Rakovinu děložního čípku můžeme vymýtit do roku 2100, předvídá výzkum

Očkování proti lidskému papillomaviru dramaticky snižuje množství rakoviny děložního čípku, tvrdí velká studie v prestižním časopise Lancet Oncology. Výsledky jsou tak vynikající, že vědci očekávají praktické poražení této choroby do konce století.

Na rakovinu děložního čípku po celém světě každoročně umírá asi tři sta tisíc žen – ale za několik desítek let by tomu mohl být konec. Rozšíření očkování mladých dívek spojené s pravidelnými vyšetřeními by mohlo papillomavirus (HPV) úplně porazit.

Světová zdravotnická organizace vloni vyzvala svět ke koordinované snaze v boji proti HPV. Jde totiž o nemoc, která je současně velice nebezpečná, ale přitom relativně snadno vymýtitelná. A navíc má kvůli modernímu způsobu života tendence značně se šířit.

  • Je onemocnění, které vzniká pod vlivem virové infekce. Papillomavirus se přenáší intimním kontaktem, stačí tedy jeden rizikový partner. Větší riziko, že se žena nakazí a onemocněním bude v budoucnosti ohrožena, znamená také větší frekvence partnerů.
  • Lidský papillomavirus je velmi častý, uvádí se, že se v běžné populaci nakazí asi osmdesát procent všech lidí, infekce je ale často imunitním systémem zlikvidována. Problém představuje infekce u těch lidí, jejichž imunitní systém se viru nezbaví. Ten začne proměňovat buňky v děložním čípku, které se posléze transformují až v buňky rakovinové. 

Doposud nejrozsáhlejší studie popsala rizika, která svět čekají, pokud by se proti HPV nebránil, ale současně ukázala cesty, jak proti němu ještě účinněji bojovat.

Pokud by se svět společně HPV nepostavil, onemocní roku 2020 touto chorobou šest set tisíc žen, ale roku 2069 už to bude 1,3 milionu žen. Vědci, kteří na této studii pracovali, ale spočítali, že 13,4 milionu takových případů by se během dalších padesáti let dalo zabránit, kdyby se po celém světě zavedlo očkování a preventivní prohlídky.

Pokud by se to podařilo, pak by se kolem konce století počet případů snížil na úroveň, kdy by se dal HPV v podstatě prohlásit za eliminovaný. V řadě zemí se toho podaří dosáhnout zřejmě v každém případě; jde o státy, kde už rozsáhlé očkovací programy probíhají – to je například situace v České republice. Je to totiž přesně rok, co se v Česku začali zdarma očkovat třináctiletí chlapci proti takzvané HPV infekci. Doktoři zatím naočkovali asi třetinu chlapců v tomhle věku.

Experti předvídají, že v dobře proočkovaných zemích by mohlo množství případů HPV na konci století klesnout na 14 případů na sto tisíc žen.

Australské prvenství

Hlavní autorka studie, profesorka Karen Canfellová, uvedla, že první zemí, která tuto chorobu vymýtí, se stane Austrálie: „Náš tým už dříve odhadl, že Austrálie by se mohla tohoto druhu rakoviny úplně zbavit kolem roku 2035 – HPV se pak objeví jen u čtyř žen ze sta tisíc. Další bohaté státy, jako jsou Anglie, Finsko, USA nebo Kanada, by se k Austrálii mohly připojit v letech 2055 až 2059.“

Aby se ale podařilo tuto formu přenosné rakoviny vymýtit po celém světě, je podle expertů potřeba, aby se míra proočkovanosti výrazně zvýšila globálně – tedy aby vzrostlo množství lidí, kteří se zúčastňují různých vakcinačních programů a také preventivních prohlídek.

Nemoc se špatným jménem

Změna nebude snadná, protože HPV má v mnoha zemích špatnou pověst kvůli svému sexuálnímu přenosu. V řadě zemí se rodiče odmítají k vakcinaci připojit s argumentem, že jejich dcery budou mít během života jediného sexuálního partnera, takže takové očkování nepotřebují.

Naopak, pokud by se k takové iniciativě připojily, mohlo by to v očích takových komunit naznačovat, že jsou připravené žít promiskuitně – a to by mohlo mít pro celou rodinu negativní důsledky.

V některých evropských státech (například Irsko a Dánsko) zase ubylo očkovaných poté, co se zde objevily dokumentární filmy o tom, že by očkování mohlo způsobovat u dívek zdravotní problémy, například chronickou únavu a bolest.

Evropská studie z roku 2015 tato podezření vyvrátila; podle ní jde o náhodnou shodu mezi dobou vakcinace a věkem, kdy se u dospívajících objevuje chronický únavový syndrom.

Japonsko zase stáhlo doporučení pro očkování poté, co v zemi zavládla veřejná panika v červnu 2013; poté se počet dívek, které na toto očkování chodí, snížil ze 75 procent na jedno procento.

Problémy s očkováním?

Heidi Larsonová, ředitelka projektu Vaccine Confidence Project, pro britský The Guardian uvedla, že ohledně HPV vakcín existuje řada nevyjasněných témat. Došlo k problémům, které vypadají jako psychosomatické, ale objevují se relativně často, například na školách v Columbii postihly záchvaty asi šest set dívek.

Rodiče po celém světě pak tyto informace v obavě o zdraví svých potomků sdílí a k očkování se pak dostaví mnohem méně dívek, než se čeká. „Všichni jsme si mysleli, že v Arménii všechno půjde hladce, ale k očkování pak nikdo nepřišel,“ popsala Larsonová konkrétní situaci z nedávné doby.

Do roku 2017 bylo vydáno 270 milionů vakcín proti HPV a podle WHO je opakovaně potvrzeno, že jsou bezpečné. „Nepřátelství a strach mají potenciál zpomalit efektivní zavádění vakcín, které zachraňují životy. Musíme zcela jasně komunikovat, že miliony žen mohou být ušetřené zbytečného a hrozného utrpení spojeného s HPV, když se začne efektivně a globálně očkovat,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...