Ivan Bartoš zůstává v čele Pirátů. Předsednickou funkci obhájil v sobotu na celostátním fóru v Ostravě. Na stejnou pozici kandidovali také poslanec Mikuláš Ferjenčík a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Pikal se stal nakonec místopředsedou, zvolen byl také Radek Holomčík a Martin Kučera, jako první místopředsedkyně pokračuje Olga Richterová. Nové vedení by mělo stranu dovést do krajských a následně do sněmovních voleb.
Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš, první místopředsedkyní Olga Richterová
Události: Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš, první místopředsedkyní Olga Richterová (zdroj: ČT24)
Pro postup do druhého kola musel kandidát získat nadpoloviční většinu hlasů členů strany, kteří se vyjadřovali k jeho přijatelnosti. Bartoše jako přijatelného předsedu označilo 606 z 653 hlasujících, Pikala 376. Ferjenčíka vnímalo jako přijatelného šéfa strany 261 Pirátů. Do volby se zapojilo 63,4 procenta všech členů Pirátů. Kromě hlasujících přímo v Ostravě mohli odevzdat hlas i prostřednictvím internetu.
Do druhého kola postoupili Bartoš s Pikalem, který ale následně vzhledem k velkému rozdílu v podpoře obou kandidátů z volby odstoupil. Předsedou se tak opět stal Ivan Bartoš.
Po svém zvolení řekl, že Pirátská strana po deseti letech funguje jako plnohodnotná strana v České republice a v Evropě. Uvedl, že Piráti se budou zabývat i vizemi, které na fóru zazněly od jeho volebních konkurentů. „Vzhledem k tomu, že naše politika vzniká na základě demokratického dialogu, tak věci, o nichž hovořili oba dva kandidáti, ať jsou to důležitá témata pro Českou republiku, zejména ekonomického rázu, nebo práce s členy a zapojování do odborných platforem, nejsou tématy, která by volbou zapadla,“ přislíbil.
Domnívá se, že nyní musí Piráti ve sněmovně pokračovat v roli konstruktivní opozice. Po sněmovních volbách v roce 2021 pak chce, aby Piráti byli ve vládě, jak uvedl i v kandidátské řeči.
Bartoš: Musíme udržet kurz a stát se součástí vlády
Kandidáti na předsedu měli příležitost voliče zaujmout pětiminutovými prezentacemi. Bartoš budoucnost Pirátské strany shrnul ve svém proslovu do čtyř hlavních cílů. Prvním je „udržet kurz“, tedy plnit nadále stranický program ve sněmovně. Za druhý označil neustálé zvyšování kompetence. „Je naším cílem mít kvalitní a kompetentní kandidáty na všech úrovních politiky,“ nepochybuje Bartoš.
Jako důležitou část budoucnosti Pirátů chápe přípravu na volby – krajské, senátní i sněmovní. V krajských volbách by si Bartoš přál alespoň desetinásobný zisk mandátů oproti nynějším devíti krajským zastupitelům. Pro sněmovní volby v roce 2021 má strana podle Bartoše jednoznačný cíl – být součástí vlády. „Jasným cílem je podílet se na exekutivě, budovat svobodnou, vzdělanou, nejen digitálně propojenou společnost, založenou na vzájemné důvěře,“ přeje si Bartoš.
Reakce politických stran: nabídka spolupráce i kritika ambic
„Snahou každé politické strany je vstoupit do vlády, takže by bylo podivné, kdyby se o to Piráti nesnažili, ale rozhodně nejsem v situaci, že bych rýsoval nějaké povolební situace,“ reagoval na pirátské plány předseda ČSSD Jan Hamáček. Ke znovuzvolení Bartošovi pogratulovali i lídři dalších stran.
Například šéf ODS Petr Fiala, který ke gratulaci připojil konkrétní věci, v nichž si s Piráty jeho strana rozumí, například ve snaze o digitalizaci státu.
K blahopřáním se připojil i předseda lidovců Marek Výborný. „Programově si nejsme úplně blízko, nicméně to zásadní, hájit respekt k právnímu státu a demokratickým hodnotám, je našim společným cílem. Těším se na další spolupráci na půdě sněmovny,“ napsal na Twitteru.
Naopak šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik reagoval na Bartošovy plány do budoucna skepticky. „Ambice jsou jedna věc, realita bývá jiná. Touha být ve vládě je u Pirátů hlavní ambicí, pozadu není ani cíl mít sto krajských zastupitelů. Omluvou je snad jejich mládí, či chybějící sebereflexe,“ uvedl v tiskovém prohlášení.
Gratulaci nepřipojil ani předseda hnutí SPD Tomio Okamura. „Nám je v zásadě jedno, kdo je předseda Pirátů, protože je to rozhádaná netransparentní, proimigrační strana, která navíc ve sněmovně neplní svůj vlastní program,“ domnívá se.
Ferjenčík: Nemůžeme být montovna, ale mozkovna
Mikuláš Ferjenčík chtěl podle svých slov přitáhnout svou kandidaturou pozornost strany k oblastem zásadním nejen pro Piráty, ale i celou Českou republiku. „Fungování našeho hospodářství, fungování daňového systému, udržitelnost sociálního systému, modernizace školství, záchrana zdravotnictví a především řešení úzce propojených problémů narůstajícího sucha, umírajících lesů, znečištění, ale i budoucnosti energetiky,“ vyjmenoval klíčová témata během kandidátského proslovu. Důraz klade také na podporu a reformu školství.
Vojtěch Pikal, Ivan Bartoš a Mikuláš Ferjenčík při volbě nového vedení
Silný v kramflecích se podle svých slov cítí především v oblasti ekonomiky, v níž by chtěl stranu připravovat na sněmovní volby. „Aby naše ekonomika obstála ve třetím tisíciletí, nemůžeme být montovna, ale mozkovna,“ nepochybuje Ferjenčík. Konkrétní prostředky k naplnění zmíněných důležitých témat vidí například v legalizaci konopí, jež by přinesla finance pro důchodový systém či modernizaci. Nutné je podle něho také zdanění těžby a pečlivější potírání daňových úniků velkých korporací.
Vojtěch Pikal: Potřebujeme udržet hodnoty, na nichž jsme vyrostli
Vojtěch Pikal v kandidátském proslovu připomněl své aktivistické začátky, kdy se prý snažil „udělat lidem kolem sebe svět trošku lepší, barevnější“. Zapadá to do hodnot, na nichž je Pirátská strana coby strana pro lidi postavena, míní Pikal.
„Potřebujeme více činorodých lidí, kteří se chtějí zapojit, a aby se potkávali se stejnými hodnotami, na nichž jsme do současné velikosti vyrostli: s transparencí, přehledností, otevřenou diskusí a možností se jednoduše zapojit,“ nepochybuje Pikal. Politika totiž nesmí záviset na pár jednotlivcích, uvedl na závěr své řeči.
Zdravici pronesli Láska a Rakušan
Program otevřela zdravice senátora Václava Lásky. Uvedl, že Klub pro liberální demokracii – SENÁTOR 21, jenž zastupuje, nechce Pirátům konkurovat, ale naopak rád podpoří „ty, kteří to s naší zemí myslí dobře“. „Pouze Piráti jsou zárukou toho, že až jednou vláda Andreje Babiše skončí, nevrátí se do české politiky staré pořádky, které upřímně řečeno byly jen o něco méně zlé a nebezpečné, než jsou pořádky nastolené současnou vládou,“ prohlásil Láska.
Do Ostravy dorazil osobně, další z hostů, předseda hnutí STAN Vít Rakušan promluvil k Pirátům prostřednictvím videonahrávky. I on zdůraznil potřebu pokračující spolupráce. „Chceme moderní, sebevědomou zemi, zakotvenou v evropských strukturách, která nebude ustrašená, kde lidská malost zmizí,“ popsal Rakušan vizi Česka v roce 2050, na níž by se podle něho STAN a Piráti shodli. Politicky příbuzné straně také vzkázal, aby nebrala při diskusích jiný názor jako projev nepřátelství, protože „jsme přirození partneři uprostřed politického spektra“.
S vedením strany měli zkušenosti všichni tři kandidáti na předsedu
Bartoš řídil stranu mezi říjnem 2009 a červnem 2013, následně krátce mezi zářím 2013 a červnem 2014 a poté od dubna 2016. Jeho pokračování ve funkci bylo dle jeho slov pro stranu nejvýhodnější. „Dokud strana roste a dokud mám pocit, že z pozice předsedy můžu práci odvádět nejlépe a je pro stranu přínosem, tak budu tento post obhajovat,“ uvedl před začátkem fóra.
Znovuzvolení Bartoše očekávali i politologové. „Je postavou, která je vůdčí, hodně stojí za úspěchem strany. Ta je na vzestupu a v poslední době dosáhla v podstatě jenom úspěchů, takže si nedovedu představit, že by jeho pozice byla ohrožena,“ komentoval situaci před volbou například politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Také Pikal a Ferjenčík už v minulosti byli ve vedení strany. Prvně jmenovaný zastával mezi lety 2014 a 2017 post prvního místopředsedy, Ferjenčík působil jako místopředseda v letech 2010 až 2014.
Richterová obhájila post první místopředsedkyně
O posty místopředsedů se ucházelo sedm lidí. První místopředsedkyní Pirátů bude i další dva roky poslankyně Olga Richterová. Znovuzvolený předseda Pirátů Ivan Bartoš po zveřejnění výsledků volby řekl, že Richterová v uplynulých letech odvedla na místopředsednické pozici hodně práce a vyjádřil přesvědčení, že se mu s ní bude dobře spolupracovat i nadále.
Richterovou podpořilo 288 z 564 hlasujících. Za ní skončil se 160 hlasy místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, který před druhým kolem volby vyzval Piráty, aby hlasovali právě pro Richterovou. Pikal byl nakonec zvolen druhým místopředsedou, třetím nynější místopředseda strany Radek Holomčík.
První místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová
Čtveřici doplnil ostravský zastupitel a vedoucí administrativního odboru strany Martin Kučera. Z postupujících z prvního kola volby v boji o místopředsedu neuspěla europoslankyně Markéta Gregorová. V prvním kole neuspěli poslanec Jan Lipavský a náměstkyně ostravského primátora Andrea Hoffmanová. Od kandidatury odstoupil Jan Bednařík.