Migrantům vstup zakázán: Nádraží v Budapešti nepouští uprchlíky

Maďarské úřady po několika hodinách otevřely východní nádraží v Budapešti. Stovky migrantů na něj ale po celý den odmítaly pouštět. Z nádraží v pondělí odjeli uprchlíci do Rakouska a Německa - jen do Vídně dorazilo zhruba 3650 migrantů. Zhruba tisíc dalších se podle agentury Reuters dopoledne cesty po železnici neúspěšně domáhalo.

Policisté podle MTI ráno zablokovali přístupy na nástupiště, včetně podchodů, a množství běženců stojí před policejními kordony i za nimi na peronech. Podle agentury Reuters stovky rozčílených lidí demonstrovaly před uzavřenými branami a halasně se domáhaly jejich otevření. Mávali přitom jízdenkami, které si koupili poté, co v pondělí už mohly více než tři tisíce uprchlíků nastoupit do vlaků a odjet do Rakouska a Německa.

Napjatá situace v Budapešti panovala i večer, kdy několik tisíc běženců demonstrovalo nejen u nádraží, ale i v přilehlém podchodu. Humanitární organizace Migration Aid vyzvala Maďarsko, aby migrantům, kteří přespávají na zemi, poskytlo jídlo, matrace a přikrývky. Podle nepotvrzených zpráv médií maďarské úřady zamýšlely odvézt migranty od nádraží autobusy.

Vládní mluvčí Zoltán Kovács na dotaz Reuters ohledně důvodu uzavření Východního nádraží v mailem zaslané odpovědi uvedl, že Maďarsko se snaží vyhovět právním předpisům Evropské unie, což znamená, že každý, kdo chce cestovat uvnitř EU, musí mít platný pas a schengenská víza.

V pondělí však podle všeho málokterý migrant, který odjel z Budapešti do Rakouska, těmto požadavkům vyhovoval. Několik stovek migrantů, kteří opustili Budapešť po železnici, dorazilo ještě týž den do bavorského Rosenheimu či do Mnichova.

Do Vídně dorazilo na 3600 utečenců

Většina z 3650 migrantů, kteří na vídeňské Západní nádraží během pondělka přijeli, podle rakouské policie záhy nasedla do vlaků směřujících do Salcburku a Mnichova. Asi pět set lidí přenocovalo přímo na nádraží. Zhruba 700 migrantů strávilo podle agentury APA noc na dnešek také na nádraží v Salcburku.

Podle pracovníků Červeného kříže došlo k velké tlačenici, když na koleje dorazil první ranní spoj do Bavorska. Nádražnímu personálu se ale brzy podařilo dostat situaci pod kontrolu. Přímo v Salcburku požádali o azyl prý jen tři lidé.

Migranti do souprav směřujících do Vídně nasedli v pondělí v Budapešti poté, co se maďarská policie stáhla z Východního nádraží. Přinejmenším dvě ze souprav zastavili na hranici rakouští policisté a dožadovali se vystoupení osob bez potřebných dokladů. Nakonec ale všechny soupravy přes hranice pustili.

Do Vídně dorazily vlaky s dalšími migranty
Zdroj: ČTK/AP

Kancléřova kritika: Orbán porušuje, co slíbil

Rakouský kancléř Werner Faymann v pondělí s televizní stanicí ORF ostře kritizoval svého maďarského kolegu Viktora Orbána. "Orbán slíbil, že bude dodržovat pravidla EU. To nedělá. Tak co je to za politiku?" uvedl kancléř. Hraniční ploty a zdi jsou podle něj "tím nejzazším řešením". Evropu netvoří zdi, ostnaté dráty a strážní věže, ale solidarita a ohled na vlastní minulost, uvedl Faymann. Důležité je podle něj nicméně zvýšit ostrahu vnějších hranic a bojovat s převáděčstvím. Rakouská vláda prý už připravuje novelu zákona zpřísňující postihy pašeráků lidí.

Právě Orbán bude ve čtvrtek o migrantech jednat se šéfem Evropské komise Junckerem.

Kromě Maďarska se z úst rakouského kancléře kritiky dočkala znovu také Česká republika, ale i Polsko a pobaltské státy. Tyto země jsou podle něj na uprchlickou krizi nepřipravené a snaží se problém ignorovat, což vede k tomu, že země jako Rakousko čelí takovému náporu migrantů. Faymann proto s těmito státy chystá dvojstranná jednání.

Téma uprchlíků dominovalo také společné schůzce německé kancléřky Angely Merkelové a španělského premiéra Mariana Rajoye. Kancléřka odmítla odpovědnost Berlína za to, že běženci z Maďarska odjíždějí vlakem do Německa a Rakouska. S Rajoyem se nicméně shodli, že Evropská unie musí spravedlivě rozdělovat uprchlíky mezi jednotlivé členské země – a to s ohledem na hospodářské možnosti jednotlivých států.

Maďarsko odmítá kvóty a chystá změny zákonů

Proti možnosti přerozdělování běženců do jednotlivých zemí Evropské unie se ohradil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Systém kvót by podle něj lákal běžence a pašeráky lidí. Uvedl také, že jeho země bude registrovat všechny uprchlíky, kteří do ní přišli, a posílat ekonomické migranty zpět do států, z nichž dorazili.

„Plánujeme registrovat všechny migranty, i když nebudeme první členský stát EU, na jehož území vstoupí. Zaregistrujeme každého, kdo podá žádost o azyl,“ uvedl Szijjártó. „Pokud bude rozhodnutí kladné, uprchlík bude moci zůstat, ale pokud kladné nebude, nemůžeme poskytovat útočiště ekonomickým migrantům. Budou vraceni, odkud přišli,“ dodal.

Maďarsko připravuje také změny některých důležitých zákonů, které se týkají i možnosti nasazení armády. Ministr obrany Csaba Hende ale na společném zasedání parlamentních výborů ujistil, že chystané změny nedovolí použití zbraní k rozehnání neozbrojených davů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 4 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 38 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...