Česko přestane zajišťovat v záchytných zařízeních občany Sýrie, kteří předtím požádali o azyl v Maďarsku. Policisté je vyslechnou a nabídnou jim azyl v Česku. Pokud ho nepřijmou, opustí do týdne území České republiky.
Syřané tvoří velkou část běženců, které policie zachytí na českém území. Ty z nich, kteří už dříve požádali o azyl v Maďarsku, přestane Česko zajišťovat v záchytných zařízeních. Pokud u nás odmítnou nabídnutý azyl, budou muset zemi opustit. „Budeme je pouštět s rozhodnutím opustit naše území do sedmi dnů a doprovodíme je na nádraží,“ upřesnila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Jejich cesta do Německa, kam nejčastěji směřují, se tím urychlí.
Dosud lidé ze Sýrie po svém zadržení putovali do záchytných zařízení, kde strávili více než měsíc. Pak museli být propuštěni, protože si je maďarské úřady nepřebrali zpět, i když u nich žádali o azyl. Podle mluvčí cizinecké policie je toto opatření reakcí právě na to, že Maďarsko uprchlíky nepřebírá a v podstatě jsou tak pouze zdrženi na své cestě. Většinou jsou také na cestě do Německa, kde by měli dostat azyl. Policejní mluvčí zároveň zdůraznila, že nové opatření nebude vypadat tak, že „nechá uprchlíky projet". Nové opatření se bude týkat i Syřanů, kteří už jsou v záchytných zařízeních a splňují podmínky, aby mohli pokračovat v cestě.
Pro občany Sýrie, kteří před vstupem na české území o azyl v Maďarsku nepožádají, nová pravidla platit nebudou. Podle Rendlové s nimi bude zacházeno stejně jako dosud - jejich cesta skončí v záchytných zařízeních.
České dráhy každopádně připraví v Brně záložní lokomotivu a v Břeclavi posilové vozy pro případ, že by bylo třeba vypravit zvláštní vlak pro migranty. „Hrozí, že k tranzitu masově využijí mezinárodní vlaky národního dopravce jedoucí především z Budapešti," uvedly dráhy. V maďarské metropoli obléhají stovky migrantů už několik dní Východní nádraží (Keleti) a doufají v to, že se dostanou do vlaků mířících do Rakouska a Německa.
Podle předsedy představenstva Pavla Krtka dráhy jako národní dopravce považují za svou povinnost se zapojit do řešení krizové situace. Kvůli možným hygienickým a zdravotním rizikům se zástupce dopravce setká s hlavním hygienikem.
Kritika zařízení i číslování uprchlíků
Nevládní organizace opakovaně kritizovaly i zadržování uprchlíků v zařízeních v Bělé-Jezové i jinde. Podle nich neplní svůj účel a jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami. Žádaly „konstruktivní řešení" ve spolupráci s dalšími státy EU. „Považujeme za vysoce nehumánní, že se ČR k uprchlíkům chová jako k bezpečnostní hrozbě. Zadržení nespáchali žádný trestný čin, přitom jsou drženi v zařízeních vězeňského typu, střežených těžkooděnci," napsalo Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.
Podle něj jsou záchytná zařízení přeplněná. Kapacita Bělé-Jezové se navýšila na 540 míst, nyní je tam 700 lidí, uvedlo konsorcium. „Alarmující skutečností zůstává, že v mnoha případech jsou zajištěny rodiny s malými dětmi či děti bez rodin," dodali zástupci konsorcia.
Čeští policisté pro usnadnění evidence osob bez dokladů také zapisovali v úterý fixou čísla na ruce desítek přistěhovalců zadržených v Břeclavi. Přístup se ale setkal s kritikou. „Je to velmi závažná věc,“ upozornil šéf svazu italských židovských organizací Renzo Gattegna. „Desítky uprchlíků byly označeny doslova jako dobytek jdoucí na porážku. Nevyhnutelně to tak připomíná nejtemnější období soudobých dějin,“ dodal. Také agentura AFP uvádí, že „ve východní Evropě procedura nevyhnutelně připomíná tu, kterou používali nacisté k identifikaci vězňů koncentračních táborů.“ „Žádný zákon neumožňuje značkovat lidi tímto způsobem,“ reagovala advokátka spolupracující s Ligou lidských práv Zuzana Candigliota.
Mluvčí ministerstva vnitra Lucie Nováková značení zdůvodnila tím, že „bylo zavedeno kvůli velkému počtu dětí mezi uprchlíky.“ Cílem tak je, aby se neztrácely děti. „Také zapisujeme kód vlaku, ve kterém cestují, abychom věděli, do které země je budeme muset vrátit v případě, že je opět zpětně přijmeme,“ upozornila mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová pro AFP.
V Břeclavi chyběli tlumočníci
Policisté identifikovali a vyslýchali běžence, které zajistili předchozí noc na nádraží v Břeclavi. Většina z nich pochází ze Sýrie. Situaci na takzvané balkánské trase bude v Srbsku řešit i premiér Bohuslav Sobotka a ministr vnitra Milan Chovanec. O uprchlické krizi bude s Českem, Slovenskem a Maďarskem jednat také Rakousko.
- Od půlky června, kdy stát začal příliv migrantů přísněji kontrolovat, zajistila cizinecká policie dohromady 2 425 cizinců, kteří do Česka vstoupili nelegálně.
- Na základě dohod jich Česko vrátilo 348 do sousedních států.
- V detenčních centrech umístily úřady 1700 lidí. Skoro 700 už jich propustily. Některé do zemí, kde poprvé požádali o azyl, některé pak s výjezdním příkazem, aby republiku opustili.
První vlak s uprchlíky dorazil do Břeclavi v pondělí před půlnocí z Vídně. Další stovka běženců přijela krátce po půlnoci ve vagonech z Maďarska, které dále směřovaly přes Česko do Německa.
Na příjezd uprchlíků byla policie připravená. Na břeclavském nádraží si nechala přistavit autobusy a v okolí hlídkovaly desítky strážníků. Policie na nádraží jednotlivce číslovala a řadila je do skupinek tak, aby byli rodinní příslušníci spolu. Policisté se snažili mluvit anglicky, lidé ale často nerozuměli.
„Zatím nelze říct, kolik lidí mělo potřebné doklady. Drtivá většina je ale neměla. Nikdo ze zadržených navíc neměl povolení ke vstupu na naše území. Postupujeme v souladu se zákonem bez ohledu na to, jak postupují jiné země,“ vysvětlila Rendlová postup české policie, která uprchlíky bez potřebných dokladů zadržuje, zatímco maďarská, slovenská či rakouská policie je nechává projet do Německa, kam většina z nich směřuje.
Mezi 214 uprchlíky jsou převážně muži. „Těch bylo celkem 115, žen bylo 38 a dětí 61,“ uvedla Rendlová. Podle ní byla většina ze Sýrie. „Celkem 196 lidí bylo Syřanů, sedm Pákistánců, pět bylo z Afghánistánu, čtyři z Bangladéše a dva z Iráku,“ dodala.
Haška překvapil vysoký počet rodin s malými dětmi
Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek (ČSSD) prohlásil, že je překvapen vysokým počtem rodin s malými dětmi. Podle něj je jižní Morava vstupní bránou do Česka. „Vláda, ministerstvo vnitra, policie a kraje se nyní připravují na to, co by nastalo, pokud by ta vlna byla dlouhodobě zvýšená,“ dodal.
Premiér i ministr vnitra nyní míří na Balkán. O aktuální situaci tam budou vyjednávat se svými srbskými protějšky. V pátek se pak v Praze sejdou představitelé Visegrádské čtyřky. „Společné prohlášení by mělo obsahovat definici priorit, které vidíme jako skupina V4, pokud jde o řešení příčin a následků migrační krize, tak jak ji dnes sledujeme v Evropě,“ informoval šéf české vlády.
S Českou republikou také zahájí jednání Rakousko, stejně jako se Slovenskem a Maďarskem. Rakouský kancléř Werner Faymann dříve zmíněné země kritizoval kvůli nízké solidaritě.
Stovky utečenců směly v pondělí v Budapešti nastoupit do vlaků mířících do Rakouska a Německa. Přinejmenším dvě z těchto souprav ale uvízly na hranici, neboť Rakušané se dožadovali vystoupení osob bez potřebných dokladů. Podle očitého svědka citovaného agenturou Reuters ale odpoledne nakonec rakousko-maďarskou hranici překročily čtyři vlaky na cestě z Budapešti do Vídně, jeden z nich vpodvečer dorazil do bavorského města Rosenheim. Bylo v něm údajně 400 uprchlíků, asi 190 jich policie z vlaku vyvedla k následné registraci. Zbylým dvěma stům umožnila cestovat dál do Mnichova.
Stovky uprchlíků vystoupily z vlaků i ve Vídni. Policie na Slovensku, přes které také jezdí vlakové spoje z Maďarska do Německa, zase nasadila hlídky do vlaků. Uprchlíci poukazují na to, že mají platné jízdenky a policie je v Budapešti nechala nastoupit. Podle mluvčího maďarské vlády Andráse Giróa-Szásza nejasná právní situace nastala, když Německo v posledních dnech projevilo tolerantnější přístup k migrantům ze Sýrie. Nový postoj Berlína totiž vyvolal v migrantech naději a domáhají se volné cesty do Německa.
Podle agentury APA je na budapešťském východní nádraží (Keleti) chaotická situace, protože tisíce běženců se chtějí dostat do spojů vypravovaných do západoevropských zemí. Nádraží ale bylo v úterý uzavřeno a cestující byli vyzváni, aby budovu i všechna nástupiště opustili. Informovala o tom tisková agentura MTI. Podle ní také policisté zablokovali přístupy na nástupiště, včetně podchodů a množství běženců stojí před policejními kordony i za nimi na peronech.
Agentura Reuters přinesla informace, že před uzavřenými branami demonstrovaly stovky rozčílených lidí a domáhaly se jejich otevření. Lidé mávali jízdenkami, které si koupili poté, co v pondělí už mohly více než tři tisíce uprchlíků nastoupit do vlaků a odjet do Rakouska a Německa. Vládní mluvčí Zoltán Kovács uvedl, že důvod uzavření nádraží je snaha vyhovět právním předpisům Evropské unie, což znamená, že každý, kdo chce cestovat uvnitř EU, musí mít platný pas a schengenská víza. V pondělí je ale neměli všichni uprchlíci, kteří z Budapešti odjeli.
Proti nelidskému zacházení s uprchlíky protestovalo ve Vídni 20 tisíc lidí
Centrum Vídně zaplavily v pondělí večer transparenty a nesouhlasné pokřiky. „Tohle nemá žádné jiné poselství než to, že každá osoba má stejnou hodnotu. Všichni jsme si rovni,“ konstatoval jeden z desetitisíců účastníků demonstrace pro uprchlíky. K masivnímu protestu vyburcovaly Rakušany události posledních dní – hlavně 71 uprchlíků udušených v kamionu při jejich cestě na západ.
