Sonda u asteroidu Didymos pomůže pochopit, jak bránit Zemi před planetkami. Podíleli se na ní i Češi

V roce 2023 poletí do vesmíru bezpilotní mise Hera. V jejím rámci je i nanosatelit Apex, který vyvíjí mezinárodní konsorcium s českou účastí. Mise, za kterou stojí Evropská kosmická agentura (ESA), má prozkoumat následky záměrné srážky americké sondy Dart s asteroidem Didymos, která by měla nastat v roce 2022.

Autorem nanosatelitu je švédsko-finsko-česko-německé konsorcium, v němž jsou zapojení odborníci z Geologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a z české firmy Space Systems Czech. „Zjištěné poznatky by v budoucnu mohly vědcům pomoci odklonit objekty, které by se jinak mohly srazit s naší planetou Zemí,“ uvádí AV ČR.

Sondu Hera, která bude samostatně operovat v blízkosti asteroidu a bude využívat samostatně generovaný a automaticky zpřesňovaný model cílového tělesa, mají doprovázet dva nanosatelity. Dánský satelit Juventas má zkoumat gravitační pole a vnitřní strukturu menšího z obou těles binárního asteroidu Didymos, částečně český Apex bude podrobně měřit jeho povrch a provádět magnetická měření pro zpřesnění představy o vnitřní struktuře.

Česká práce na misi k asteroidům

„Připravujeme vědeckou náplň mise, tedy plánování a interpretaci pozorování, a dále takzvané science requirements, sloužící jako podklad k návrhu přístrojů, vlastní sondy a operačního plánu,“ uvedl Tomáš Kohout z Geologického ústavu AV ČR. Firma Space Systems Czech podle něj vyvíjí palubní software a společně s institucí připravuje vývoj algoritmů k samostatnému generování trojrozměrného tvaru asteroidu, což má sloužit jako zdroj pro navigační software, který připraví finská univerzita Aalto.

„Robustní palubní software a funkční autonomní 3D navigace, jejichž vývoj vede Česko, jsou zásadní, nevyzkoušené komponenty nezbytné k úspěchu mise. Příprava mise Apex je zatím v počátečním stadiu, ale věříme, že naše dosavadní zkušenosti nám pomohou dovést vývoj úspěšně do konce,“ dodal Kohout.

Technologii vyvíjenou pro malou sondu Apex bude podle Kohouta možné využít i k dalším účelům. „Použití takovýchto malých sond umožní provést detailní specializovaná pozorování asteroidů z blízké vzdálenosti (stovky metrů), aniž by byla ohrožena mateřská sonda Hera. Apex nebude mít přímé radiové spojení se Zemí, jen zprostředkovaně přes sondu Hera, a proto se bude muset pohybovat autonomně včetně navigace a manévrů ke korekci dráhy. Právě autonomní navigace včetně autonomního generování trojrozměrného tvaru asteroidu se uplatní v následujících vesmírných misích, které budou sestaveny z malých sond podobných sondě Apex,“ uvedl Kohout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 15 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 18 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 18 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 20 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 22 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...