Dálniční známky by při současné kvalitě cest zdražil jen sebevrah, shodli se politici

Za dálniční známku platí řidiči v Česku už šestý rok stejnou cenu – 1500 korun. A tak by to v nejbližší době mělo i zůstat, shodli se politici napříč stranami v předvolební debatě České televize na téma Doprava a dopravní infrastruktura. Podle nich by nebylo při stavu současných dálnic i pomalé výstavbě nových zdražení obhajitelné. Někteří pochybují i o smyslu dálničního poplatku v nynější podobě.

„Když se projedeme po dálnici D1 z Prahy do Brna, lépe řečeno, když se prostojíme tou dálnicí, tak ministr dopravy, který by se rozhodl zvednout cenu dálniční známky, aniž by tato klíčová dálnice nebyla dokončena, by byl politický sebevrah,“ míní lídr TOP 09 v Ústeckém kraji Michal Kučera. Teprve po dokončení modernizace hlavního českého dálničního tahu může přijít debata o tom, co dál s dálničními známkami nebo mýtem.

„V tuhle chvíli bych ji určitě nezdražoval,“ souhlasí Miloš Krčmář (KDU-ČSL), který kandiduje v Libereckém kraji. Oceňuje, že stát dále rozšiřuje počet úseků, na kterých není potřeba dálniční známka, především v okolí velkých měst. „Například v Mladé Boleslavi ten kus, který není zpoplatněn, výborně slouží jako obchvat,“ dodal.

  • 1995–1997:  400 Kč
  • 1998–2003:  800 Kč
  • 2004–2007:  900 Kč
  • 2008–2009:  900 Kč
  • 2010–2011:  1200 Kč
  • od 2012:  1500 Kč

Podle Jakuba Kutílka (Zelení), který kandiduje v Pardubickém kraji, není současná podoba zpoplatnění příliš logická. Někdy totiž vede k situaci, že se řidiči dálnicím vyhýbají, aby ušetřili. Dálnice se přitom staví právě proto, aby převzaly největší část dopravy a ulevily ostatním silnicím a obcím na jejich trase. „Mně dálniční známka jako taková příliš nedává smysl, tak nevidím důvod ji zdražovat. Například v Německu se platí silniční daň a počítají s tím, že registrovaná vozidla budou využívat celou silniční síť,“ vysvětlil Kutílek. 

Podle lídra kandidátky STAN v Jihočeském kraji Jiřího Švece je chybou, že se o dálničních známkách i mýtu mluví především jako o nástroji, jak z dopravců a občanů „vytáhnout další peníze“. „My peněz na dopravní infrastrukturu a její budování vybíráme už teď dost. Když si srovnáme příjmy českého řidiče a zahraničních řidičů na západ od nás, nebo zdanění pohonných hmot a další daně včetně DPH, tak je máme jedny z nejvyšších,“ upozorňuje.

„Já bych výjimečně souhlasil s kolegou od Zelených, že dálniční známky mně jako řidiči osobního auta moc smysl nedávají. Protože mám pocit, že jsem v ceně benzinu nebo nafty zaplatil už dost,“ dodal s tím, že zdražování známek by v žádném případě nepodpořil. 

Lídr královéhradecké kandidátky ČSSD Jan Birke trvá na tom, že dálniční známky svůj smysl stále mají. I on ale odmítá jejich zdražení – hlavně kvůli pomalé výstavbě dálnic by podle něj bylo těžko obhajitelné. „Když budeme cenu dálniční známky zvedat, jak to těm lidem máme říci, když jim za rok postavím 15 kilometrů dálnic?“

„Cenu dálniční známky bych určitě nezvedal. Vzhledem ke kvalitě dálnic to opravdu nemá smysl. Je třeba se spíš soustředit na to, ať máme kvalitní dálnice jako v Německu. Pak si myslím, že lidem nebude vadit, že utratí těch 1500 korun. Ale pokud třeba jedu z Bohumína, a první, co mě uvítá na dálnici, je šedesátka, pak skokanský můstek, skládka odpadu a další věci kolem Ostravy, tak to zrovna není dobrá vizitka,“ řekl lídr Pirátů v Moravskoslezském kraji Lukáš Černohorský.

„Zatím bych známku nechal tak, jak je,“ uzavřel debatu o dálničních nálepkách zástupce ODS a lídr královéhradecké kandidátky Ivan Adamec. Jeho strana má v programu zavedení elektronických dálničních známek, jejich cena by ale podle něj měla být podobná jako u těch současných.

  • V Česku byly zavedeny od roku 1995. Zpočátku existovaly pouze roční kupony, a to ve třech verzích podle váhy vozu (do 3,5 tuny, 3,5–12 tun, nad 12 tun).
  • V roce 2000 byly zavedeny známky také měsíční a desetidenní. Následující rok přibyla jednodenní známka pro vozy nad 12 tun. Později se objevily známky dvouměsíční, patnáctidenní a týdenní, experiment ale vydržel jen dva roky.
  • Od roku 2007 platí nákladní vozy nad 12 tun mýtné podle počtu ujetých kilometrů, a to prostřednictvím palubních jednotek komunikujících s mýtnými branami. Systém firmy Kapsch funguje na mikrovlnném principu. O tři roky později začaly platit mýtné i vozy nad 3,5 tuny.
  • Povinnost mít známku neplatí na vybraných úsecích dálnic – nejčastěji tam, kde zároveň slouží jako obchvat města. Známka není potřeba například ani na vybraných krátkých úsecích, které nenavazují na zbytek dálniční sítě.

Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.