Honba za jízdenkami v Budapešti: Rakušané stavěli vlaky přeplněné uprchlíky

Stovky migrantů směly dnes v Budapešti nastoupit do vlaků mířících do Rakouska a Německa. Přinejmenším dvě z těchto souprav ale uvízly na hranici, neboť Rakušané se dožadovali vystoupení osob bez potřebných dokladů. Podle očitého svědka citovaného agenturou Reuters ale odpoledne nakonec rakousko-maďarskou hranici překročily čtyři vlaky na cestě z Budapešti do Vídně, jeden z nich vpodvečer dorazil do bavorského města Rosenheim. Stovky uprchlíků vystoupily z vlaků i ve Vídni.

Orbánova vláda už dříve požádala Německo, aby objasnilo právní situaci týkající se pohybu imigrantů uvnitř EU. Německé úřady v poslední době zaujaly tolerantnější postoj vůči běžencům ze Sýrie. Spiegel Online napsal, že Berlín přestává vracet syrské uprchlíky do zemí, v nichž vstoupili na půdu EU. Místo toho úřady rozhodují rovnou o udělení azylu. V Maďarsku to způsobilo problémy.

Německá vláda ale v pondělí popřela, že by byly vypravovány „zvláštní vlaky“ přepravující azylanty z Maďarska do Německa. „Ne, žádné zvláštní vlaky nejsou,“ sdělil na Twitteru mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. „Lidé, kteří přijedou do Maďarska, se musejí zaregistrovat a žádat o azyl tam,“ napsal.

Uprchlíci na nádraží v Maďarsku
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters
  • Unijní předpisy ukládají, že lidé ze zemí mimo EU smějí členské státy pouštět do dalších zemí EU jen tehdy, když tyto osoby mají platné pasy i víza země, do které míří.
  • Nový postoj Berlína podle maďarského ministra zahraničí Pétera Giróa-Szásze vyvolal v migrantech naději a situace je nyní nejasná.

Tisíce uprchlíků se mezitím na nádraží v Budapešti tísní u mezinárodních pokladen ve snaze koupit si jízdenku do vlaků mířících do Rakouska a Německa. Stalo se tak poté, co se roznesla zpráva, že migranti smějí do těchto souprav nastupovat.

Přinejmenším dva vlaky zastavili na hranicích Rakušané. Rakouský personál vlaku si prý stěžoval na to, že vagony jsou přeplněné, a žádal, aby maďarská policie „nadpočetné cestující“ vyvedla. Následně ale mohly hranici přejet hned čtyři vlaky.

Vpodvečer dorazil jeden z vlaků z Budapešti do hornobavorského města Rosenheim. Bylo v něm údajně 400 uprchlíků, asi 190 jich policie z vlaku vyvedla k následné registraci. Zbylým dvou stovkám umožnila cestovat dál do Mnichova. Stovky migrantů přijíždějících z Budapešti vystoupily také na vídeňském Západním nádraží.

Protesty proti migrační politice Budapešti
Zdroj: ČTK/SCANPIX SWEDEN// AA / TT

V neděli skupina migrantů na nádraží v Budapešti protestovala a provolávala přitom „Německo, Německo“, aby dala najevo, kam chce jet. Uprchlíci si stěžovali, že jim maďarská policie zabránila v další cestě, ačkoli měli platné jízdenky do Německa.

Východní nádraží, jeden z hlavních uzlů městské hromadné dopravy v Budapešti, se nekontrolovaně mění na uprchlický tábor. Lidé, kteří tudy míří do práce, musí překračovat spící migranty."
David Miřejovský
Zvláštní zpravodaj v Maďarsku

Maďarsko postavilo kvůli běžencům plot na hranici se Srbskem. Šéf tamní diplomacie tvrdí, že země pouze plní povinnost chránit unijní hranice. Odmítl tak kritiku ze strany Paříže. Tamní ministr zahraničí Laurent Fabius Budapešti vytkl, že stavbou plotu „nerespektuje společné evropské hodnoty". Maďarské úřady si následně předvolaly francouzského velvyslance.

Maďarské úřady uvádějí, že od letošního 1. ledna policie zadržela na hranicích se Srbskem už více než 140 tisíc migrantů.

Vyjádření Fabiuse maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó označil za „šokující a matoucí“. Podle něj prý někteří lidé v Evropě, zdá se, stále nemohou pochopit, že Maďarsko je pod dramatickým tlakem migrace směřující přes západní Balkán. A tato dramatická situace by se mohla do konce roku dál zhoršit, pokud vláda nyní nebude jednat, dodal šéf maďarské diplomacie.

Myslím si, že na zastavení exodu nebude mít plot větší vliv. Pokud už ti lidé ušli tak velkou část cesty, prodali veškerý majetek, tak je podobná bariéra nezastaví.
Magdalena Sodomková
novinářka, maďarsko-srbská hranice

Premiéři V4, tedy Česka, Polska, Maďarska a Slovenska, budou v pátek jednat o migrační krizi - hlavně o přílivu uprchlíků, kteří stále více využívají takzvané balkánské trasy. Kvůli přísnějším kontrolám v Rakousku namířeným proti pašování migrantů vzrostly na Slovensku obavy, že převaděči se ve zvýšené míře budou snažit přepravovat uprchlíky z rozvojových zemí hlouběji do Unie právě přes slovenské území.

Sýrii opouštějí další uprchlíci

Na řeckou pevninu v pondělí připlulo dalších 2500 běženců, v neděli jich bylo 1745. Agenturu DPA o tom informovaly zdroje z pobřežní stráže v Aténách. Utečence – většinou Syřany – přivezly lodě z ostrova Leros, Kos, Lesbos, Kalymnos, Samos a Agathonisi v Egejském moři, nedaleko tureckého pobřeží. Zakotvily v hlavním přístavu Pireus u řecké metropole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sportovní arbitrážní soud vrátil ruské hokejové týmy do mezinárodních soutěží

Sportovní arbitrážní soud (CAS) rozhodl, že ruské týmy se mohou s okamžitou platností účastnit hokejových šampionátů. Mezinárodní federace IIHF s verdiktem nesouhlasí, ale hodlá ho respektovat.
před 2 mminutami

Ultraortodoxní židé se bouří proti odvodům do izraelské armády

Stovky ortodoxních židů pobouřilo zatčení člena jejich komunity, který se vyhýbal odvodu do izraelské armády. V izraelském městě Bnei Braku se střetli s policií. Ta ve svém prohlášení uvedla, že „terorizovali kolemjdoucí a napadli novináře“. Tři osoby byly zatčeny. Mnoho lidí z obou stran střetu muselo být hospitalizováno. Demonstranti považují zásah policie za politickou pomstu ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira za výsledky voleb. Policie se odkazuje na násilí a porušování zákona z řad demonstrantů.
před 15 mminutami

Ruský list Novaja gazeta končí. Odůvodnil to tlakem úřadů

Opoziční ruské médium Novaja gazeta po více než třech desetiletích existence oznámilo svůj konec. Odůvodnilo to tlakem ze strany ruských úřadů a bezpečnostních složek. V prohlášení na svém webu píše, že činnost ukončí 9. listopadu. O něco dříve vyšlo najevo, že redakce musí opustit budovu, kde sídlila téměř třicet let.
před 38 mminutami

Izrael sečetl všechny hlasy po volbách, většinu v Knesetu nemá ani jeden blok

Dosavadní vládní koalice premiéra Benjamina Netanjahua bude mít v novém stodvacetičlenném Knesetu třiapadesát křesel, blok čtyř opozičních stran osmačtyřicet poslanců a zbývajících devatenáct mandátů připadne arabským stranám. Vyplývá to z konečných výsledků úterních parlamentních voleb, které izraelská volební komise zveřejnila v noci na pátek. Informoval o tom server The Times of Israel.
02:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Největší krádež v historii kryptoměn.“ Hackeři zřejmě připravili Binance o 6,3 miliardy dolarů

Binance, největší kryptoměnová burza na světě, v noci na pátek informovala o „bezpečnostním incidentu“, při kterém měli hackeři ukrást 6,3 miliardy dolarů (zhruba 137 miliard korun). Napsaly o tom agentury Reuters a AP. Podle některých analytiků jde o největší krádež v historii kryptoměn, podle společnosti TRM Labs za ní stojí Severní Korea. Binance, která má 335 milionů registrovaných uživatelů, část dotčených aktiv zmrazila a ujistila, že prostředky klientů jsou v bezpečí. Dočasně ale pozastavila vklady a výběry.
před 3 hhodinami

WSJ: Ukrajina pod tlakem USA pozastavila útoky na ruské rafinerie nejméně do amerických voleb

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to v noci na pátek SEČ list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
04:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zařízení chytré domácnosti mohou být terčem kyberútoků, varují polští experti

Zařízení chytré domácnosti se mohou stát terčem kybernetických útoků, při nichž útočníci převezmou jejich kontrolu nebo získají neoprávněný přístup k údajům uživatelů, varovala polská státní agentura zaměřená na kybernetickou a digitální bezpečnost.
před 3 hhodinami

Je třeba lépe předvídat krize a připravit se na ně, říká eurokomisařka Lahbibová

Nejrůznějších krizí – od přírodních katastrof po hrozbu hybridních útoků – v Evropě v posledních měsících výrazně přibývá. Brusel se proto snaží posílit svou schopnost rizika předvídat a rychle a účinně na ně reagovat. V novém rozpočtu na to Evropská komise chce vyčlenit dva biliony eur (přibližně 49 bilionů korun), trojnásobek oproti současnému stavu. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to potvrdila evropská komisařka pro řešení krizí Hadja Lahbibová.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.