Tisíce lidí vystavily Zemanovi červenou kartu

Praha – Odhadem několik tisíc lidí dorazilo při příležitosti 25. výročí listopadových událostí na pražskou Národní třídu, aby protestovali proti prezidentu Miloši Zemanovi. Vadí jim způsob, jak česká hlava státu veřejně vystupuje. Demonstranti s sebou měli symbolické červené karty a vyzývali prezidenta k abdikaci. Zhruba 500 lidí se na obdobné akci sešlo taky v centru Brna.

V narážce na listopad 1989 skandovali demonstranti na Národní třídě hesla jako „Miloše do koše“ (před pětadvaceti lety se skandovalo „Jakeše do koše“) nebo „Ani Milouše ani Miloše“ (Milouš Jakeš byl v listopadu 1989 generálním tajemníkem ÚV KSČ). Odpoledne se protestující vydali v průvodu z Betlémského náměstí na Pražský hrad.

„Pane prezidente Miloši Zemane, přestože jste dostal podporu nadpoloviční části zúčastněných voličů a slíbil jste, že zemi sjednotíte a budete ji s úctou a patřičnou odpovědností zastupovat, získané funkce jste se zpronevěřil a nezastupujete občany této země,“ znělo z reproduktorů.

Organizátoři akce „Chci si s vámi promluvit, pane prezidente“ se chystají na Hrad doručit prohlášení v podobě korespondenčního lístku – má být symbolickou červenou kartou, a vyjádřit tak kritiku Zemanově dosavadnímu působení ve funkci. Posledním podnětem k uspořádání happeningu bylo vulgární vyjadřování prezidenta v pořadu ČRo Hovory z Lán.

„Právě 17. listopad je příležitostí k tomu, aby občané projevili svobodně svůj názor. A to jak proti panu prezidentovi, tak i pro pana prezidenta. A myslím si, že tato svoboda vyjadřování platí i pro prezidenta,“ reagoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Jeden z organizátorů Martin Přikryl je rád, že se vše podařilo zvládnout „bez nesmyslů a bez nadávek“. Mezi transparenty se ale vulgární nápisy objevily. „My jsme použili metaforu se zaměstnáním. A podle nás pan prezident, který od nás dostal tu možnost být prezidentem, nepracuje dobře, nechodí do práce připravený, a když náhodou pracuje, nepracuje podle našich představ, tak jak by pracovat měl,“ řekl Přikryl. Mandát, který dostal Zeman v přímé volbě, je podle něj silný, ale neopravňuje hlavu státu k tomu, aby si pět let dělala, co chce.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vnímá akci rozpačitě – výročí listopadu 1989 by podle něj mělo společnost sjednocovat, nikoliv rozdělovat. Podobně hovořil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Pokud dneska jsou organizovány demonstrace ve prospěch pana prezidenta, proti panu prezidentovi, tak je to špatně,“ míní Babiš.

Desítky lidí se prezidenta zastaly

Proti kritice namířené v poslední době na prezidenta Miloše Zemana vystoupilo na pražském Klárově zhruba sto lidí. Nesli transparenty s hesly „Miloši, jsme s tebou“ nebo „Hanba pražské kavárně“. Shromáždění „Stojíme za svým prezidentem“ uspořádaly levicové iniciativy. Až na slovní výměny mezi prezidentovými podporovateli a odpůrci se obešlo bez incidentů.

Na akci se objevili mimo jiné senátor Jan Veleba (SPO) nebo poslanec Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Nenechávejme si odpoutávat pozornost od zásadních problémů této země. Tím zásadním problémem není to, co říkal prezident, tím zásadním problémem jsou věci, které se tady po Listopadu 25 let odehrávaly,“ je přesvědčen Foldyna.

Sám prezident Zeman se letos na Národní třídě neobjevil, začátek revoluce si místo toho připomněl na Albertově s dalšími středoevropskými prezidenty (i tam dorazily řádově stovky lidí s červenými kartami a Zemana při projevu vypískaly).

Návštěva památníku připomínajícího demonstraci ze 17. listopadu 1989 přitom byla tradiční součástí programu obou předchozích českých prezidentů. Nezúčastnili se pouze třikrát – Václav Havel kvůli viróze a zápalu plic v letech 1996 a 1997, Václav Klaus kvůli únavě po náročném programu v roce 2008. Zeman na Národní třídu nezavítal ani loni, protože měl poraněné koleno.

O událostech na Národní třídě promluvil prezident před dvěma dny na konferenci bilancující 25 let kapitalismu v tuzemsku. Význam demonstrace zlehčil – mnohem důležitější podle něj byla fáma o smrti studenta Martina Šmída, která se rozšířila následující den. „Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z 'x' demonstrací,“ nechal se slyšet Zeman. Přímí účastníci i premiér Sobotka jeho výrok odmítli (více zde).

V Brně dali rovnítko mezi Zemana a Husáka

Červenou kartu zvedlo nad hlavu taky zhruba pět stovek lidí na Malinovského náměstí v Brně. I oni protestovali proti tomu, jak Miloš Zeman zastupuje Česko v zahraničí, jak hovoří o lidských právech a jak veřejně vystupuje v tuzemsku. Na kartu mohli lidé rovněž napsat svůj vzkaz a vhodit ji do krabice, kterou organizátoři pošlou na Pražský hrad. Z Malinovského náměstí se účastníci vydali na náměstí Svobody, kde sbírali podpisy pod petici za Zemanovo odstoupení.

„Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem nás prezident zastupuje v zahraničí, a chceme upozornit na neblahé dopady jeho počínání,“ uvedla organizátorka Šárka Václavíková. Doplnila, že kritika směřuje především na nedávnou návštěvu Zemana v Číně, kde prezident hovořil o tom, že Česko uznává vládu Číny v Tibetu, a dokonce prohlásil, že se může v Říši středu učit, jak stabilizovat společnost. Na to konto si demonstranti nachystali transparent, kde dali rovnítko mezi snímky Zemana a posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka a mezi pojmy stabilizace a normalizace.

Česko si v těchto dnech připomíná 25 let od událostí listopadu 1989. Období, které znamenalo přechod od komunistické diktatury k demokracii, mapuje i Speciál ČT24, kde kromě článků připomínající přelomové události najdete i program ČT k výročí sametové revoluce, ale zejména zpravodajská videa z té doby.

Vydáno pod