Varianta delta změnila průběh pandemie v USA. Vrací se roušky, a to i pro očkované

Ředitelka amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Rochelle Walenskyová v úterý 27. července oznámila, že opět musí doporučit všem Američanům, aby začali nosit roušky nebo respirátory ve vnitřních veřejných prostorách, zejména tam, kde je větší koncentrace lidí. Týká se to i osob, jež mají obě dávky očkování proti covidu-19.

Příčinou změny je zrychlení šíření této nakažlivé nemoci v USA. Varianta delta, která v současné době ve Spojených státech převládá, se totiž umí rozšiřovat mnohem rychleji než starší kmeny.

K vydání nových pokynů vedly podle Walenskyové nové důkazy o tom, že očkované osoby, které se virem přes vakcinaci nakazí, produkují při infekci variantou delta podobné množství viru jako neočkovaní a mohou tedy částice SARS-CoV-2 snadno šířit. „Máme nové vědecké poznatky týkající se varianty delta, které vyžadují, abychom aktualizovali pokyny týkající se toho, co můžete dělat, když jste plně očkováni,“ řekla Walenskyová.

Neočkovaní Američané by se podle ní měli nechat co nejdříve očkovat a nosit roušky ve veřejných vnitřních prostorách, dokud nebudou plně vakcinovaní, doporučila. Kromě toho by si plně očkovaní lidé v místech s „vysokou nebo značnou“ mírou přenosu měli při pobytu ve vnitřních prostorách opět začít zakrývat dýchací cesty.

CDC považuje za značný přenos padesát až sto případů na každých sto tisíc lidí v populaci za období sedmi dnů. Některá místa v USA přitom tuto hranici v současné době až několikanásobně překročila a hlásí více než tři sta případů na sto tisíc osob za týden, uvedla. „Jde o opravdu mimořádné množství přenosu viru.“ Ve školách by měli nosit roušku bez ohledu na stav očkování úplně všichni, doporučuje CDC.

Změny kvůli variantě

Tyto pokyny ruší květnové doporučení CDC, že plně očkovaní lidé se mohou roušek vzdát. Toto rozhodnutí bylo založeno především na nízké pravděpodobnosti, že by očkovaní lidé mohli virus šířit. Pokud se u nich přece jen objeví průlomová infekce, mají lidé očkovaní jednou z mRNA vakcín v nose asi o 40 procent méně viru než nakažení neočkovaní lidé, uvedli vědci ještě 22. července v časopise New England Journal of Medicine. Tyto údaje jsou ale založené na infekcích staršími variantami viru.

Varianta delta je však úplně jiná. „Delta se chová jedinečně odlišně od minulých kmenů viru, které způsobují covid-19,“ uvedl Walenskyová. Liší se od dříve dominantní varianty alfa, u níž bylo velmi nízké až nulové riziko, že by ji mohl přenášet plně očkovaný člověk.

U delty se ale se mohou i plně očkovaní lidé výjimečně nakazit a šířit ji na další osoby, jak ukazují nové údaje z několika států a dalších zemí, uvedla šéfka CDC. Množství viru, které očkovaní lidé s průlomovou infekcí varianty delta produkují, je totiž podobné jako u neočkovaných, řekla. „Tyto nové vědecké poznatky jsou znepokojivé,“ uvedla.

Vakcíny jsou nicméně stále účinné v prevenci závažných onemocnění, hospitalizace i úmrtí, ukázaly podle ní studie. Dokud nebude očkována naprostá většina osob v USA, „pomůže nošení roušky snížit počet přenosů nemoci, zabránit vážným onemocněním a úmrtím, omezit zátěž místních nemocnic a odvrátit vznik ještě znepokojivějších variant,“ uvedla ve svém prohlášení Barbara Alexanderová, odbornice na infekční nemoci z Duke University School of Medicine a prezidentka Infectious Diseases Society of America.

Kdo přenáší covid

Očkovací látky jsou stále dost účinné i proti přenosu, většina se stále odehrává mezi neočkovanými lidmi a jejich prostřednictvím, uvedla Walenskyová. Průlomové infekce zůstávají obecně vzácné, ale jak přesně vzácné jsou u varianty delta, se zatím přesně neví – některá data pocházející například z Izraele ale naznačují, že jich je více.

Americké CDC sice shromažďuje údaje o průlomových infekcích u hospitalizovaných osob, ale ne u těch, které se sice nakazí, ale mají mírný průběh. Agentura pro veřejné zdraví také aktivně testuje na přítomnost covidu-19 u více než dvaceti skupin očkovaných osob, včetně desítek tisíc zdravotníků či pečovatelů. Výsledky tohoto sledování budou brzy oznámeny, uvedla Walenskyová.

„Rozhodně nevítáme, že roušky budou součástí života lidí, kteří již byli očkováni,“ řekla. „Tyto nové údaje mě velmi tíží. Tyto nové pokyny mě tíží… Nebylo to rozhodnutí, které bychom přijali snadno,“ dodala šéfka CDC.

Epidemiologové však většinou přivítali nové doporučení pozitivně. „Víme, že roušky fungují a že působí proti všem variantám tohoto viru,“ řekl Ali Mokdad, profesor epidemiologie na Washingtonské univerzitě. „Pokud je budeme používat, zachrání to životy a zabrání tomu, aby se zastavila naše ekonomika.“ Naopak změnu kritizoval například konzervativní komentátor Sean Hannity ze stanice Fox News, podle kterého „zbabělci ve vládě podlehli panice a už se ani nepokoušejí opakovat takzvanou vědeckou mantru“. 

Situace v USA se zhoršuje

Spojené státy aktuálně zažívají nové zhoršení epidemie covidu-19, přičemž i zde nyní dominuje právě nakažlivější varianta koronaviru dříve označovaná jako indická. Průměr z počtů infekcí za posledních sedm dní podle deníku The New York Times (NYT) po pondělku stoupl na 56 635 případů a je tak nejvýše od konce dubna, zatímco počet hospitalizací s koronavirem vyskočil skoro na 40 tisíc, přičemž se od začátku měsíce více než zdvojnásobil.

Stanice CNN uvedla, že CDC označilo 46 procent amerických okresů jako zóny se silným šířením nákazy. Nejvíce nových nákaz na počet obyvatel hlásí státy na jihu USA jako Louisiana nebo Florida, společně s Missouri, Nevadou a Aljaškou.

Některé americké státy se zavádění nových opatření brání – zavedly už zákaz nařizovat nošení roušek na školách. Města Los Angeles a St. Louis se naopak kvůli zhoršení epidemické situace vrátila k vyžadování roušek ve vnitřních prostorách.

Kromě opatření týkajících se zakrývání dýchacích cest se za nové vlny epidemie v USA rychle množí také vyhlášky spojené s očkováním. Lídři města New York a státu Kalifornie v pondělí ohlásili, že začnou od neočkovaných pracovníků veřejné sféry a zdravotnictví vyžadovat pravidelné testy na koronavirus, a ministerstvo pro záležitosti veteránů se stalo první složkou vlády, která svým pracovníkům očkování nařizuje, přičemž krok se týká jen jejího zdravotnického personálu.

Očkování vázne

Ve Spojených státech je proti covidu-19 plně očkováno zhruba 49,7 procenta osob, které mají nárok na vakcínu, ale míra proočkovanosti se v jednotlivých státech i v rámci jednotlivých okresů značně liší.

Podle statistik se covid v současné době nejrychleji šíří v místech, kde převládají voliči Republikánské strany, tedy především na americkém Středozápadě. Současně jsou to místa, kde je nejnižší proočkovanost – zatímco třeba v missourijském Texas County má obě dávky očkování 28 procent těch, kdo vakcínu mohou dostat, v newyorském Columbia County je to 61,5 procenta, tedy více než dvojnásobek.

Podle nedávného průzkumu Gallupova institutu se také zásadné liší postoj obou skupin k pandemii – pro 57 procent voličů republikánů už skončila, pro 96 procent demokratů ještě u konce není.

Prezident Biden dosud dával najevo, že nechce zavádět povinné očkování napříč federální administrativou, v úterý ale poprvé naznačil, že se jeho postoj může změnit. „Právě teď se to projednává,“ odpověděl novinářům. CNN následně s odvoláním na nejmenovaný zdroj obeznámený s plány Bílého domu informovala, že Biden ve čtvrtek oznámí stejný režim jako New York a Kalifornie pro všechny federální zaměstnance a externí spolupracovníky vlády.

Hlava státu se vyjádřila také k novým doporučením CDC, která podle ní svědčí o tom, že hlavním nástrojem obrany proti variantě delta je očkování. „Doufám, že všichni Američané, kteří žijí v oblastech dotčených doporučením CDC, se jím budou řídit. Já tak rozhodně učiním, když se do těch oblastí vydám,“ uvedl Biden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 1 hhodinou

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 5 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 6 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.