Peruánští archeologové objevili v horách na severu země až 3200 let staré lidské kostry, z nichž některé nesly známky těžkého zranění na hlavě a v obličeji. O svém nálezu informovali v časopise PLOS One, z nějž citoval americký týdeník Newsweek.
Podle vědců je to jeden z prvních důkazů o rituálním násilí v této oblasti. Objev by jim mohl pomoci pochopit, co stálo za rozvojem krvavého ceremoniálního znetvořování ve starých andských civilizacích.
Pozůstatky 104 lidí našli archeologové v nalezišti zvaném Pacopampa. Uvedli, že v místě se nachází „úchvatně rozsáhlá ceremoniální architektura“, která mohla být domovem sociálně rozvrstvené společnosti založené na rituálních aktivitách.
Kde leží Pacopampa:
Lidé pohřbení v Pacopampě patřili k vyšší i nižší společenské vrstvě, přičemž zranění měli jen ti pravděpodobně níže postavení. Celkem jich bylo sedm, mužů i žen. Analýza zranění ukázala, že většina z nich byla zapříčiněna ranami do hlavy a obličeje.
Vědci mají zato, že ačkoli život v horách byl rizikový, většina těchto zranění byla způsobena úmyslně. Ba co více, některá zranění byla tak těžká, že mohla vyvolat celoživotní zdravotní problémy. Nesla známky hojení, proto archeologové soudí, že byla způsobena před smrtí.
Rituální zmrzačení?
Důvody tohoto rituálního násilí vědci zatím neznají. Mohly podle nich souviset s nedostatkem jídla v horách. Průzkum pozůstatků ale ukázal, že tito lidé byli dobře živeni. Násilí tak mohlo být důsledkem „rituálů spojených s opatřováním jídla a vody“, uvedli vědci. Kontrolované násilí podle nich mohlo souviset i s kultem dravých zvířat, který se v té době praktikoval - elity patrně vzájemně poškozovaly ostatní, aby se staly ztělesněním predátorů.
Kostry pocházely z období 1200 let před naším letopočtem až 500 let před naším letopočtem.
