Brno – Bývalá sociální pracovnice Eva Babičková si dnes u Městského soudu v Brně vyslechla rozsudek šesti měsíců vězení s podmíněným odkladem na 1,5 roku. Podle obžaloby povrchně a nedostatečně dohlížela na rodinu týraného chlapce z Brna. Soud před časem potrestal Babičkovou takzvaným trestním příkazem šesti měsíci vězení s podmíněným odkladem na dva roky, bývalá sociální pracovnice si proti tomu ale podala odpor, soud proto musel kauzu projednat v hlavním líčení.
„V důsledku jejího povrchního a zcela nedostatečného dohledu došlo k závažnému a dlouhodobému fyzickému týrání, včetně týrání hladem nezletilého Dominika, ze strany rodičů, čehož si při své povrchní návštěvě nemohla všimnout,“ pronesl při odůvodnění rozsudku soudce Jaroslav Chochola. Babičková verdikt vyslechla s klidem, trvá ale na své nevině a proti rozsudku se ihned odvolala.
Eva Babičková odešla do důchodu, ale v roce 2008 se vrátila pracovat na úřad nejprve do Slatiny a později na Brno-střed. Rodinu měla na starosti jako sociální pracovnice na přelomu let 2008 a 2009. „Do spisu jsem se dívala hned po nástupu do práce. Byla tam oznámení od lékařky o týrání. Dominik sice byl drobný, ale nebylo na něm nic, co by nebylo v pořádku,“ vypověděla před soudem sociální pracovnice.
Do bytu rodiny se podle výpovědi šla poprvé podívat poté, co na úřad zavolal anonym s tím, že chlapce týrají. „V lednu potom přišla jeho matka a říkala, že ho nezvládají a potřebují pomoct. Začala jsem zařizovat internátní školu, ale Dominik tam nepřijel. Rodině jsem se snažila pomáhat, ale oni to nepřijímali,“ vysvětlovala.
Z výpovědi Evy Babičkové:
„Viděla jsem chlapce doma a usoudila jsem, že mu nejsem sympatická. Utíkal přede mnou, viděla jsem, že se mu nezdám. Nechtěla jsem ho týrat svými návštěvami. Usoudila jsem, že kontroly budu provádět jenom prostřednictvím školy. Do června mi nenapsali nic. Z toho jsem vyvodila, že je vše v pořádku.“
Před soudem se hájila, že se rodinu ještě několikrát pokusila navštívit, ale neotvírali. „Plně jsem se spolehla na školu na Lidické, protože oni vždycky měli pro tyto věci cit. Spolupracovala jsem se školou, jelikož jsem věděla, že je to pro Dominika nejlepší. Nechtěla jsem ho zatěžovat svými návštěvami,“ tvrdila.
Babičková prý měla moc práce
Podle svých slov Babičková v té době řešila deset závažných případů. „Pak už jsem byla i naštvaná, že chození k nim domů je bezvýsledné, nikdy nebyli doma. Je to hrozná bezmoc. Spoléhala jsem tedy na to, že ve škole je dítě pod dozorem. Domluvili jsme se, že kdyby bylo něco mimořádného, že mi dají vědět a já budu jednat,“ řekla.
„Bylo na policii, aby zjistila, jestli se rodiče něčeho dopustili. Plně jsem se spolehla na policii. Jestli oni nic nezjistili, tak nevím, co bych měla zjistit já. Necítím morální odpovědnost,“ uzavřela svoji výpověď Babičková.
U soudu vypovídala také Dominikova třídní učitelka
Dominikova třídní učitelka Anna Butajová z přípravné třídy chlapce popsala jako normální dítě bez známek hyperaktivity. „Vždy přišel do třídy a řekl: Dobrý den, můžu jíst? Ze začátku chodil do školy pravidelně, pak rapidně narostly absence na 190 hodin za jedno pololetí,“ uvedla učitelka. Zprávu Butajová napsala ve chvíli, kdy se jí chlapec svěřil, že ho matka uhodila vařečkou do obličeje. „Opakovalo se to dvakrát až třikrát. V té době nebylo vidět, že je vyhublý, měl pouze modřiny,“ vypověděla.
