Gibraltar naočkoval 118 procent populace. Covid se tam šíří, nemocnice ale nezahlcuje

Gibraltar je jednoznačně nejproočkovanější zemí světa. Přesto oznámil řadu nových opatření kvůli dramatickému nárůstu případů nemoci covid-19. Ten přišel v důsledku vyprchávající imunity po sedmi měsících od doby, kdy poloostrov naočkoval celou dospělou populaci. I přes vysoký počet nakažených zatím nejsou pod tlakem nemocnice.

Gibraltarští zdravotníci informovali veřejnost, že o víkendu se objevilo ve čtyřiatřicetitisícové zemi 124 nových případů. Za posledních sedm dní bylo zachyceno průměrně 56 případů nákazy za den, přitom ještě v září to bylo méně než deset případů denně. Ke středě bylo na Gibraltaru 474 aktivních případů – může to sice vypadat jako málo, ale ve skutečnosti to znamená, že covidem momentálně trpí 1,3 procenta populace. Tento nárůst je nejhorší od ledna 2021.

Na Gibraltaru se podařilo vakcinovat proti covidu prakticky celou dospělou populaci a v současné době je proočkovanost na úrovni 118 procent. Toto číslo může vypadat jako nesmysl, ale země do cifry zahrnuje i stovky plně vakcinovaných Španělů, kteří denně překračují hranice za prací. Pokud by se počítaly jen standardní metody, pak je Gibraltar naočkován z 99 procent, kromě dětí dostal vakcínu téměř každý člověk.

Gibraltar, Ceuta a Melilla
Zdroj: scd.infomigrants.net

Nárůst případů z posledních dnů nyní ohrožuje vánoční plány. Už nyní je jasné, že úplně normální Vánoce na Gibraltaru nebudou: země totiž znovu zavedla povinné používání roušek ve vnitřních prostorách a ve veřejné dopravě.

„Drastický nárůst počtu osob, které byly v posledních dnech pozitivně testovány na covid-19, je jasnou připomínkou toho, že virus je v naší společnosti stále velmi rozšířený a že je povinností nás všech přijmout veškerá přiměřená preventivní opatření, abychom ochránili sebe i své blízké,“ uvedla ministryně zdravotnictví Samantha Sacramentová.

Gibraltarská vláda doporučila občanům zrušit plány na prázdniny, protože „exponenciální nárůst případů“ se už projevuje. „Vláda hodlá zrušit řadu svých akcí včetně vánočních večírků, recepcí a podobných setkání,“ uvádí se v oficiálním prohlášení.

Gibraltarská cesta

Gibraltar se v březnu 2021 stal prvním uznaným státem, který nechal vakcinovat proti covidu celou svou populaci, jež má na očkování nárok. Jenže právě to se nyní stalo příčinou problému: protože velká část obyvatel dostala druhou dávku vakcíny před asi sedmi měsíci, slábne teď ochrana, kterou doposud poskytovala, a to zejména u seniorů. Navíc také tato země čelí vlně delta varianty, která je významně nakažlivější než starší kmeny.

Už první terénní populační studie ukázaly, že imunita získaná očkováním po nějaké době vyvane. Už v březnu 2020 na to upozornil generální ředitel společnosti Pfizer Albert Bourla, který tehdy oznámil, že bude zapotřebí dalších posilujících dávek.

Další analýzy dat z reálného světa (získané zejména z Izraele) pak ukázaly, že účinnost vakcín proti covidu slábne přibližně po pěti měsících. Například říjnová studie publikovaná v časopise The Lancet zjistila, že zatímco vakcína Pfizer mRNA byla účinná v prevenci infekce během prvního měsíce po druhé dávce na 88 procent, po 150 dnech byla účinná pouze na 47 procent.

Mladí táhnou novou vlnu

Podle epidemiologů jsou také na Gibraltaru, podobně jako v České republice, hlavním tahounem této pandemické vlny mladí neočkovaní lidé – Gibraltar totiž až do minulého měsíce nenabízel vakcínu osobám mladším šestnácti let.

Potvrdila to i vláda, která v říjnu oznámila, že „v poslední době došlo k nárůstu případů mezi dětmi školního věku, které se často stýkají a navštěvují mimoškolní aktivity mimo školní prostředí“.

Sacramentová tento týden ujistila občany, že vláda zajistila dostatek posilovacích dávek a v současné době zavádí třetí očkování pro osoby starší 40 let a také pro občany s oslabeným imunitním systémem – u nich totiž hrozí ochabnutí nebo vyprchání imunity nejvíc.

„V současné době probíhá program pro děti ve věku 12 až 15 let a současně program očkování třetí dávkou; Gibraltar tento týden obdržel dalších 4680 dávek,“ rekapitulovala ministryně zdravotnictví. „Všem, kteří mají nárok na vakcínu nebo posilovací očkování, důrazně doporučujeme, aby nabídku využili, až budou vyzváni,“ dodala.

Těžce zkoušená země

Gibraltar je typickou zemí, která má s epidemiemi nakažlivých nemocí velké problémy – jde o malý prostor s hustou koncentrací obyvatel, kde dochází k mnoha kontaktům.

Od začátku pandemie zde úřady zaznamenaly celkem 6509 případů koronaviru a 98 úmrtí, zejména zimní vlna byla těžká. To znamená, že významná část populace je chráněná nejen vakcínou, ale i protilátkami z prodělané nemoci. A přestože počet nakažených roste, jen málo se to projevuje v nemocnicích. Podle oficiálních údajů je v současné době ve špitálech pět osob, z nichž jedna leží na jednotce intenzivní péče, zatímco celkem 440 blízkých kontaktů zůstává v izolaci.

Singapurský případ

Gibraltar není jediná masivně vakcinovaná i promořená země, která se nyní potýká s podzimní delta-vlnou. Například v říjnu dosáhly případy onemocnění a úmrtí nakrátko nového maxima v Singapuru, zemi s proočkovaností 94 procent. Jen v týdnu od 25. října bylo v zemi s 5,9 miliony obyvatel zaznamenáno 25 950 nových případů s rekordem před pět tisíc nových případů za den. Od 27. října začal počet případů rychle klesat a zdá se, že nyní má země pandemii už zase pod kontrolou.

Ve čtvrtek 18. listopadu uvedlo singapurské ministerstvo zdravotnictví, že za posledních sedm dní je počet plně očkovaných v kritickém stavu na jednotkách intenzivní péče 0,6 na sto tisíc obyvatel, zatímco pacientů bez vakcíny leží na JIP 5,2 na sto tisíc obyvatel. Za stejné období byl počet plně očkovaných, kteří na covid zemřeli, 0,1 na 100 tisíc obyvatel, ale 0,9 na sto tisíc obyvatel u nevakcinovaných.

Mezi seniory ve věku 60 let a více je efekt ještě významnější: počet plně očkovaných v této skupině, kteří jsou kriticky nemocní na jednotce intenzivní péče je dva na sto tisíc obyvatel, ale 46,3 na sto tisíc obyvatel u neočkovaných.

WHO varuje před nečinností

Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se na šíření covidu v Evropě zaměřil v projevu 12. listopadu. Minulý týden totiž byly v Evropě nahlášeny téměř dva miliony případů, což je nejvíce za jediný týden od začátku pandemie.

„Covid-19 prudce stoupá v zemích s nižší proočkovaností ve východní Evropě, ale také v zemích s jednou z nejvyšších proočkovaností na světě v západní Evropě,“ řekl Ghebreyesus.
„Je to další připomínka, jak jsme opakovaně říkali, že vakcíny nenahrazují jiná preventivní opatření. Vakcíny snižují riziko hospitalizace, závažných onemocnění a úmrtí. Nezabrání však plně přenosu… Žádná země se nemůže jednoduše očkováním vyhnout pandemii.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 14 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 19 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...