pohřešován také Rakušan, Ghaňan a dva lidé z Bangladéše, celkem devět osob.
-
„Před několika dny bylo v Libyi uneseno několik občanů Filipín a mají zkušenosti i z nějakého dřívějšího případu, který nedopadl dobře,“ řekl Lubomír Zaorálek.
Peter Neumann z King's College řekl agentuře APA, že únosci pravděpodobně budou požadovat výkupné. „Islámskému státu v Libyi jde skutečně o peníze,“ upozornil. S ohledem na rakouského rukojmího míní, že ho islamisté nebudou chtít využít k výměně vězňů, neboť žádní takoví nejsou, ani propagandě. „Myslím si, že Rakušan nemá tak velkou propagandistickou hodnotu jako například Američan,“ uvedl Neumann.
Podle analytika Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka je velmi pravděpodobné, že za únosem stál Islámský stát, ale situace v regionu je natolik složitá, že nelze hodnotit, zda šlo o nějakou spíše volně spojenou skupinu. Rolí české diplomacie je podle něj spíše spolupráce s dalšími zeměmi, které mají v Libyi větší vliv. „Základní otázkou je, zda se podaří navázat spojení se skupinou, která muže unesla,“ řekl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) s tím, že jde o velmi složitou situaci s nejistým výsledkem. Primář psychologického oddělení Vojenské nemocnice v Brně Jiří Brančík poukázal na to, že pomoc domácí vlády, pokud se o ní dozvědí, má pro unesené výrazně kladný psychologický vliv. „Myslím si, že v atmosféře islámu je vnímáno spíše negativně, když člověk prosí o milost,“ domnívá se Brančík.
-
„Je to citlivá věc a to jednání tomu musí odpovídat,“ domnívá se mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.
Ministr zahraničí v pondělí uvedl, že i když zná totožnost uneseného muže, nezveřejní ji. Zdůraznil, že jde o bezpečnostní opatření. Server iDNES.cz se však rozhodl o uneseném podrobně informovat, publikované informace poté ministr Zaorálek potrvrdil. Jde o devětačtyřicetiletého vyučeného kuchaře, který po roce 1989 podnikal mimo obor a od roku 2009 pracoval pro VOAS, rakouskou společnost, která v Libyi zajišťuje stavební práce a údržbu konstrukcí využívaných při těžbě ropy, a to jako koordinátor cateringu.
Libye je v rozkladu se dvěma téměř bezmocnými vládami
Rakouští těžaři nepřišli o své lidi poprvé. „Jejich občané byli v této zemi již několikrát uneseni,“ podotkl bezpečnostní expert Andor Šándor. České úřady však včera zdůraznily, že by se lidé měli cest do Libye vyvarovat, ať už by tam chtěli zamířit pracovně, nebo jako turisté. Země je politicky roztříštěná. „Libye se nachází ve stavu hluboké krize. V zemi prakticky probíhá občanská válka,“ upozornil zpravodaj ČT Jakub Szántó. Libye má v současné době dvě vlády i parlamenty. V Tripolisu zůstal kabinet, který odmítl odstoupit po loňských volbách. Stojí za ním milice, jež si říkají Libyjský úsvit.
Mezinárodně uznávaná vláda pak sídlí v Tobrúku. Opírá se o odpadlického generála Chalífu Haftara, který původně vyhlásil radikálům na východě svoji vlastní válku. „V tuto chvíli je složité mluvit o tom, co je to Libye, kdo ji zastupuje. Ani jedna z vlád neovládá nějakou zásadní část území. Většinou jde jen o město, ve kterém sídlí, a několik desítek čtverečních kilometrů v bezprostředním okolí,“ konstatoval Szántó.
