Koronavirus s létem nemusí zmizet, varují experti WHO. Teplo ale může pomoci

Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala světové politiky, že by neměli předpokládat ústup koronavirem způsobené nemoci COVID-19 díky létu. Choroba i virus jsou příliš odlišné od chřipky, která se takto sezonně chová. Přesto může teplejší počasí výrazně pomoci.

„Musíme očekávat, že virus bude mít i nadále kapacitu se šířit,“ uvedl doktor Mike Ryan, výkonný ředitel programu WHO pro zdravotní pohotovost. „Myslím, že je falešnou nadějí, že zmizí jako chřipka,“ uvedl v pátek v centrále WHO v Ženevě. „Doufáme v to, byl by to dar z nebes. Ale nemůžeme s tím počítat, nejsou pro to žádné důkazy,“ dodal.

Právě s touto variantou počítali někteří američtí experti na začátku epidemie, naznačovaly to některé matematické modely – virus by se měl v teplejších podmínkách hůře šířit. Hovořil o tom zpočátku také americký prezident Donald Trump. „Jiná viry způsobená dýchací onemocnění jsou sezonní, týká se to i chřipky. A proto u mnoha z nich vidíme pokles na jaře,“ uvedla například šéfka amerického národního centra pro očkování a respirační choroby během telekonference 25. února. „Můžeme být optimističtí, že tato nemoc se bude chovat podobně,“ dodala.

V pondělí 2. března ale informovali experti z WHO, kteří se vrátili z mise v Číně, že nový koronavirus se nechová jako chřipka a že zatím chybí dostatek informací o jeho reakci na různé podmínky. „Je to unikátní virus, s jedinečnými vlastnostmi,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus a dodal: „Jsme v nezmapovaných vodách.“

Přesto může příchod tepla přinést zdravotním systémům výraznou úlevu. Protože klasická chřipka, která nyní na severní polokouli právě pomalu odeznívá, má mnohdy velmi podobné příznaky nemoci COVID-19, mohl by její ústup pomoci se snadnější diagnostikou a také snadnějším včasným rozpoznáním potenciálních nakažených. K 6. březnu bylo chřipkou nakažených 1226 lidí na každých 100 tisíc obyvatel České republiky, tedy celkem asi 130 tisíc lidí.

Problém jsou některé nemocnice

Podle WHO vyvolává znepokojení především zvyšující se počet případů v zemích se slabšími zdravotnickými systémy. Příklad Itálie, jejíž sever má zdravotnictví sice vynikající, ale stejně se s počtem nakažených těžce potýká, ukazuje, že nemoc může být hrozbou i pro bohaté země. 

Současně vyjádřil Tedros znepokojení nad nemocnicemi, které se snaží maximalizovat svůj výkon. „Myslím tím, že jsou vybavené jen tím, co potřebují v normálních časech – mám tím na mysli třeba počet lůžek a podobně. A právě tohle vidíme s překvapením ve vysoce příjmových zemích; když pak nastane nějaká výjimečná situace, vylepšit nebo rozšířit je se stává složitým a časově náročným,“ uvedl Tedros. Tento systém v některých zemích může nutit pacienty k odchodu domů předčasně, protože je právě na rychlou práci s nemocnými zvyklý.

„Během normálních časů to může být v pořádku, ale jak teď mohou rozšířit během několika hodin svou kapacitu, když nastane potřeba?“ komentoval tento přistup. „A nemusí to být jen COVID. Může to být zemětřesení, tsunami nebo jiná katastrofa – ať už způsobená lidmi nebo přirozená,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moderní jazyk vznikal přes třicet tisíc let, naznačuje studie

Není náhoda, že první důkazy o složitějším myšlení pocházejí ze stejné doby, kdy začal vznikat lidský jazyk. Nový výzkum ukazuje, jak dlouho tento proces trval a jaké byly jeho dopady.
před 22 hhodinami

Vědci objevili nový lék na cukrovku, chtějí ho začít testovat

Čeští vědci vyvinuli novou experimentální sloučeninu, která by mohla přinést bezpečnější léčbu cukrovky druhého typu. Chrání kosti a snižuje jejich lámavost, což je častým vedlejším účinkem současných medikamentů. Novou látku vědci objevili jako vedlejší účinek látky, která má léčit ztučnělá játra, informovala Akademie věd ČR. Výsledky studie publikoval odborný časopis Metabolism.
včera v 12:02

Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.
včera v 11:29

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
včera v 09:10
Načítání...