V Rusku chátrají některé hroby československých legionářů. V Samaře se jejich ostatky ocitly dokonce na skládce. České úřady i historici si dlouhodobě stěžují na přístup ruské vlády a samospráv k naplňování dohody o péči o válečné hroby. Po stopách památky legionářů se pro Reportéry ČT vydal redaktor Tomáš Vlach, který se tématu dlouhodobě věnuje.
Kosti českých legionářů leží v Samaře na skládce. Rusko o hroby nepečuje tak, jak se zavázalo
12 minut
Reportéři ČT: Ztraceni v daleké zemi
V Samaře v evropském Rusku legionáři v létě 1918 vedli se svými protivníky bolševiky nejtvrdší boje. Dnes je na místě skládka. Před několika lety na ni nákladní auta převezla starý hřbitov, kde spočívaly i ostatky československých vojáků.
Pohřebiště muselo ustoupit nákupnímu centru poblíž samarského nádraží. U něj už sedmým rokem stojí prázdný podstavec. Česko se po celou dobu snaží dosáhnout toho, aby na něj místní úřady dovolily umístit památník, který leží připravený ve skladu.
Podstavec pro pomník československým legionářům v Samaře
„Nikdo ruskou stranu netlačí do toho, aby věnovala do našich pomníků miliony. Na našem ministerstvu obrany jsou na to vyčleněny peníze. Jde jenom o to, udělat vstřícný krok a dovolit, aby naše ministerstvo mohlo nechat postavit ten pomník. Tohle je v podstatě to, co bohužel v dnešní době chybí, a spíše se hledají sporná místa a hledá se, jak nevyjít vstříc a jak to neudělat,“ komentuje spor historička Dagmar Martinková.
Štáb ČT se pokoušel získat vyjádření samarské radnice i vedení oblasti. I přes urgování se však nikdo neozval. „V Samaře má levice velmi silnou pozici. A protože naši legionáři byli velmi úspěšní, minimálně v prvopočátku v boji proti bolševikům, tak je to dodnes jakési trauma,“ vysvětluje specifikum města badatel Radim Chrást.
Podobná situace panuje i v nedalekém Novokujbyševsku. I tam je podstavec u železniční stanice Lipjagi a marně se čeká na povolení k instalaci pomníku.
Podstavec pro pomník československým legionářům v Novokujbyševsku
Vladivostok
O něco lepší je situace na samém východě Ruska v pacifickém přístavu Vladivostok, odkud legionáři po anabázi odjížděli do vlasti. Tamní hřbitov prošel rekonstrukcí v roce 2005. Česko s Ruskem se však pohádaly o to, že práce, které si česká strana zaplatila, odvedli místní řemeslníci přinejmenším lajdácky.
„Zrekonstruovaný hřbitov ve Vladivostoku byl slavnostně odhalený již v roce 2006, nicméně česká strana vyjádřila svoji nespokojenost na několika následných zasedáních komise pro péči o válečné hroby. A ruská strana v reakci na tyto stížnosti přislíbila svoji finanční účast na následné rekonstrukci,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.
„Dřív tu bylo všechno zarostlé a opuštěné. Ale vaše vláda, váš lid jsou chlapíci, obnovili spravedlnost. Historie je historie a není třeba ji přepisovat,“ myslí si obyvatel Vladivostoku a potomek legionáře Boris Trizna, který reportéra Vlacha po hřbitově provázel. Dodává, že hroby Francouzů, Američanů a Britů, kteří ve městě před sto lety také byli v souvislosti s nasazením v ruské občanské válce, vypadají hůř.
Vladivostocký hřbitov neprošel opravou poprvé; v březnu 1970 ho totiž navštívil tehdejší československý prezident a někdejší legionář Ludvík Svoboda. Cestou na návštěvu Japonska tam strávil celý den. „Podle legendy tam prý pochoval kamaráda,“ vysvětluje historik Petr Alexandrov.
V oficiálním programu ale jakékoliv podrobnosti chybí a Vlachovi se nepovedlo nalézt ani žádné fotografie nebo záznamy přímo ze hřbitova. V normalizační době nebyla vzpomínka na vojáky bojující proti bolševikům vhodná.
Koněv
Spory o pomníky se poslední dobou vyostřují. Před rokem ruská strana najednou odvolala společné zasedání komise, která se o ně má starat. Byla to reakce na pražskou kauzu Ivan Koněv, kdy radnice v Praze 6 pověsila na pomník maršála tabulky vysvětlující jeho roli při maďarském povstání a při invazi do Československa v roce 1968.
Záležitost vyvolala protesty a další bouřlivé reakce. V září nakonec zastupitelé rozhodli, že Koněv půjde pryč a nahradí ho nový památník osvobození metropole za druhé světové války.
