Jak zajistit potraviny pro rostoucí počet obyvatel planety v době, kdy je úroda méně spolehlivá v důsledku změn klimatu? Tento dvojitý problém řeší čím dál více vědců. Biologové teď v nové zprávě shrnuli šestileté celosvětové úsilí nalézt předchůdce současných kulturních plodin. Ty by měly geneticky obohatit současné plodiny.
Za těmito rostlinami museli odborníci do džungle pěšky, někdy i na slonech. Stovka vědců z 25 zemí šest let pátrala po divoce rostoucích předcích dnešních kulturních plodin, na kterých nezávisí nic menšího než budoucí výživa lidstva.
„Tyto divoce rostoucí příbuzné plodiny přežily tisíce a tisíce let, jsou velmi odolné. Narozdíl od plodin, které nás živí dnes a které jsou dost slabé. Když je budeme křížit, můžeme dospět k novým vlastnostem při zachování výnosů,“ uvedla Marie Hagaová, ředitelka organizace Crop Trust.
Podle botaniků je ale práce sběračů semen nejen nedoceněná, ale mnohdy také vyloženě nebezpečná. „Může je čekat například v Nepálu napadení od tygrů. Nebo bezpečnostní hrozby v Libanonu nebo v Pákistánu. V mnoha případech jsou tyto oblasti nedostupné i pro naše tamní partnery,“ uvedl Chris Cockel, manažer sběru semen z Královské botanické zahrady Kew v Londýně.
Jak uživit lidstvo?
OSN pokládá výživu stále početnějšího lidstva při stále menších zdrojích vody za velmi problematickou. Přestože existuje asi šest tisíc poživatelných druhů rostlin, běžně se konzumují jen dvě stovky z nich – a jen devět rostlinných druhů tvoří většinu světové produkce potravin.
Kvůli takové druhové chudobě má ovšem lidstvo zaděláno na velký problém. Pokud se objeví neúroda v důsledku extrémů počasí, které jsou při změnách klimatu stále častější, jsou takové druhy mnohem zranitelnější. Nejde jen o nějakou teorii, už se to stalo – vymřel takhle už jeden druh banánu, ve své době nejrozšířenější.
