Změna jednacího řádu by mohla omezit vystoupení poslanců. Útok na demokracii, zní z opozice

O změně pravidel jednání ve sněmovně znovu začal mluvit předseda nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek (ANO) poté, co se čtyři jednací dny ve třetím čtení projednával daňový balíček. Ve hře je několik úprav jednacího řádu, například omezení doby vystoupení poslance na plénu. Část opozice to odmítá a mluví o útoku na demokracii.

Video Události
video

Doba vystoupení poslanců ve sněmovně by se mohla omezit

Diskuzi o tom, co je nebo není v rozporu s jednacím řádem sněmovny, vyvolala dlouhá jednání o daňovém balíčku. Během něj probíhaly desítky minut dlouhé projevy. Podle opozice věcná debata, koalice ale mluví o obstrukcích a chce tomu předcházet. Změnou jednacího řádu by mohli například omezit třeba čas vystoupení.

„Není to žádný útok na demokracii, na omezení opozice a tak dále, jak je tady ve sněmovně předkládáno. Mně ale nepřipadá normální, když zástupce poslaneckého klubu, který má ve sněmovně šest nebo sedm lidí, čte nějakou zprávu Evropské komise nebo nějakou směrnici,“ tvrdí Faltýnek. 

Podle hnutí ANO by se mohla pevně stanovit doba na projev řečníků – ať už přidělením času pro celý klub, nebo jednotlivým poslancům.

Český jednací řád připouští i podle předsedy sněmovního klubu Pirátů Jakuba Michálka poměrně značné obstrukce. „Nechci to stavět tak, že máme jasno, naopak, chceme přizvat experty na ústavní právo a parlamentní procedury,“ uvedl. I podle šéfa sněmovního klubu TOP 09 Miroslava Kalouska lze diskutovat o lecčems. „Ale zkracovat diskusní lhůtu, pro to bych nikdy nebyl,“ upozornil.

Omezení času je na místě i podle sociálních demokratů. Zároveň ale předseda klubu Jan Chvojka zdůrazňuje rizika. „Před sedmi lety jsme tu měli úplně nový občanský zákoník, ten měl 3100 paragrafů. Nevím, jestli je v pořádku, aby každý poslanec mohl mluvit třeba jen deset minut k věci, která je takto důležitá,“ zamýšlí se. 

Podle poslance Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) je možné, že se třeba najde nějaké racionální opatření, aby nemohlo být zablokováno jednání sněmovny a na druhé straně nebyla omezena všechna práva opozice. 

„Nemyslím si, že efektivní sněmovna je taková, která takzvaně nežvaní o věcech a zvedá ruku pro jeden zákon za druhým, i když jsou diletantsky a špatně připravené,“ upozorňuje na druhou stranu místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík. 

Změní se časové možnosti schvalování ve třetím čtení?

Řada stran se kloní ke změně doby vyhrazené pro závěrečné schvalování zákonů. Sněmovna si ji teď sice může prodloužit, pokud však alespoň dva z devíti poslaneckých klubů nesouhlasí, není to možné. Nyní tak stačí k zablokování 13 zákonodárců ze dvou nejmenších klubů.

„Stačilo by, kdyby se počet zvětšil, aby například zahrnoval minoritu, třeba od 80 poslanců,“ dodává místopředsedsa sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Podle předsedy hnutí SPD Tomia Okamury prodloužení doby pro třetí čtení určitě k diskusi je. „Cílem je pracovat na maximum,“ uvedl.

Podle šéfa ODS Petra Fialy by to byla další výhoda pro vládu. „Mně by to nevadilo, pokud bychom se ale dohodli na jiných věcech, kdyby se třeba projednávaly zákony v pořadí, v jakém byly předloženy,“ říká.

Schůzka zástupců stran nad možnými změnami by se mohla odehrát ještě do konce roku. Nová pravidla by se měla schválit tak, aby se jimi mohla řídit po volbách nová sněmovna.