Sonda u asteroidu Didymos pomůže pochopit, jak bránit Zemi před planetkami. Podíleli se na ní i Češi

V roce 2023 poletí do vesmíru bezpilotní mise Hera. V jejím rámci je i nanosatelit Apex, který vyvíjí mezinárodní konsorcium s českou účastí. Mise, za kterou stojí Evropská kosmická agentura (ESA), má prozkoumat následky záměrné srážky americké sondy Dart s asteroidem Didymos, která by měla nastat v roce 2022.

Autorem nanosatelitu je švédsko-finsko-česko-německé konsorcium, v němž jsou zapojení odborníci z Geologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR) a z české firmy Space Systems Czech. „Zjištěné poznatky by v budoucnu mohly vědcům pomoci odklonit objekty, které by se jinak mohly srazit s naší planetou Zemí,“ uvádí AV ČR.

Sondu Hera, která bude samostatně operovat v blízkosti asteroidu a bude využívat samostatně generovaný a automaticky zpřesňovaný model cílového tělesa, mají doprovázet dva nanosatelity. Dánský satelit Juventas má zkoumat gravitační pole a vnitřní strukturu menšího z obou těles binárního asteroidu Didymos, částečně český Apex bude podrobně měřit jeho povrch a provádět magnetická měření pro zpřesnění představy o vnitřní struktuře.

Česká práce na misi k asteroidům

„Připravujeme vědeckou náplň mise, tedy plánování a interpretaci pozorování, a dále takzvané science requirements, sloužící jako podklad k návrhu přístrojů, vlastní sondy a operačního plánu,“ uvedl Tomáš Kohout z Geologického ústavu AV ČR. Firma Space Systems Czech podle něj vyvíjí palubní software a společně s institucí připravuje vývoj algoritmů k samostatnému generování trojrozměrného tvaru asteroidu, což má sloužit jako zdroj pro navigační software, který připraví finská univerzita Aalto.

„Robustní palubní software a funkční autonomní 3D navigace, jejichž vývoj vede Česko, jsou zásadní, nevyzkoušené komponenty nezbytné k úspěchu mise. Příprava mise Apex je zatím v počátečním stadiu, ale věříme, že naše dosavadní zkušenosti nám pomohou dovést vývoj úspěšně do konce,“ dodal Kohout.

Technologii vyvíjenou pro malou sondu Apex bude podle Kohouta možné využít i k dalším účelům. „Použití takovýchto malých sond umožní provést detailní specializovaná pozorování asteroidů z blízké vzdálenosti (stovky metrů), aniž by byla ohrožena mateřská sonda Hera. Apex nebude mít přímé radiové spojení se Zemí, jen zprostředkovaně přes sondu Hera, a proto se bude muset pohybovat autonomně včetně navigace a manévrů ke korekci dráhy. Právě autonomní navigace včetně autonomního generování trojrozměrného tvaru asteroidu se uplatní v následujících vesmírných misích, které budou sestaveny z malých sond podobných sondě Apex,“ uvedl Kohout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
před 7 hhodinami

Slintavka a kulhavka se šíří větrem na kilometry. Pro člověka hrozbou přímo není

Česká republika uzavírá hranice před slovenským dobytkem. Důvodem je výskyt kulhavky a slintavky, která se tam rozšířila po více než padesáti letech. Tato nemoc sice nepředstavuje větší hrozbu pro člověka, ale může způsobit obrovské ekonomické a také ekologické škody.
před 22 hhodinami

Jako supermigréna. Cluster headache je krutá bolest, o které se téměř nemluví

Hlava občas bolí každého. Někdy z přepracovanosti, jindy z přemíry alkoholu – ale u nečekaně velkého množství lidí se jedná o zdravotní problém. Lékaři rozlišují asi dvě stovky bolestí hlavy; tou nejznámější je migréna, není ale tou nejhorší. Nejbolestivější je cluster headache, česky též klastrová bolest hlavy, která se připomíná každý rok 21. března. Jarní rovnodennost má u této diagnózy symbolizovat naději přicházející s kratší délkou noci.
včera v 11:22

Prší PFAS. Věda varuje před problémem větším než kyselé deště

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.
včera v 10:40

USA vyhostily francouzského vědce, který kritizoval Trumpa

Americké úřady tento měsíc odepřely vstup do země jednomu z našich vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali badatelův mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn, píše server deníku Le Monde.
20. 3. 2025

Ukrajina se „zapsala do historie“ prvním čistě robotickým útokem v dějinách

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.
20. 3. 2025

Americká armáda ruší klimatické „woke“ výzkumy

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.
20. 3. 2025

Je moje červená jako tvoje červená? Vědci zodpověděli klíčovou otázku vědomí

Tým složený z vědců z několika národů se pustil do řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání barev? Co kdyby každý lidský mozek překládal barevné vzorce, které vnímá, odlišně? Vědcům se podle jejich závěrů podařilo na tento mimořádně obtížně řešitelný problém najít odpověď.
19. 3. 2025
Načítání...