Biden chce rozpojené státy znovu spojit. V projevu slíbil, že bude prezidentem všech

24 minut
Nový americký prezident Biden vyzval v projevu k národní jednotě
Zdroj: ČT24/ČTK

Joe Biden slíbil, že bude prezidentem všech Američanů. Chce bojovat stejně tvrdě za ty, kteří jej volili, i za ty, kteří mu svůj hlas nedali. Zdůraznil také, že se občané Spojených států musí sjednotit, aby mohli společně bojovat proti pandemii, rasismu a vnitřnímu terorismu. Biden složil slavnostní přísahu do rukou předsedy amerického nejvyššího soudu Johna Robertse a stal se 46. prezidentem Spojených států.

„Budu bránit Ústavu. Budu bránit naši demokracii. Budu bránit Ameriku. (…) Společně napíšeme americký příběh naděje, nikoli strachu. Jednoty, nikoli rozdělení. Světla, nikoli temnoty. Příběh slušnosti a důstojnosti, lásky a uzdravení, “ řekl ve Washingtonu v projevu k národu nový americký prezident Biden. 

Ve své první řeči z pozice hlavy státu se dotkl pandemie, ekonomické situace, rozkolu ve společnosti i mezinárodní politiky. Poděkoval také za účast na ceremonii lídrům republikánů a demokratů v Kongresu i nyní již bývalému viceprezidentovi Mikovi Penceovi. Bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který se inaugurace neúčastnil a nyní je ve svém sídle na Floridě, jmenovitě nezmínil.

Joe Biden při inauguraci
Zdroj: Jim Bourg/Reuters

Vítězství demokracie

„Dnes neoslavujeme triumf kandidáta, ale věci demokracie,“ řekl Biden s tím, že USA zjistily, že je demokracie křehká, tentokrát ale zvítězila.

Prezident vzpomněl na nedávné násilné vniknutí rozbouřeného davu do budovy Kapitolu. Právě před ní se inaugurace odehrála. „Tady stojíme jen několik dní poté, co si výtržnický dav myslel, že může použít násilí k umlčení vůle lidí. Že může zastavit práci naší demokracie. Že nás může vyhnat z této posvátné půdy. To se nestalo. Nikdy se to nestane. Ani dnes, ani zítra, nikdy. Nikdy,“ řekl.

Během svého úřadování by chtěl svár, který se ve společnosti rozhořel v posledních letech a kulminoval ve finále prezidentské kampaně a po volbách, zahnat. Američany chce znovu spojit. „Musíme ukončit tuto neobčanskou válku, která staví červené proti modrým,“ zmínil s odkazem na barvy zastupující republikány a demokraty.

„V tuto chvíli a na tomto místě začněme znovu od začátku. My všichni. Začněme si znovu naslouchat, slyšet jeden druhého, vidět jeden druhého, vzájemně se respektovat,“ vyzval spoluobčany.

Bez jednoty není mír

Biden se úřadu ujímá ve chvíli, kdy Spojené státy čelí obrovským problémům – zdravotní krizi, ekonomické krizi i krizi důvěry v demokratické volby. Desítky milionů lidí, kteří volili jeho soupeře, nevěří, že zvítězil čestně. Získat jejich důvěru bude jedním z největších Bidenových úkolů.

Své odpůrce proto Biden vyzval, aby mu dali šanci a vyslechli jej. Slíbil, že bude „prezidentem všech Američanů“ a bude „bojovat stejně tvrdě za ty, kteří mě nepodporovali, jako za ty, kteří mě podporovali“.   

„Vím, že síly, které nás rozdělují, jsou hluboké a jsou skutečné. Ale také vím, že nejsou nové. Naše dějiny byly neustálým bojem mezi americkým ideálem, že jsme všichni stvořeni být sobě rovnými, a drsnou, ošklivou realitou rasismu, nativismu, strachu, démonizace, které nás dlouho rozdělovaly,“ uvedl. 

„Bez jednoty není mír, jen hořkost a zuřivost. Žádný pokrok, jen vyčerpávající rozhořčení. Žádný národ, pouze stav chaosu,“ dodal prezident.

První prezidentský akt: modlitba za oběti pandemie

„Jako první akt ve funkci prezidenta bych vás chtěl požádat, abyste se ke mně připojili v tiché modlitbě za všechny ty, které jsme minulý rok při pandemii ztratili,“ vyzval Biden. „Rozsviťme světla v temnotě kolem posvátného Jezírka reflexe a vzpomínejme na všechny, které jsme ztratili.“ 

Američanům slíbil, že k nim bude vždy upřímný, a to i v těžké době, v níž se nyní země kvůli pandemii covidu-19 nachází. Politici podle něj totiž mají povinnost „obhajovat pravdu a porážet lži“.

„Za jediný rok jsme přišli o tolik životů, kolik ztratila Amerika během celé druhé světové války,“ poznamenal nový americký prezident. Ve Spojených státech, které mají 328 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala už u více než 24 milionů lidí. Přes 400 tisíc lidí s covidem-19 zemřelo. 

Boj s covidem a nastartování ekonomiky

„Vstupujeme do období (šíření) viru, které asi bude nejtěžší a nejsmrtelnější, a musíme odložit stranické rozdíly a konečně čelit pandemii jako jeden národ,“ znovu apeloval na jednotu. Na boj s koronavirem a na nápravu pandemií poškozené ekonomiky chce nová hlava státu vynaložit téměř dva biliony dolarů.

Jeden z největších záchranných balíčků v dějinách má obsahovat i nebývalé investice do vědeckého výzkumu. „Předpovídám, že v příští dekádě můžeme dosáhnout většího pokroku než za posledních padesát let. Může jít o exponenciální vývoj,“ řekl Biden.

Ekonomika je sice poničená pandemií, píše agentura AP, ale navzdory ztrátě 9,8 milionu pracovních míst jsou signály, že země je na pokraji rozkvětu, který tu nebyl za doby Obamy ani Trumpa. Zůstatky na bankovních účtech od vypuknutí pandemie stouply o 2,4 bilionu dolarů (51,8 bilionu korun). Ceny domů prudce rostou díky vysoké poptávce. Každé další očkování posouvá největší ekonomiku světa blíže k úplnému opětovnému otevření.

„Pokud se ekonomika podstatně zlepší do jara nebo začátku léta, mohlo by to Bidenovi opravdu pomoci k dokončení většiny jeho agendy, protože úspěch může plodit úspěch,“ uvedl Jason Furman, který byl hlavním ekonomickým poradcem v Obamově vládě.

4 minuty
Události: Co od Bidena očekávat
Zdroj: ČT

Mezi Bidenovými prioritami také bude reformace zdravotnictví i školství a přechod na obnovitelné zdroje energie. Hlasité progresivní křídlo Demokratické strany mu právě tyto body bude neustále připomínat.

Po nástupu do Bílého domu se ale nový prezident bude věnovat prvním politickým dekretům. „Jedna z prvních věcí, kterou chce prezident udělat, je zastavení financování budování bariéry na pomezí s Mexikem,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

Návrat ke vstřícné mezinárodní politice

Nejen spoluobčanům adresoval ve Washingtonu americký prezident svá slova. Obrátil se i ke světovým lídrům. „Amerika prošla testem a my jsme z toho vyšli silnější. Obnovíme naše spojenectví a znovu se spojíme se světem,“ vzkázal Biden do světa. Chce změnit politiku svého předchůdce Donalda Trumpa, která se orientovala spíše na izolacionismus, píše CNN.  

Spojené státy budou partnerem pro mír a budou spolupracovat na řešení aktuálních výzev, uvedl Biden. Mnoho evropských politiků už novému prezidentu stačilo poblahopřát prostřednictvím sociálních sítí. 

Bidenova administrativa se chce vrátit k Pařížské klimatické dohodě, jaderné dohodě s Íránem a bude daleko více hledat společnou řeč s Evropskou unií. To už stihli ocenit její představitelé. „Spojené státy jsou zpátky. Evropa je připravená. Připravená se znovu spojit se svým starým a důvěryhodným partnerem, vdechnout nový život našemu opečovávanému spojenectví,“ napsala na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 2 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 3 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 6 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...