SpaceX úspěšně vyzkoušel vypuštění družice s pomocí již použité rakety

Nahrávám video

Americká soukromá společnost SpaceX v noci na pátek jako první na světě opakovaně použila první stupeň nosné rakety k vynesení družice na oběžnou dráhu. Tento krok má v budoucnosti zlevnit a zrychlit vesmírné lety. První stupeň rakety, který se poprvé vydal do vesmíru téměř před rokem, po své druhé misi znovu úspěšně přistál na Zemi. Šéf firmy Elon Musk označil počin za revoluční a stanovil další cíl: uskutečnit dva lety se stejnou částí rakety během 24 hodin.

K historickému letu se raketa Falcon 9 vydala z odpalovací rampy, která byla využívána k misím Apollo při letech na Měsíc a později i raketoplánů. Z mysu Canaveral na Floridě odstartovala raketa se spojovací družicí na palubě podle plánu ve čtvrtek v 18:27 místního času (pátečních 00:27 SELČ).

O dvě minuty a 41 vteřin později se první stupeň rakety, dlouhý 41 metrů, oddělil od zbytku rakety s družicí. Po osmi minutách a 32 vteřinách letu přistal na plošině plovoucí v Atlantickém oceánu, což doprovázely nadšené ovace v řídícím středisku. Na oběžnou dráhu se družice dostala bez problémů 32 minut po startu. 

Raketa vynesla na oběžnou dráhu komerční komunikační družici SES-10, která má zajišťovat televizní vysílání a další komunikační služby pro Latinskou Ameriku. Patří lucemburské společnosti SES, která za účast na nevyzkoušeném experimentu dostala od SpaceX nespecifikovanou slevu.

Je to takový přelom?

„Prvním opakovaným letem rakety orbitální třídy na světě bude mise se satelitem SES-10 znamenat historický milník na cestě k plnému a rychlému opětovnému používání (nosných raket),“ konstatovala společnost SpaceX na svém webu.

  • Koncept Hyperloopu, tedy nového způsobu cestování v kapsli uvnitř nízkotlakého potrubí, představil roku 2013 Elon Musk. Systém by podle něj teoreticky mohl přepravovat cestující i náklady rychlostí až 1200 km/h. 
  • V květnu roku 2016 uskutečnila společnost Hyperloop One v nevadské poušti první veřejný test, během něhož tvůrci demonstrovali funkčnost pohonné jednotky.
  • Mít vlak, který jezdí rychlostí až 1200 kilometrů za hodinu, se stává cílem stále většího počtu zemí. První funkční Hyperloop by mohl vzniknout ve Spojených arabských emirátech.
  • Elon Musk už myšlenku Hyperloopu opustil, nyní se zamřuje spíše na „Loop“, tedy na systém tunelů pro automobily, které by mohly vést pod americkými městy.

„Pokud se nyní opět podaří úspěšné přistání, bude to nový krok, otvírající možnosti vícenásobného používání prvních stupňů nosných raket, a tedy nikoli nepodstatného snížení nákladů na jednotlivé starty. Úspěchy Elona Muska a jeho nadšených spolupracovníků ze SpaceX jsou nejen inspirací, ale staly se také do určité míry velkou výzvou – v polovině března oznámila Čína, že zvažuje u svých kosmických raket vícenásobné použití jejich základních prvních stupňů. Po startu z vnitrozemských kosmodromů by stupně přistávaly na pevnině, při startech z kosmodromu Wenchang (Wen-čchang) by přistávaly na moři,“ uvedl český expert na dobývání vesmíru Pavel Toufar.

  • Podobně opakovaně byly využívány již startovací stupně SRB (Space Shuttle Solid Rocket Booster) na tuhé pohonné hmoty, které byly součástí celého komplexu STS (Space Transportation Systém) amerického raketoplánu, tvořeného dvěma motory SRB, rozměrnou nádrží pohonných hmot ET (External Tank) a vícenásobně používaným raketovým kluzákem (Space Shuttle). Opakovaně je používána rovněž raketa Blue Origin New Shepard, která vynáší návratovou kabinu určenou pro připravovanou komerční turistiku na balistickou dráhu. Nyní jde však o něco zcela jiného, o skutečný přelom. Poprvé bude totiž použit kompletní první stupeň již jednou vypuštěné klasické rakety.

První stupeň Falconu 9, který je připraven k opakovanému použití, loni 8. dubna vynesl do vesmíru zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX s nákladem pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Poté poprvé úspěšně přistál na autonomní přistávací plošině plovoucí na moři.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sloni používají desítky druhů rostlin k léčení

Afričtí sloni využívají desítky různých rostlin k léčbě sebe samotných i dalších členů svých stád, když onemocní. K tomuto závěru dospěla studie, kterou vypracovali vědci s pomocí místních obyvatel žijících a pracujících po boku slonů v oblasti hory Elgon v Keni, informoval zpravodajský server BBC News.
před 36 mminutami

Noc vědy otevře veřejnosti dveře 155 výzkumných institucí

Noc vědy je největší tuzemskou akcí, která veřejnosti představuje, jak krásné mohou být být věda a poznávání světa. Tématem letošního ročníku, který se koná v pátek 25. září, je komunikace.
před 1 hhodinou

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 19 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 20 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 21 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 21 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
včera v 09:24‌‌

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
včera v 08:07‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.