Výzkumy z řady zemí světa upozorňují, že optimální očkovací strategií při covidu-19 je postupovat striktně podle věku a nevydělovat žádná povolání kromě zdravotníků. Starší lidé jsou totiž ve výraznně vyšším ohrožení života. K přednostní vakcinaci některých profesí jako učitelé, hasiči nebo policisté přistupují mnohé vlády.
Vědci nabádají, aby se očkovalo podle věku, nikoliv povolání. Zachrání se tak víc životů
Zaměstnanci ve školství dostali v Česku prioritu především s ohledem na možné otevírání škol. „Tento krok vůči pedagogickým a nepedagogickým pracovníkům je výrazem zájmu společnosti o zvýšení míry ochrany vás, všech zaměstnankyň a zaměstnanců škol a školských zařízení. Je to také logický krok s ohledem na záměr postupně obnovovat prezenční výuku ve školách,“ uvádí oficiální stránky.
Učitelé jsou koronavirem reálně zasažení a ohrožení, jak ukázala data, která získal od ÚZISu spolek Pedagogická komora. Podle nich ke 14. únoru 2021 činil celkový počet pedagogů pozitivně testovaných na koronavirus 37 351. Od počátku epidemie bylo hospitalizováno 609 pedagogů a osmnáct pedagogických pracovníků zemřelo.
Celkový počet pedagogů činí 191 221, v oblasti vzdělávání pracuje celkem 383 984 pedagogických i nepedagogických pracovníků. Učitelé a další pedagogičtí pracovníci mají o očkování zájem – podle Chytré karantény se jich k 27. únoru přihlásilo za jediný den 100 tisíc. V řadě zemí světa je ale upřednostňování méně rizikových skupin považováno za kontroverzní.
Britská zkušenost
Britští experti varovali už na konci ledna, aby se očkovalo přísně podle věku – tedy aby vláda nedovolila vznik žádných zvláštních skupin, které by byly ve vakcinaci upřednostněné. Pokud by se to stalo, pak by to vedlo k většímu počtu úmrtí starších lidí, varovali vládní vakcinační poradci.
Ve Velké Británii se totiž, podobně jako v mnoha jiných zemích, objevily požadavky, aby v programu očkování dostaly větší prioritu některé skupiny – měli to být zejména policisté a učitelé.
Expertní komise britských vakcinologů ale varovala, že pokud by se změnily současné plány na upřednostnění lidí podle věku a základních zdravotních podmínek, došlo by ke zbytečným ztrátám na životech. Hlavním argumentem se stala slova pediatra Adama Finna, který uvedl, že by bylo „politicky, společensky a eticky nepřijatelné upřednostňovat mladší skupiny před staršími, které jsou vystaveny většímu riziku.“
„Zjistili jsme, že když dáte 20 lidem v pečovatelském domě dávku vakcíny, zachráníte tím jeden lidský život,“ řekl. „Když dáte 160 lidem ve věku kolem 80 let dávku vakcíny, zachráníte tím také jeden život. Ale jakmile se dostanete k lidem po šedesátce, jste na více než tisíci. Pokud půjdete za učiteli nebo policisty, blížíte se k jednomu z 50 tisíc. Je to mimořádně neefektivní způsob, jak v krizi použít vakcíny – začít se obracet na tyto další lobbistické skupiny, které samy sebe vnímají jako více ohrožené, ve skutečnosti u nich ale není zvýšené riziko, že onemocní a zemřou,“ konstatoval Finn.
„Pokud v příštím měsíci očkujete 200 tisíc učitelů, bude tu 200 tisíc lidí po sedmdesátce, kteří tuto vakcínu nedostanou. Zachráníte život několika učitelům a promrháte životy spousty lidí kolem sedmdesátky. Je politicky, společensky a eticky nepřijatelné, abychom se obraceli zády ke starším lidem a říkali: ,Je to zlé, jen zůstaň doma a zemři,‘“ řekl Finn pro deník Guardian.
Slovenská cesta
Podobná kritika zaznívá také na Slovensku. Tam sem mohou nechat očkovat proti covidu-19 také mladší prodavači, taxikáři, revizoři a řidiči v městské hromadné dopravě či průvodčí ve vlacích, byť část seniorů na očkování ještě čeká.
Upřednostnění pracovníků ve věku od 18 do 55 let ve zmíněných profesích slovenské ministerstvo zdravotnictví zdůvodnilo tím, že během výkonu práce přicházejí do kontaktu s jinými lidmi. Tito pracovníci se v očkovacích centrech v probíhající páté fázi očkování musejí prokázat potvrzením od zaměstnavatele.
Opakované změny v očkovací strategii Slovenska způsobily, že například obyvatelé ve věku 65 až 74 let se propadli ze čtvrté fáze očkování až do osmé. Zatím není jasné, kdy na tuto skupinu dojde řada. Slovensko se podobně jako jiné země EU potýká s nedostatkem vakcín.
Analytik nevládního Institutu pro ekonomické a sociální reformy (INEKO) Dušan Zachar v komentáři v listu Denník N za odborně nepochopitelnou označil skutečnost, že místo věku a rizikovosti chronických nemocí Slovensko upřednostňuje při očkování povolání. Uvedl, že šedesátníci a sedmdesátníci jsou nejpočetnější věkovou kategorií, která v souvislosti s onemocněním covid-19 vyžaduje hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče a použití umělé plicní ventilace.
Teorie
Tyto závěry vědců vycházejí z dat, která ukazují, jaké očkovací strategie je nejlepší uplatnit – mohou se zcela lišit podle toho, o jakou chorobu se jedná. Zásadní pro poznání toho, jak by měla vakcinace proti covidu vypadat a kdo by měl očkování dostat jako první, je studie, která vyšla v odborném časopisu Science.
V případě covidu-19 je nejdůležitějším parametrem rozdíl ve smrtnosti u různých věkových skupin. „Věkové rozdíly v případech úmrtí jsou u covidu-19 mnohem větší než u chřipky. Například hospitalizovaní lidé ve věku 71 až 80 let mají 46,2krát vyšší riziko úmrtí ve srovnání s těmi ve věku 18 až 30 let, u chřipky je to 9,3krát,“ uvádí studie.
Podobná data má také ÚZIS – podle nich sice hrozí hospitalizace všem věkovým skupinám, ale smrtí jsou zdaleka nejvíce ohrožení lidé ve věku nad 75 let. Ti tvoří přes 65 procent všech zemřelých, přičemž v posledních týdnech toto procento mírně klesá – je pravděpodobné, že v souvislosti s prioritním očkováním seniorů ve věku nad 80 let.
Zemřelí podle věku v Česku
Autoři také spočítali, zda může pomoci proočkovanost mezi mladšími tím, že vznikne jakási bariéra, která by mohla pomoci chránit seniory – mladší lidé mají obecně více kontaktů a žijí „riskantnějším“ způsobem života. Ukázalo se, že ne – „je nepravděpodobné, že nepřímé účinky z očkování mladších lidí kompenzují vyšší přímé riziko, které pro starší lidi představuje covid-19,“ říká výzkum.
Po detailní analýze všech proměnných tedy vědci dospěli k závěru: „Přestože očkování mladších lidí předchází u obou virů nejvíce infekcím, rozdíl je v tom, že tato strategie u covidu-19 nezabrání také nejvíce úmrtím. Pro poražení patogenu, který způsobuje u různých věkových skupin tak rozdílné dopady, je optimální strategie jasná: přímo očkovat osoby s největším osobním rizikem.“