Podle předsedy TOP 09 a bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila se současná kauza kolem údajného ovlivňování justice ze strany Hradu vymyká: „Když jsem byl pět let ministrem spravedlnosti, tak jsem podobnou kauzu nezažil,“ prohlásil v Událostech, komentářích. Trestní zákoník podle něj zasahování do činnosti soudů posuzuje jako trestný čin. Podle předsedy mandátového a imunitního výboru sněmovny Stanislava Grospiče (KSČM) však nejde v tom pravém smyslu o ovlivňování soudců.
Jiří Pospíšil: „Působení na soudce je trestný čin“. Za pět let coby ministr prý podobnou kauzu nezažil
Události, komentáře: Kauza údajného ovlivňování soudců (zdroj: ČT24)
„Kdo působí na soudce, aby soud nějak rozhodl, se dopouští trestného činu. V širokém smyslu je to pojato tak, že ani nemusíte přímo ovlivňovat, ale když za někým jdete a nějakým způsobem mu autoritativně sdělujete svůj právní názor, tak je to takzvané působení na soudce,“ upozorňoval Jiří Pospíšil, který byl ministrem spravedlnosti v Topolánkově i Nečasově vládě.
Podle něj má prezident v Česku klíčové pravomoci ohledně justice: „Vybírá soudní funkcionáře, podává kárné žaloby na soudce, a pokud člověk od prezidenta činí takováto doporučení, jak rozhodnout, tak to má dvojnásobnou intenzitu,“ myslí si Pospíšil.
Kancléř prezidenta republiky má podle Pospíšila vedle ministra spravedlnosti klíčovou pozici v ovlivňování toho, jak personálně vypadá česká justice. Na argument Hradu, že prezident pouze vyjadřoval svůj názor, pak Pospíšil reagoval: „Už od starého Říma se strany sporu vyjadřují v písemném podání u soudu, nikoliv bokem někde v kantýně s konkrétním soudcem. To jsou věci, které jsou nepřijatelné kdekoliv v Evropě.“
Podle Grospiče nejde v tom pravém smyslu o ovlivňování soudců
Předseda mandátového výboru Stanislav Grospič však v Událostech, komentářích upozorňoval, že je sice ovlivňování soudců trestným činem, ale v této kauze by se muselo prokázat, že skutečně o ovlivňování šlo, a to by byla věc trestního řízení.
„Já z těch informací, které jsou známy z veřejně dostupných zdrojů, mám dojem, že se to tak úplně nedá říci. Nejde v tom pravém smyslu o ovlivňování ústavních soudců,“ dodal Grospič s tím, že pevně věří, že se soudy ve většině svých rozhodnutí chovají nezávisle.
Celou kauzu odstartoval minulý týden týdeník Respekt, když napsal, že prezidentův kancléř Vratislav Mynář kontaktoval některé soudce. Mimo jiné expředsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu ve věci Plzeňské teplárenské. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem prý zase probíral služební zákon, který prezident kritizoval, a případ Lesní správy Lány. „Kancléř Vratislav Mynář na první schůzce naznačil, jaké rozhodnutí by se panu prezidentovi ve věci služebního zákona líbilo,“ řekl Šimíček týdeníku.
Kancléř se údajně snažil kontaktovat také ústavního soudce Jana Filipa v záležitosti zákona o střetu zájmů, takzvaného lex Babiš. Mynář loni podle týdeníku volal také předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi, aby se ho zeptal na rozhodnutí o vydání údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA.
Podle Baxy je chování Hradu vůči soudům velmi nestandardní
Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa pak tento týden v rozhovoru pro Deník N uvedl, že mu prezident na Hradě mezi čtyřma očima začal vyčítat soudní verdikty NSS z minulosti v už uzavřených případech. Když na to expředseda soudu reagoval s tím, že jsou soudy nezávislé, tak mu prý hlava státu sdělila: „Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.“
Baxa dále uvedl, že Zeman během rozhovoru mezi čtyřma očima opakovaně zmiňoval možnost, že by si jej dokázal představit v čele Ústavního soudu. „Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto,“ uvedl Baxa.
Podle Baxy je chování Hradu vůči soudům velmi nestandardní: „Ve funkci jsem zažil tři prezidenty a jejich kancléře, o počtu premiérů a ministrů spravedlnosti nemluvě, ale nikdy se mi tohle nedělo. Ani za Václava Klause a jeho kancléře Weigla, kteří jistě neměli justici příliš v lásce. Nikdy se nestalo, že by třeba jen naznačili, jaké rozhodnutí by se jim líbilo,“ dodává v rozhovoru pro Deník N.
Mluvčí Hradu Jiří Ováček na rozhovor reagoval na Twitteru: „Pan Baxa především vypustil do světa kupu mediálně vděčných urážek. Zároveň uvádí, že v případě klíčových ústavních rozhodnutí dával z vlastní iniciativy panu prezidentovi doporučení. Tedy, že sdělil panu prezidentovi svůj názor. Stejně tak má pan prezident plné právo sdělit svůj názor. Jestliže tedy pan Baxa sám sobě přisuzuje právo dávat doporučení prezidentu republiky, nemůže upírat to samé právo prezidentu republiky. Žijeme ve svobodné společnosti, toto opravdu není doba komunistické justice.“
Také samotný kancléř Mynář odmítl, že by se soudce pokoušel ovlivňovat. Na zmiňované schůzky prý chodil s vědomím prezidenta Miloše Zemana a vysvětloval na nich stanoviska a postoje hlavy státu. „Při výkonu funkce mluvím se soudci, politiky, ministry, řediteli státních i privátních firem či institucí. S vědomím pana prezidenta dotyčné seznamuji s jeho stanovisky, postoji, postupy v dané věci,“ tvrdí kancléř.
Kauzu budou řešit poslanci
Podezřeními kolem údajného ovlivňovaní soudců Hradem se budou zabývat členové sněmovního podvýboru pro justici. Předseda Pavel Blažek (ODS) svolal schůzi na středu večer „s ohledem na závažná vyjádření některých představitelů justice“. Na jednání Blažek pozval Baxu, Šimíčka a Mynáře, aby se k věci mohli vyjádřit.
Očekává se, že část poslanců se bude snažit prosadit diskusi o záležitosti na sněmovní plénum, jehož schůze začíná v úterý odpoledne. Mluví se také o svolání mimořádného jednání ústavněprávního výboru, což prosazují Piráti.