Biden chce rozpojené státy znovu spojit. V projevu slíbil, že bude prezidentem všech

Nahrávám video

Joe Biden slíbil, že bude prezidentem všech Američanů. Chce bojovat stejně tvrdě za ty, kteří jej volili, i za ty, kteří mu svůj hlas nedali. Zdůraznil také, že se občané Spojených států musí sjednotit, aby mohli společně bojovat proti pandemii, rasismu a vnitřnímu terorismu. Biden složil slavnostní přísahu do rukou předsedy amerického nejvyššího soudu Johna Robertse a stal se 46. prezidentem Spojených států.

„Budu bránit Ústavu. Budu bránit naši demokracii. Budu bránit Ameriku. (…) Společně napíšeme americký příběh naděje, nikoli strachu. Jednoty, nikoli rozdělení. Světla, nikoli temnoty. Příběh slušnosti a důstojnosti, lásky a uzdravení, “ řekl ve Washingtonu v projevu k národu nový americký prezident Biden. 

Ve své první řeči z pozice hlavy státu se dotkl pandemie, ekonomické situace, rozkolu ve společnosti i mezinárodní politiky. Poděkoval také za účast na ceremonii lídrům republikánů a demokratů v Kongresu i nyní již bývalému viceprezidentovi Mikovi Penceovi. Bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který se inaugurace neúčastnil a nyní je ve svém sídle na Floridě, jmenovitě nezmínil.

Joe Biden při inauguraci
Zdroj: Jim Bourg/Reuters

Vítězství demokracie

„Dnes neoslavujeme triumf kandidáta, ale věci demokracie,“ řekl Biden s tím, že USA zjistily, že je demokracie křehká, tentokrát ale zvítězila.

Prezident vzpomněl na nedávné násilné vniknutí rozbouřeného davu do budovy Kapitolu. Právě před ní se inaugurace odehrála. „Tady stojíme jen několik dní poté, co si výtržnický dav myslel, že může použít násilí k umlčení vůle lidí. Že může zastavit práci naší demokracie. Že nás může vyhnat z této posvátné půdy. To se nestalo. Nikdy se to nestane. Ani dnes, ani zítra, nikdy. Nikdy,“ řekl.

Během svého úřadování by chtěl svár, který se ve společnosti rozhořel v posledních letech a kulminoval ve finále prezidentské kampaně a po volbách, zahnat. Američany chce znovu spojit. „Musíme ukončit tuto neobčanskou válku, která staví červené proti modrým,“ zmínil s odkazem na barvy zastupující republikány a demokraty.

„V tuto chvíli a na tomto místě začněme znovu od začátku. My všichni. Začněme si znovu naslouchat, slyšet jeden druhého, vidět jeden druhého, vzájemně se respektovat,“ vyzval spoluobčany.

Bez jednoty není mír

Biden se úřadu ujímá ve chvíli, kdy Spojené státy čelí obrovským problémům – zdravotní krizi, ekonomické krizi i krizi důvěry v demokratické volby. Desítky milionů lidí, kteří volili jeho soupeře, nevěří, že zvítězil čestně. Získat jejich důvěru bude jedním z největších Bidenových úkolů.

Své odpůrce proto Biden vyzval, aby mu dali šanci a vyslechli jej. Slíbil, že bude „prezidentem všech Američanů“ a bude „bojovat stejně tvrdě za ty, kteří mě nepodporovali, jako za ty, kteří mě podporovali“.   

„Vím, že síly, které nás rozdělují, jsou hluboké a jsou skutečné. Ale také vím, že nejsou nové. Naše dějiny byly neustálým bojem mezi americkým ideálem, že jsme všichni stvořeni být sobě rovnými, a drsnou, ošklivou realitou rasismu, nativismu, strachu, démonizace, které nás dlouho rozdělovaly,“ uvedl. 

„Bez jednoty není mír, jen hořkost a zuřivost. Žádný pokrok, jen vyčerpávající rozhořčení. Žádný národ, pouze stav chaosu,“ dodal prezident.

První prezidentský akt: modlitba za oběti pandemie

„Jako první akt ve funkci prezidenta bych vás chtěl požádat, abyste se ke mně připojili v tiché modlitbě za všechny ty, které jsme minulý rok při pandemii ztratili,“ vyzval Biden. „Rozsviťme světla v temnotě kolem posvátného Jezírka reflexe a vzpomínejme na všechny, které jsme ztratili.“ 

Američanům slíbil, že k nim bude vždy upřímný, a to i v těžké době, v níž se nyní země kvůli pandemii covidu-19 nachází. Politici podle něj totiž mají povinnost „obhajovat pravdu a porážet lži“.

„Za jediný rok jsme přišli o tolik životů, kolik ztratila Amerika během celé druhé světové války,“ poznamenal nový americký prezident. Ve Spojených státech, které mají 328 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala už u více než 24 milionů lidí. Přes 400 tisíc lidí s covidem-19 zemřelo. 

Boj s covidem a nastartování ekonomiky

„Vstupujeme do období (šíření) viru, které asi bude nejtěžší a nejsmrtelnější, a musíme odložit stranické rozdíly a konečně čelit pandemii jako jeden národ,“ znovu apeloval na jednotu. Na boj s koronavirem a na nápravu pandemií poškozené ekonomiky chce nová hlava státu vynaložit téměř dva biliony dolarů.

Jeden z největších záchranných balíčků v dějinách má obsahovat i nebývalé investice do vědeckého výzkumu. „Předpovídám, že v příští dekádě můžeme dosáhnout většího pokroku než za posledních padesát let. Může jít o exponenciální vývoj,“ řekl Biden.

Ekonomika je sice poničená pandemií, píše agentura AP, ale navzdory ztrátě 9,8 milionu pracovních míst jsou signály, že země je na pokraji rozkvětu, který tu nebyl za doby Obamy ani Trumpa. Zůstatky na bankovních účtech od vypuknutí pandemie stouply o 2,4 bilionu dolarů (51,8 bilionu korun). Ceny domů prudce rostou díky vysoké poptávce. Každé další očkování posouvá největší ekonomiku světa blíže k úplnému opětovnému otevření.

„Pokud se ekonomika podstatně zlepší do jara nebo začátku léta, mohlo by to Bidenovi opravdu pomoci k dokončení většiny jeho agendy, protože úspěch může plodit úspěch,“ uvedl Jason Furman, který byl hlavním ekonomickým poradcem v Obamově vládě.

Nahrávám video

Mezi Bidenovými prioritami také bude reformace zdravotnictví i školství a přechod na obnovitelné zdroje energie. Hlasité progresivní křídlo Demokratické strany mu právě tyto body bude neustále připomínat.

Po nástupu do Bílého domu se ale nový prezident bude věnovat prvním politickým dekretům. „Jedna z prvních věcí, kterou chce prezident udělat, je zastavení financování budování bariéry na pomezí s Mexikem,“ přibližuje zpravodaj ČT v USA David Miřejovský. 

Návrat ke vstřícné mezinárodní politice

Nejen spoluobčanům adresoval ve Washingtonu americký prezident svá slova. Obrátil se i ke světovým lídrům. „Amerika prošla testem a my jsme z toho vyšli silnější. Obnovíme naše spojenectví a znovu se spojíme se světem,“ vzkázal Biden do světa. Chce změnit politiku svého předchůdce Donalda Trumpa, která se orientovala spíše na izolacionismus, píše CNN.  

Spojené státy budou partnerem pro mír a budou spolupracovat na řešení aktuálních výzev, uvedl Biden. Mnoho evropských politiků už novému prezidentu stačilo poblahopřát prostřednictvím sociálních sítí. 

Bidenova administrativa se chce vrátit k Pařížské klimatické dohodě, jaderné dohodě s Íránem a bude daleko více hledat společnou řeč s Evropskou unií. To už stihli ocenit její představitelé. „Spojené státy jsou zpátky. Evropa je připravená. Připravená se znovu spojit se svým starým a důvěryhodným partnerem, vdechnout nový život našemu opečovávanému spojenectví,“ napsala na Twitteru šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Orbánův Fidesz čelí policejní razii, tvrdí strana

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelí policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku. Orbán obvinění z korupce popřel.
14:34Aktualizovánopřed 1 mminutou

Rumunští záchranáři evakuovali zasaženou loď

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku.
před 21 mminutami

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20Aktualizovánopřed 23 mminutami

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 57 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 1 hhodinou

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.