Dálniční známky by při současné kvalitě cest zdražil jen sebevrah, shodli se politici

Za dálniční známku platí řidiči v Česku už šestý rok stejnou cenu – 1500 korun. A tak by to v nejbližší době mělo i zůstat, shodli se politici napříč stranami v předvolební debatě České televize na téma Doprava a dopravní infrastruktura. Podle nich by nebylo při stavu současných dálnic i pomalé výstavbě nových zdražení obhajitelné. Někteří pochybují i o smyslu dálničního poplatku v nynější podobě.

„Když se projedeme po dálnici D1 z Prahy do Brna, lépe řečeno, když se prostojíme tou dálnicí, tak ministr dopravy, který by se rozhodl zvednout cenu dálniční známky, aniž by tato klíčová dálnice nebyla dokončena, by byl politický sebevrah,“ míní lídr TOP 09 v Ústeckém kraji Michal Kučera. Teprve po dokončení modernizace hlavního českého dálničního tahu může přijít debata o tom, co dál s dálničními známkami nebo mýtem.

„V tuhle chvíli bych ji určitě nezdražoval,“ souhlasí Miloš Krčmář (KDU-ČSL), který kandiduje v Libereckém kraji. Oceňuje, že stát dále rozšiřuje počet úseků, na kterých není potřeba dálniční známka, především v okolí velkých měst. „Například v Mladé Boleslavi ten kus, který není zpoplatněn, výborně slouží jako obchvat,“ dodal.

  • 1995–1997:  400 Kč
  • 1998–2003:  800 Kč
  • 2004–2007:  900 Kč
  • 2008–2009:  900 Kč
  • 2010–2011:  1200 Kč
  • od 2012:  1500 Kč

Podle Jakuba Kutílka (Zelení), který kandiduje v Pardubickém kraji, není současná podoba zpoplatnění příliš logická. Někdy totiž vede k situaci, že se řidiči dálnicím vyhýbají, aby ušetřili. Dálnice se přitom staví právě proto, aby převzaly největší část dopravy a ulevily ostatním silnicím a obcím na jejich trase. „Mně dálniční známka jako taková příliš nedává smysl, tak nevidím důvod ji zdražovat. Například v Německu se platí silniční daň a počítají s tím, že registrovaná vozidla budou využívat celou silniční síť,“ vysvětlil Kutílek. 

Podle lídra kandidátky STAN v Jihočeském kraji Jiřího Švece je chybou, že se o dálničních známkách i mýtu mluví především jako o nástroji, jak z dopravců a občanů „vytáhnout další peníze“. „My peněz na dopravní infrastrukturu a její budování vybíráme už teď dost. Když si srovnáme příjmy českého řidiče a zahraničních řidičů na západ od nás, nebo zdanění pohonných hmot a další daně včetně DPH, tak je máme jedny z nejvyšších,“ upozorňuje.

„Já bych výjimečně souhlasil s kolegou od Zelených, že dálniční známky mně jako řidiči osobního auta moc smysl nedávají. Protože mám pocit, že jsem v ceně benzinu nebo nafty zaplatil už dost,“ dodal s tím, že zdražování známek by v žádném případě nepodpořil. 

Lídr královéhradecké kandidátky ČSSD Jan Birke trvá na tom, že dálniční známky svůj smysl stále mají. I on ale odmítá jejich zdražení – hlavně kvůli pomalé výstavbě dálnic by podle něj bylo těžko obhajitelné. „Když budeme cenu dálniční známky zvedat, jak to těm lidem máme říci, když jim za rok postavím 15 kilometrů dálnic?“

„Cenu dálniční známky bych určitě nezvedal. Vzhledem ke kvalitě dálnic to opravdu nemá smysl. Je třeba se spíš soustředit na to, ať máme kvalitní dálnice jako v Německu. Pak si myslím, že lidem nebude vadit, že utratí těch 1500 korun. Ale pokud třeba jedu z Bohumína, a první, co mě uvítá na dálnici, je šedesátka, pak skokanský můstek, skládka odpadu a další věci kolem Ostravy, tak to zrovna není dobrá vizitka,“ řekl lídr Pirátů v Moravskoslezském kraji Lukáš Černohorský.

„Zatím bych známku nechal tak, jak je,“ uzavřel debatu o dálničních nálepkách zástupce ODS a lídr královéhradecké kandidátky Ivan Adamec. Jeho strana má v programu zavedení elektronických dálničních známek, jejich cena by ale podle něj měla být podobná jako u těch současných.

  • V Česku byly zavedeny od roku 1995. Zpočátku existovaly pouze roční kupony, a to ve třech verzích podle váhy vozu (do 3,5 tuny, 3,5–12 tun, nad 12 tun).
  • V roce 2000 byly zavedeny známky také měsíční a desetidenní. Následující rok přibyla jednodenní známka pro vozy nad 12 tun. Později se objevily známky dvouměsíční, patnáctidenní a týdenní, experiment ale vydržel jen dva roky.
  • Od roku 2007 platí nákladní vozy nad 12 tun mýtné podle počtu ujetých kilometrů, a to prostřednictvím palubních jednotek komunikujících s mýtnými branami. Systém firmy Kapsch funguje na mikrovlnném principu. O tři roky později začaly platit mýtné i vozy nad 3,5 tuny.
  • Povinnost mít známku neplatí na vybraných úsecích dálnic – nejčastěji tam, kde zároveň slouží jako obchvat města. Známka není potřeba například ani na vybraných krátkých úsecích, které nenavazují na zbytek dálniční sítě.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 10 mminutami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 1 hhodinou

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 1 hhodinou

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 2 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami
Načítání...