Předsedou ČSSD byl na 41. sjezdu strany v Hradci Králové znovu zvolen Jan Hamáček. Získal silný mandát, podpořilo ho 433 hlasů z 501 platných. Hamáček si na post 1. místopředsedy přál Romana Onderku, který protikandidáta stejně jako šéf strany neměl; jejich spolupráci sociální demokraté podpořili. Onderka nové vedení ČSSD popsal jako tandem liberála a „býka, co rozráží zdi“. Napínavější bude volba řadových místopředsedů, kde kandidují i ministři – na pět míst je šest zájemců. Ačkoliv se v prvním kole hlasovalo už v pátek, výsledek zveřejní strana až v sobotu; podle neoficiálních výsledků ale dle ČTK bodovali například ministři Tomáš Petříček a Jana Maláčová. Hned na začátku sjezdu vystoupil prezident Miloš Zeman. Strana také podpořila změnu stanov.
Sociální demokraty povede tandem Hamáček–Onderka. Mezi místopředsedy jsou Petříček a Maláčová
Jan Hamáček, staronový předseda ČSSD, získal od svých straníků silný mandát. Podpořilo ho 433 kandidátů, tedy téměř 86 procent hlasujících delegátů, což je jeden z nejsilnějších mandátů v novodobé historii strany; stejnou procentuální podporu dostal od svých straníků před dvěma týdny také premiér a předseda ANO Andrej Babiš.
Jen 57 delegátů bylo proti zvolení Hamáčka a 11 lístků bylo neplatných. V čele sociálních demokratů zůstane Hamáček příští dva roky.
V historii ČSSD je nynější Hamáčkův výsledek druhý nejlepší. V dubnu 2001 ho předčil Vladimír Špidla, pro nějž se tehdy ve volbě předsedy strany vyslovilo 87,5 procenta delegátů. Podobný výsledek zaznamenal také v březnu 2015 Bohuslav Sobotka, jemuž dalo hlas 85 procent delegátů.
Šéf ČSSD ve svém kandidátském projevu zdůrazňoval, že se ČSSD od loňského podzimu změnila – strana se prý nehádá, je jednotná a pracuje pro voliče. „Teď je důležité to přetavit v úspěch: soustředit se na práci ve vládě, na evropské volby,“ prohlásil Hamáček.
Ve vládě s hnutím ANO je levicová strana pouze jedna, a to sociální demokracie, připomněl. Podle něj se ČSSD rozhodla správně, že do vlády s ANO loni vstoupila. Zmínil například růst platů ve veřejné sféře a minimální mzdy, zvýšení důchodů a zrušení karenční doby. „Úspěchů se podařilo dosáhnout za krátkou dobu,“ uvedl. Za jeden z nich považuje také to, že sociální demokraté zabránili, aby v kabinetu zasedli extremisté.
Ve vládě tak ČSSD podle Hamáčka zůstane, dokud bude ANO plnit dohody – prioritami je třeba zavedení sektorové daně nebo progresivní zdanění. Sociální demokracie by ale podle Hamáčka mohla kabinet opustit, pokud se ANO bude „objímat s pravicí“: „Nepotřebujeme dělat stafáž. Klíčové bude jednání o státním rozpočtu, pokud bude ANO příliš škrtat, byl by to velký problém.“
Zároveň varoval šéf ČSSD své straníky před poraženectvím. „Pokud budeme jednotní a budeme si věřit, šanci máme,“ řekl s odkazem na nadcházející volby do Evropského parlamentu; v evropských volbách totiž ČSSD podle komentátorů příliš neboduje. V posledních volbách do sněmovny ČSSD získala necelých 7,3 procenta hlasů.
Landsman nasbíral podporu delegátů, ve straně je ale krátce
V odpolední volbě mohl mít Hamáček protikandidáta: Jaromíra Landsmana. Ten nezískal od krajských organizací žádnou nominaci do stranického vedení. Přímo na sjezdu ale sesbíral podporu deseti delegátů, čímž splnil podmínku pro vstup do volby.
„Já jsem ani podporu krajských organizací nechtěl, v naší straně je známé to, že se handluje s hlasy. A já jsem si říkal, když je ta možnost ve stanovách, že se člověk může nanominovat až v den sjezdu, tak to zkusím touto cestou,“ uvedl Landsman v rozhovoru pro ČT.
Členem ČSSD je ale necelé dva roky a podle současných i nově navrhovaných stanov se tak nemohl o post předsedy ucházet.
Onderka: Musíme být tým a cílit na všechny
Po volbě předsedy následovala volba 1. místopředsedy. Této funkce se ujal Roman Onderka, který byl jediným kandidátem a dosud působil na pozici řadového místopředsedy strany. Získal 410 hlasů ze 495 odevzdaných.
Spolupráci s ním si šéf ČSSD Hamáček pochvaloval a na sjezdu řekl, že stojí o její utužení; Onderka označil šéfa strany za liberálního diplomata a sám sebe za tradicionalistu a býka, co rozráží zdi. Tato kombinace se podle Onderky už ukázala jako dobrá, což podle něj zřejmě ocenil i prezident Miloš Zeman, když se rozhodl podpořit sociální demokraty v evropských volbách.
Onderka se tak stal statutárním zástupcem předsedy strany. Pozice, kterou bude zastávat, nebyla obsazena od loňského podzimu. Tehdy na ni kvůli sporům s dalšími členy vedení o směřování sociální demokracie rezignoval Jiří Zimola.
„Sociální demokraté se musí začít zabývat reálným životem,“ řekl v kandidátském projevu poslanec a bývalý brněnský primátor Onderka. Sociální demokracie podle něho musí začít říkat lidem, že ví o jejich problémech. ČSSD má program pro městského liberála i pro konzervativního tradicionalistu, míní.
Nové vedení ČSSD, které sjezd zvolí, musí být podle Onderky týmem. Ve zjevné narážce na hnutí ANO premiéra Andreje Babiše Onderka uvedl, že jen tak bude moci strana konkurovat uskupením, která jsou řízena, případně vlastněna jedním člověkem.
Petříček má pět nominací, Maláčová osm
V pátek se stihlo i první kolo volby řadových místopředsedů, na pět míst se objevilo šest zájemců.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček, který získal pět krajských nominací, nedávno vzbudil pozornost, když prohlásil, že pokud na sjezdu neuspěje, zváží demisi. Později svá slova mírnil. Petříčkovu politiku kritizuje prezident Zeman a komunisté, kteří menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD ve sněmovně tolerují. Hamáček za svým ministrem stojí.
Petříček ve svém projevu odmítl tvrzení, že by byl loutkou, jak o něm hovořili někteří jeho kritici při jeho nástupu do čela české diplomacie. Ministr přinesl skutečného maňáska, kterého mu půjčila dcera.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na sjezdu odmítla, že chce jen rozhazovat. Do volby o posty místopředsedů šla s osmi nominacemi. Situaci jí ulehčuje, že podle dosud platných stanov musí v nejužším vedení ČSSD stát alespoň jedna žena.
Vedle Onderky, Petříčka a Maláčové by Hamáček chtěl do stranického vedení ještě další – zmínil například místopředsedu sněmovny Tomáše Hanzela a starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu. Ve vedení strany by podle jejího šéfa měli být ministři i komunální a regionální politici. „Výběr je relativně široký a delegáti rozhodnou,“ řekl Hamáček.
Asi největší ohlas zřejmě vzbudil Šmardův nominační projev. Řekl v něm mimo jiné, že ČSSD není strana pro všechny, ale pro ty slabé. Kdo tvrdí, že je pro všechny, je podle Šmardy jen sám pro sebe a všechny zradí.
Poslanec Ondřej Veselý zase delegátům sliboval, že bude objíždět místní sociální demokraty a pomáhat jim v práci.
Podle neoficiálních informací, které uvedla ČTK, se místopředsedy sociální demokracie stali Petříček, Šmarda, Veselý a Maláčová. Strana vyhlásí výsledky svého tajného hlasování až v sobotu.
Místopředseda sněmovny Hanzel, který rovněž kandiduje do vedení ČSSD, ve svém kandidátském projevu uvedl, že je třeba obnovit důvěru v sociální demokracii a v její myšlenky. ČSSD by podle něho měla řešit podstatné věci, jako je délka pracovní doby, výše minimální mzdy a výstavba dálnic, ne menšiny.
O post místopředsedkyně strany má zájem také zastupitelka Přibyslavi a bývalá mluvčí ČSSD i vlády Lucie Orgoníková. Podle ní je nutné pomoci Hamáčkovi, aby pokračoval ve směru, který před rokem započal, aby ČSSD opět získala důvěru voličů.
Zřejmě mezi Hanzelem a Orgoníkovou budou straníci rozhodovat v sobotu.
Ministr kultury Antonín Staněk a Jan Mečl z Libereckého kraje se nominace, s níž na sjezd přijeli, vzdali.
Hašek i Foldyna stranu ostře zkritizovali
Končící místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna ostře kritizoval současnou politiku sociální demokracie. Na stranickém sjezdu prohlásil, že ČSSD zapomněla na tradiční voliče a zamířila k neomarxismu. Strana už prý zapomněla na „toho obyčejného Nováka“: „Není zelený, černý, žlutý, modrý, není homosexuál ani lesba, je prostě tím Novákem, který jde do práce, žádnou dávku nebere. Mají dvě normální děti, ne inkluzivní děti,“ uvedl Foldyna.
Kritický projev přednesl také bývalý hejtman Michal Hašek: pouhá účast ve vládě prý sociálním demokratům hlasy voličů nezajistí. „Nelžeme si do kapsy,“ prohlásil podobně jako Foldyna. Rovněž podle Haška se ČSSD musí obrátit na své tradiční voliče, které stejně jako tradiční témata podle něho opustila kvůli liberálním experimentům. „ČSSD má na to být dominantní stranou na levici,“ dodal Hašek.
V diskusi se s vrcholným vedením ČSSD rozloučil někdejší úřadující předseda Milan Chovanec. Zopakoval, že se vzdá poslaneckého mandátu, zůstane ve vedení plzeňských sociálních demokratů. Rozhodl se tak kvůli nesouhlasu se spoluprací ČSSD s hnutím ANO. Hamáček mu za dosavadní působení v ČSSD poděkoval.
Nové stanovy ruší ústřední výkonný výbor i kvóty pro ženy na kandidátkách
Kromě volby nového předsednictva, která se protáhne do soboty, se delegáti sjezdu zabývali také změnami stanov. Mezi nejzásadnějšími návrhy bylo zrušení ústředního výkonného výboru, který by nahradilo šíře koncipované předsednictvo. Sociální demokraté také diskutovali o zrušení kvót pro ženy na kandidátkách.
Návrh nových stanov nakonec delegáti schválili. Pro jich bylo 413, proti hlasovalo 45 delegátů, zdrželo se 31 lidí. Podpora stanov byla pro Hamáčka podle jeho slov signálem, že by mohl získat silný mandát předsedy strany, což se později potvrdilo.
Podle Jana Hamáčka mají nové stanovy stranu modernizovat a zrychlit její rozhodování, proto delegáty vyzýval k jejich přijetí: „Umožňují elektronickou komunikaci, rychlejší a pružnější rozhodování. Nové předsednictvo bude akceschopnější než ústřední výkonný výbor a obecně možnost elektronické volby a komunikace je správnou cestou,“ řekl krátce před zahájením jednání.
Také návrh nových stanov se však na sjezdu setkal s kritikou. Podle nespokojených delegátů centralizují moc na úkor dosavadních frakcí, jakými jsou například senioři či ženy ČSSD. Místopředseda Klubu seniorů ČSSD a bývalý ministr Jan Kavan návrhu vyčetl, že strana bude obcházet dosavadní nominace do stranických orgánů.
„Za takový demokratický centralismus by se nemusela stydět ani KSČ,“ uvedl Kavan a dodal, že nová pravidla podle něj omezují demokratický prostor ve straně. Senioři ČSSD se na sjezdu ohradili proti tomu, že by měli být spolkem či zájmovou organizací. Cítí se jako frakce nesoucí část politické síly ČSSD a žádali sjezd o zachování dosavadního respektu.
V nových pravidlech je kromě zásadní změny – zrušení ústředního výkonného výboru – zpřesněno rušení členství a kontrolních orgánů. Strana by měla nově vydávat a odebírat licence základním organizacím, což by mělo zabránit vzniků účelově zakládaných organizací. Podle kritiků článku ale není přesně stanoveno, za jakých okolností by mohly základní organizace o licenci přijít.