Kauzu údajného ovlivňování soudců ze strany Hradu řešil ve středu večer sněmovní podvýbor pro justici. Na jednání dorazili všichni tři pozvaní hosté, prezidentův kancléř Vratislav Mynář, bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Členové podvýboru také rozhodli, že bude středeční zasedání výjimečně otevřené veřejnosti. Nakonec ale jednání skončilo bez výsledku, poslanci o dalším postupu rozhodnou za týden. Ve hře je i pozvání dalších soudců, naopak vznik vyšetřovací komise členové neplánují.
Na večerní jednání dorazili i poslanci, kteří nejsou členy podvýboru. Patřili mezi ně například Marek Benda (ODS), Dominik Feri (TOP 09) a Marek Výborný (KDU-ČSL). Sezení vzbudilo i značný zájem médií.
Předseda podvýboru Pavel Blažek (ODS) svolal schůzi „s ohledem na závažná vyjádření některých představitelů justice“. O tom, že kancléř Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se týkají Hradu a prezidenta, psal nedávno týdeník Respekt. Mezi soudci byli právě i Šimíček a Baxa, kteří pak jednání Hradu kritizovali.
Baxa pak v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu Hrad dával opakovaně najevo, jak má jeho soud rozhodnout v některých kauzách.
Ve středu Baxa zopakoval, že mu prezident na schůzce mezi čtyřma očima na Hradě nabízel vedení Ústavního soudu výměnou za verdikt ve věci jmenování profesorů. „Spíš připomínaly výměnný obchod: 'Já vám dám funkci, vy mně rozhodnutí',“ řekl k prezidentovým vyjádřením Baxa. Uvedl, že byl prezidentovou nabídkou zaskočen, za přímý nátlak to ale neoznačil.
„Zvláštní kritika se týkala případu zrušení územních zásad Jihomoravského kraje. Prezident se kriticky vyjádřil na adresu aktivistů, ekoteroristů. Já jsem ten případ znal a namítal jsem, že návrh soudu nepodali tito lidé nebo tahle sdružení, ale že to byl návrh asi 29 obcí. Prezident na moje vysvětlení reagoval sdělením, že mám pochopit synergii toho, když mě o něco prezident republiky žádá,“ uvedl také Baxa před poslanci.
Prezidentův kancléř Vratislav Mynář ale na jednání podvýboru namítl, že Zeman pouze seznamoval Baxu se stanovisky a že Baxova tvrzení nejsou zcela pravdivá. Podle něj by prezident neměl být perzekvován za to, že seznamuje soudce se stanovisky, která „nasává od občanů a odborníků“.
Ústavní soudce Šimíček: Prezident si přál zrušení služebního zákona nebo aspoň jednoho ustanovení
Prezident Miloš Zeman se ostatně proti interpretacím kontaktů jako ovlivňování soudců ohradil už dříve, doporučení jsou podle něho vyjádřením názoru. V televizi Barrandov Zeman také řekl, že Mynář jednal se soudci z jeho pověření.
Mynář před poslanci přiznal, že za Zemana „konzultoval“ s ústavními soudci včetně Vojtěcha Šimíčka prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. „Informoval jsem více členů Ústavního soudu,“ řekl kancléř.
Ústavní soudce Vojtěch Šimíček poslancům ve středu řekl, že si prezident podle Mynáře přál zrušení služebního zákona, nebo alespoň jednoho libovolného ustanovení. „Byla to jednání velmi nevhodná,“ dodal Šimíček.
Baxa i Šimíček se ale shodli, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak, nebyli vystaveni vyhrožování, ani nedostali nějaký slib. „Byly to náznaky ve stylu: 'Buďme na sebe hodní',“ uvedl Šimíček. Podle Baxy se mu za celou jeho éru v justici nestalo, že by se k němu některý z ministrů spravedlnosti nebo premiérů choval podobným způsobem jako Zeman.
Podle Jakuba Michálka je celou kauzu potřeba rozdělit na dvě části: „V první linii jde v podstatě o to, že se pan Mynář setkával se soudci Ústavního soudu a konzultoval s nimi určitá stanoviska, případně jim sděloval přání prezidenta, jak rozhodnout v živých spisech. Tady si myslím, že bychom měli dát možnost vyjádřit se těm dotyčným ústavním soudcům. A ta závažnější druhá linie se týká toho výměnného obchodu, jak to nazval pan Baxa – ohledně té nabídky, aby se stal šéfem Ústavního soudu. Protože už dlouho visí ve vzduchu to, co říkal pan Rychetský – že neplánuje vykonávat celý svůj mandát,“ uvedl v Událostech, komentářích Michálek.
Podle něj byla otevřena otázka, kdo nahradí předsedu Rychetského v té nejvýznamnější funkci v celé justiční soustavě. „Já jsem přesvědčen o tom, že bychom měli mít vyjádření prezidenta Zemana.“ Podle Michálka by bylo logické, aby se prezident vyjádřil sám od sebe, není potřeba ho o to žádat. „Ale pokud by k tomu nedošlo, tak si myslím, že bychom to určitě zvážit měli.“
Místopředseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (za Senátor 21) navrhoval, aby se výbor ve středu zabýval případnou ústavní žalobou na prezidenta Zemana. Výbor to ale odmítl. Podle dalšího místopředsedy výboru Miroslava Adámka (za ANO) aktuální kauza na žalobu pro velezradu hlavy státu není.
„To, že se schází ústavní soudci s prezidentem, politiky nebo s kýmkoli jiným, nevidím na tom nic špatného. Myslím si, že každá strana se musí rozhodnout a mít ty vnitřní hranice, kam nechce tu druhou stranu pustit. Případ, kdy se kancléř Mynář ptal soudce Šimíčka na živou kauzu, určitě v pořádku není, ale pan Šimíček měl možnost to odmítnout, ukončit tu debatu. Nebo nějakým způsobem říct, že je tohle nepřípustné a nebude se k tomu dále vyjadřovat,“ uvedl v Událostech, komentářích.
Podle předsedy Ústavního soudu bylo jednání Mynáře „nepochybně nepřípustné“
Senátor Václav Láska (SEN 21) podal ve středu na Mynáře trestní oznámení pro podezření ze zasahování do nezávislosti soudu. Tomu, kdo působí na soudce v úmyslu, aby soudce porušil své povinnosti v řízení před soudem, hrozí podle trestního zákoníku půl roku až tři roky vězení. Ostatně na stejnou věc upozorňoval v minulých dnech v Událostech, komentářích i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09).
K ovlivňování soudců Hradem se ve středu v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál vyjádřil také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj bylo „nepochybně nepřípustné“, že pracovník prezidentské kanceláře kontaktoval soudce a snažil se mu „vsugerovat nebo jiným způsobem nastiňovat představu, jak má být rozhodnuto“.
Ústavní soudci už se proto nebudou nadále neformálně stýkat s účastníky řízení v živých kauzách. „Na výjezdním zasedání pléna ÚS bylo dohodnuto, že v tzv. živých kauzách nepovažuje Ústavní soud za přípustné kontakty či jinou komunikaci soudců – včetně ostatního odborného aparátu Ústavního soudu – s účastníky řízení mimo předepsanou procesní formu,“ uvedl Rychetský minulý týden.
