Andrej Babiš byl podle očekávání opět zvolen předsedou hnutí ANO. Současný lídr a předseda vlády neměl vyzyvatele a získal 86,5 procenta hlasů. Pro hlasovalo 206 delegátů, zdrželo se 19, proti bylo 13 hlasů. Babiš v projevu na úvod sněmu mimo jiné kritizoval papalášství, které se podle něj v hnutí začíná projevovat. Pozici prvního místopředsedy obhájil Jaroslav Faltýnek, ani on neměl protikandidáta. Posty dalších místopředsedů obsadí Richard Brabec, Jaroslava Pokorná Jermanová, Petr Vokřál a Radek Vondráček. Neuspěl Tomáš Macura.
„Chci vám moc poděkovat za důvěru. Chci slíbit, že nadále budu vykonávat funkci předsedy s maximální energií a urputností. Ve prospěch našeho hnutí samozřejmě, ale hlavně ve prospěch všech občanů České republiky. Díky moc a těším se na další spolupráci,“ uvedl po volbě Babiš.
V projevu krátce před volbou zopakoval, že hnutí má program pro všechny. „Jsem přesvědčen, že stát má fungovat jako rodinná firma. Rodinná firma je solidární, má vizi a cíl. Stát by se měl naučit od privátních firem, jak ony fungují,“ poznamenal. Delegátům také řekl, že jim může slíbit, že se nezmění, na druhé straně se ale chce učit z vlastních chyb.
Třebaže podle svých dřívějších slov původně nechtěl vstupovat do vrcholné politiky, v čele hnutí ANO stojí čtyřiašedesátiletý podnikatel Andrej Babiš od jeho vzniku. Formaci ANO 2011 – Akce nespokojených občanů představil na podzim 2011, o rok později stanul v jejím čele a delegáti sněmů mu od té doby tradičně dávají i silný mandát.
Před sedmi lety získal 73 ze 76 hlasů, v roce 2015 sto procent všech hlasů a na posledním volebním setkání před dvěma lety 95 procent.
Druhým mužem zůstává Faltýnek
Pozici 1. místopředsedy hnutí obhájil Jaroslav Faltýnek, který získal 190 hlasů od 237 delegátů, tedy zhruba 80 procent hlasů. Ani Faltýnek neměl protikandidáta, protože středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová i bývalý brněnský primátor Petr Vokřál se nominace vzdali. Oba ale posléze uspěli ve volbě řadových místopředsedů.
Faltýnek měl při obhajobě podporu většiny krajských sněmů. Podpořil ho i předseda a premiér Andrej Babiš. Faltýnek působí ve sněmovně jako předseda poslaneckého klubu ANO a je i předsedou zemědělského výboru. Prvním místopředsedou ANO je od února 2015.
Pokorná Jermanová zdůvodnila své rozhodnutí mimo jiné tím, že by považovala za nefér nevyslyšet přání lídra hnutí, tedy Andreje Babiše. On má podle ní právo říct, koho chce jako svoji pravou ruku.
Vokřál, který je brněnským městským zastupitelem i zastupitelem Jihomoravského kraje, zase řekl, že funkce prvního místopředsedy je z velké části spojená s Prahou a prací ve sněmovně.
Faltýnek v odpoledním nominačním projevu oceňoval hlavně jednotu hnutí. Vyzval k podpoře vlády ze všech pozic, které hnutí ovládá. Dopoledne před delegáty poznamenal, že funkce předsedy vlády i nejsilnějšího subjektu ve sněmovně je pro ANO nová. „Z neznámého hnutí do čela vlády, to je obrovský úspěch. A proto to teď nesmíme pokazit,“ řekl.
Ve vedení je Vondráček, neuspěl Macura
Místopředsedou ANO se nově stal předseda sněmovny Radek Vondráček, který ve vedení hnutí nahradil bývalého ministra zahraničí Martina Stropnického. Ten na podzim rezignoval na funkce místopředsedy hnutí i poslance, jelikož se stal velvyslancem v Izraeli.
Funkci obhájili ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec, hejtmanka Pokorná Jermanová a bývalý brněnský primátor Vokřál. Druzí dva předtím odstoupili z boje o křeslo prvního místopředsedy hnutí.
Místopředsedou se naopak nestal ostravský primátor Tomáš Macura, který bývá označován za rebela hnutí. Ještě před volbou odstoupil moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.
Hlasovalo 237 delegátů, z toho jeden neplatně. Brabec získal 213 hlasů, Vokřál 195, Vondráček 186 a Pokorná Jermanová 140. Neúspěšný Macura obdržel 115 hlasů, 47 delegátů hlasovalo proti a 74 se zdrželo.
Kritika papalášství a slib nižších daní
Babiš ve svém dopoledním projevu na celostátním sněmu mimo jiné kritizoval papalášství, které se v hnutí projevuje. Jako příklad uvedl registrační značky na autech nebo luxusní superby. Řekl také, že někdy vidí snahu o privatizaci krajských organizací.
V projevu také slíbil zrušení superhrubé mzdy, snížení daní zaměstnancům, důležitá je podle něj též revize sociálních dávek či omezení počtu kontrol podnikatelů. V části věnované energetice předseda vlády odmítl mix založený podle německého vzoru na obnovitelných zdrojích. Česká republika se podle něj neobejde bez výstavby jaderných bloků.
Staronový předseda hnutí dále ve svém projevu na sněmu připomněl politologa Otto Kirchheimera, který svou teorií „catch-all party“ podle Babiše popsal už v šedesátých letech principy hnutí ANO. Taková strana se snaží oslovit co největší spektrum voličů.
„Pobavilo mě, že se o hnutí ANO začalo hovořit jako o catch-all party. To se vzalo z politologického slovníku bez hlubšího pochopení, co to je. Když západní politické strany přecházely na catch-all party, tak to neznamenalo, že byly ideově vyprázdněné, ony pouze zmírnily určité konflikty, ale především reagovaly na pohyb občanské společnosti,“ komentovala to ve vysílání ČT24 politoložka Vladimíra Dvořáková.
„Tohle podle mě dělá právě pan Macura v Ostravě, kde on dokázal reagovat na problémy, které někde ventilovali aktivisté, ale není to něco, co by bylo běžné pro hnutí ANO,“ uvedla Dvořáková. Ostravský primátor Macura přitom ve volbě místopředsedů neuspěl.
