Pití kávy tvoří štít proti rakovině jater, potvrdil výzkum

Vědci našli souvislost mezi pitím kávy a nejčastější formou rakoviny jater. Čím více vypité kávy, tím lépe ochrana funguje, naznačují výsledky rozsáhlého výzkumu.

Jedna káva denně znamená o dvacet procent nižší pravděpodobnost na vznik rakoviny jater. Dvě kávy denně znamenají pokles o 35 procent, pět šálků kávy pak dokonce pokles o 50 procent. S těmito čísly přišli lékaři University of Southampton.

Tato ochrana je stejná jak u lidí, kteří jsou dlouhodobými pijáky kávy, tak u těch, kdo ji obvykle nepijí. Korelace byla zcela jasná – čím více vypité kávy, tím nižší byla pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Protože jen málokdo pije více než 5 šálků denně, údajů o takových lidech je příliš málo na to, aby se data vůbec dala nějak analyzovat nebo zpracovat.

Nahrávám video

Nečekané bylo, že pozitivní efekt se objevil také u lidí, kteří pili kávu bez kofeinu. Výsledky výzkumu byly zveřejněné ve známém odborném periodiku BMJ Open. Jeho autoři zkoumali data z 26 studií, které analyzovaly více než 2,25 milionů účastníků. Hlavní autor práce, Dr. Oliver Kennedy, uvedl: „Káva je spojována s vlastnostmi, které prospívají lidskému zdraví; poslední výzkumy to potvrzují – nyní například v souvislosti s rakovinou jater. Nechceme nikomu začít doporučovat, aby začal pít pět šálků kávy denně. Je potřeba dalšího výzkumu negativních účinků kávy a také existuje dostatek důkazů, že jisté skupiny osob by se kávě měly dokonce vyhýbat – jde například o těhotné ženy.“

Jak funguje rakovina jater

Hepatocelulární karcinom (neboli HCC) je nejčastější primární maligní nádor jater. Celosvětově je tento druh rakoviny pátým nejčastějším nádorem u mužů a osmým u žen. Vzniká nejčastěji u pacientů s chronickým jaterním onemocněním, obvykle v souvislosti s nadměrnou konzumací alkoholu a chronickou hepatitidou B a C. Celosvětově je třetí (někdy se uvádí, že dokonce druhou) nejčastější onkologickou příčinou úmrtí. V České republice patří mezi méně časté nádory – objeví se asi u 5–7 osob na 100 000 obyvatel. Léčba je obtížná, v podstatě jedinou terapií je chirurgická léčba spočívající v odstranění nebo transplantaci orgánu. Největší problémy tato choroba přináší v asijských zemích, zejména v Číně.

Lékaři očekávají, že pokud se trendy ve vývoji rakoviny budou vyvíjet podle předpovědí, do roku 2030 přibude nových případů této choroby ročně až o 50 procent na 1,2 milionu.

Jak to káva dělá?

Příčin, proč větší konzumace kávy pomáhá bránit játra, je zřejmě více, některé možná dokonce ani nemají ryze fyziologické příčiny. Molekuly v kávě obsahují antioxidanty a protirakovinové látky, které představují jakýsi štít proti vzniku karcinomů. Lidé, kteří pijí ve společnosti kávu, ovšem také zřejmě vypijí o to méně alkoholu a je tedy menší šance, že se stanou alkoholiky – což je jedna z hlavních příčin vzniku hepatocelulárního karcinomu.

Každý den se po celém světě vypije asi 2,25 miliardy šálků kávy a spotřeba kávy stále stoupá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 4 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 5 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
včera v 13:58

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
včera v 13:00

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30
Načítání...