Praha – Sociální demokraté, lidovci a hnutí ANO, strany možné budoucí vládní koalice, příští týden poprvé zasednou k trojstranným vyjednáním. Doposud hledaly programovou shodu jen na bilaterálních schůzkách. Už po nich ale mají v jednom jasno: chtěly by každému dítěti garantovat místo ve školce. To by ale znamenalo vytvořit kapacity pro 60 tisíc dětí. Právě tolik žádostí totiž musely školky letos odmítnout. Jak to zařídit? Politici oprášili koncept školek sestavených z mobilních kontejnerů. Už méně jasno ale mají volení zástupci v tom, z čeho to všechno zaplatit.
To, co podle trojice stran možné vládní koalice stojí v cestě rozšiřování školek především, jsou striktní hygienické podmínky, které na školky klade zákon - zakládání školek se tím komplikuje a prodražuje. Hnutí ANO by je proto chtělo zmírnit a mimo jiné tak motivovat i zakládání firemních školek.
„Z pravidel, která jsou dnes pro velikost zahrady, vzdálenost háčků na oblečení v šatně, by mělo být možné udělovat výjimky. Firemní školka, pokud je realizovaná i ve skromnějších poměrech, je větším přínosem, než když se děti do školky vůbec nedostanou,“ říká Jiří Zlatuška, který má v rámci hnutí ANO na starost školství. ČSSD a lidovci uvažují podobně - hygienické předpisy je třeba zmírnit.
Tenhle plán už přitom v minulosti na stole byl. Nečasova vláda chtěla od ledna 2014 umožnit vznik takzvaných dětských skupin. Ty neměly mít statut „vzdělávací instituce“, kladly by tedy nižší požadavky na kvalifikaci vychovatelek, a tudíž i na jejich platy. Nižší by byly i hygienické požadavky - mělo být například možné, aby si děti nosily jídlo z domova. A jak ukázal průzkum společnosti Deloitte provedený na vzorku 55 společností působících v Česku, 71 % firem by péči o děti svých zaměstnanců v dětských skupinách podporovalo.
Jenže kvůli předčasnému rozpuštění sněmovny nestihli zákonodárci již připravenou normu schválit, spadla pod stůl. Noví poslanci totiž nemohou převzít nedodělky po předchůdcích. Zákon by nicméně mohl znovu předložit nový kabinet.
To však ČSSD a ANO striktně odmítají. „Dětské skupiny šly za hranu, naprosto vypadla vzdělávací činnost a vypadly hygienické normy na jídlo,“ argumentuje někdejší stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek. Hnutí ANO s hygienou problém nemá, vadí mu ale absence vzdělávací funkce v dětských skupinách. „Předškolní zařízení by měla připravovat děti na vstup do školy, nejen hlídat děti rodičů, kteří by šli do práce,“ tvrdí Zlatuška s tím, že děti, kterým by se předškolní vzdělávání nedostalo, by pak mohly mít problémy na základní škole.
Čím déle, tím hůře
Ekonomické faktory jasně nahrávají tomu, aby se problém nedostatku školek rychle vyřešil, byť třeba jen hlídárnami. „Každá průměrná pracující žena, která může do práce, protože má pro své dítě místo ve školce nebo dětské skupině, zaplatí na daních a zdravotních odvodech minimálně tolik, kolik stát a veřejné rozpočty na předškolní zařízení přispívají, a to nepočítám věci jako dodatečná spotřeba, dodatečný výběr DPH,“ připomněl ekonom institutu CERGE a člen NERVu Daniel Münich. Dítě ve školce vyjde dle jeho propočtů veřejné rozpočty na necelé 4 tisíce korun měsíčně.
Dalším argumentem je udržení „mentální přítomnosti“ mladých žen. Mezinárodní průzkum OECD nedávno upozornil na problematiku ztráty kompetencí u Češek po 32. roce života - tedy v době, kdy pečují o děti, jim údajně ubývá čtenářská, počítačová i numerická gramotnost. Podle sociologa Petra Matějů jde o české specifikum. Jeho příčiny mají odborníci ještě zkoumat, jedním z možných vysvětlení je však to, že v porovnání se západními zeměmi zůstávají české ženy s dětmi doma dlouho.
„Jakákoliv institucionální péče o děti, ať je to dětská skupina bez vzdělávací funkce nebo mateřská školka, je pro ženu přínosná. Čím déle je žena s dětmi doma, tím více ztrácí kompetence a tím hůře se pak uplatňuje na trhu práce,“ souhlasí výkonná ředitelka Institutu sociální a ekonomické analýzy Simona Weidnerová.
S dětmi do kontejneru
Jsou tedy řešením kontejnerové školky, po kterých volají hlavně lidovci? Z mobilních kontejnerů se dnes staví kde co a v nabídkách výrobců figurují. Přestože v jejich prospěch hovoří nižší cena i rychlá výstavba – lze je postavit za pouhé dva měsíce – vyrostly jich po Česku jen jednotky. Stále je totiž třeba počítat s náklady na provoz, například s výdaji na energie nebo platy vychovatelek. Ty se od té klasické kamenné nijak neliší.
Kolik stojí školka?
Kontejnerové školky vyjdou až o 30 % levněji než kamenné stavby, i tak ale jednotřídka stojí cca 5 milionů Kč. Podle stávajících předpisů se pak do jednotřídky s jednou učitelkou vejde maximálně 24 dětí. Pokud by se zákony nezměkčily, bylo by tedy potřeba vybudovat 2 500 takových školek, což by stálo až 12,5 miliardy korun.
Další peníze pak spolyká provoz. Na ten už dnes přitom zřizovatelé, tedy především obce, vynakládají nemalé sumy ze svých rozpočtů. Například město Třebíč, které má necelých 40 tisíc obyvatel, vydá ročně na provoz svých 11 školek bezmála 11 milionů korun, což představuje zhruba pětinu jeho rozpočtu. O více peněz si tam školky nedovolí říct už ani na rozšiřování otvírací doby.
(Ne)jistota peněz
Plány na zajištění miliard, bez kterých zůstane garance místa ve školce pro každé dítě od tří let jen na papíře, mají zatím jen mlhavé obrysy i v očích nově zvolených politiků. Peníze na školky chtějí najít prostřednictvím úspor. Konkrétní propočty, odkud vzít zhruba 12 miliard, které by mohly uspokojit poptávku po 60 tisících místech ve školkách, ale žádná z trojice stran nepřinesla.
Hnutí ANO stále opakuje, že stát ročně zadá zakázky za 330 miliard bez výběrového řízení, zatímco v soutěži by mohl získat nižší cenu. O jak velké úspory by mohlo jít, ale propočítáno nemá. A podobně jsou na tom i další koaliční partneři. „Jsem přesvědčen, že ve stávajícím rozpočtu a způsobu hospodaření jsou stále rezervy. Viz třeba včera, co byla zpráva NKÚ, že se vypisuje na ministerstvu obrany výběrové řízení bez uveřejnění. NKÚ konstatovala, že úspory mohly být v řádu stovek milionů,“ říká obecně místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Podojme EU
Další cestou, kterou rodící se koalice navrhuje, je podpora školek z fondů EU. Z těch však nebude možné financovat dle evropských pravidel provoz školek a i přiklepnutí peněz na stavbu nových kapacit je zatím nejisté. Česko si je bude muset vyjednat s Evropskou komisí. Zatím o ní ČSSD jednala jen s českými úřady. Navíc i kdyby EU na školky přispěla, nezaplatí je celé. Český stát, potažmo obce a kraje budou muset najít ve svých rozpočtech peníze na spolufinancování projektů.
Politici nicméně nespěchají. „Náš plán chceme realizovat v rámci čtyř let,“ zdůraznil Bartošek. Rychlejší řešení, které by pomohlo problém nedostatku míst vyřešit třeba už od září, strany nemají. Chládek počítá s tím, že půjde-li všechno hladce, mohlo by školek podstatně přibývat od roku 2015.
Více školek za vyšší daně
Místo ve školce garantované pro každé dítě je samozřejmostí například ve Švédsku. Tam ale občané výměnou za lepší služby platí mnohem vyšší daně. Ze svého platu do státní kasy odvedou až 56 % svého příjmu, zatímco Češi platí jen 15 %. Vyšší je zde také daň z přidané hodnoty. Ta činí 25 % oproti 21 % v ČR.
Jenže na zvyšování daní se trojice potenciálních koaličních partnerů neshodne. Pro hnutí ANO je to zapovězená meta. „Priorita nezvyšování daní je pro nás zcela zásadní. Nejprve se musí zaručit, že výběr daní je v pořádku a že se opravdu vybírá to, co je předepsané,“ zdůraznil Zlatuška. Sáhnout po něm nechtějí ani lidovci. „Co se týká zvyšování daní, tak jsme velmi opatrní,“ připomněl Bartošek.
A co dalšího čeká novou vládu v problematice školství? Více čtěte zde:
