Anglická varianta koronaviru je více smrtící, naznačují první studie

První informace o variantě nového koronaviru, která se šíří z Velké Británie, říkaly, že je schopná snadněji a rychleji nakazit více lidí. Nové výzkumy ale naznačují, že je současně i více smrtící.

První vědecké důkazy naznačují, že mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než původní varianta, uvedl v pátek britský premiér Boris Johnson. Podle Johnsona je ale vakcína společností Pfizer/BioNTech, kterou už dostala desetina dospělých Britů, účinná proti všem doposud studovaným variantám koronaviru.

Zatímco při nákaze původní verzí umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové mutace, která je teď v Británii už většinová, je to ale 13 až 14 lidí. Premiér na tiskové konferenci upozornil, že se jedná teprve o předběžné výsledky studie.

Co se ví o britské variantě

Takzvaná britská varianta, která nese odborný název B.1.1.7, se už objevila asi v padesátce zemí světa, před týdnem byla poprvé prokázána i v České republice. Analýza této vývojové větve viru stále probíhá a je kolem ní spousta neznámého, řadu věcí už ale vědci popsali.

Klíčové na ní je, že se jí podařilo získat 23 mutací – přitom osm z nich se týká klíčového „spike proteinu“, tedy hrotu, jímž virus proniká do buňky. A dvě z nich mohou způsobit problémy: jedna (N501Y) totiž zesiluje schopnost hrotu vázat se na místo, kudy vniká virus do buňky, druhá (69-70del) je zase spojená s viry, které snadněji unikají pozornosti imunitního systému.

Něco takového zatím u nového koronaviru vědci nepozorovali ani neočekávali.
Britští genetici předpokládají, že se mutace objevila u člověka, který trpěl koronavirem delší dobu a trpěl nějakou poruchou imunity, byl proto léčen značně dlouho a virus v něm tedy měl dostatek možností k tomu, aby se vyvíjel a docházelo v něm k evolučnímu souboji řady variant.

Už od počátku objevení mutace se vědci obávali, že některé vlastnosti změn viru naznačují jeho zvýšené nebezpečí – jak jeho schopnost rychleji se šířit, tak i schopnost lépe odolávat protilátkám. Podle vědeckých poradců britské vlády nová mutace zvyšuje přenosnost viru asi o 70 procent. Zpráva ostrovních vědců varuje, že by to znamenalo růst reprodukčního čísla viru o 0,39 až 0,93.

A to znamená, že na kontrolu jeho šíření už nestačí běžná opatření, která dnes jsou v Evropě zavedená. Podle této zprávy naznačují výsledky, že by tato varianta byla schopná šířit se i za relativně přísných opatření.

Jak jistá je vyšší smrtnost?

Všechna varování ohledně vyšší smrtnosti nové varianty jsou zatím předběžná. Jejich autorem je poradní skupina britské vlády NERVTAG (New and Emerging Respiratory Virus Threats Advisory Group). Ta provedla nebo nechala provést několik nezávislých analýz jednoho souboru dat získaného z britských nemocnic. Na vyšší smrtnosti se shodly všechny.

Co to znamená? Podle závěrů NERVTAGu je „realistická možnost“, že má nová variana vyšší smrtnost. Výraz „realistická možnost“ přitom znamená jistotu asi 40 až 50 procent. Možnou slabinou této jistoty je, že vědci analyzovali jen osm procent všech úmrtí, a tento vzorek tedy nemusí být reprezentativní. Přes toto omezení byl ale docela velký: vědci totiž analyzovali dvě patnáctitisícové skupiny případů, jedna měla původní variantu viru, druhá novou variantu B.1.1.7. Z první skupiny zemřelo 64 osob, z druhé 104.

Vědcům se zatím nepodařilo najít jiný vliv, který by za zvýšenou smrtností nové varianty mohl stát –⁠ ani přeplněnost nemocnic, ani sezonnost nemoci, věk či další nemoci nehrály v zaznamenaných rozdílech roli. Předpokládají proto, že za častějším umíráním stojí právě nová varianta.

Jak je to možné a co přesně virus dělá smrtelnějším, zatím také není jasné. Nicméně už první analýzy naznačily, že je u nové varianty o něco vyšší takzvaná virová nálož u nakažených –⁠ a s tou bývá zpravidla spojený těžší průběh nemoci.

Sir Patrick Vallance, hlavní britský vědecký poradce vlády, upozornil, že data ještě nejsou zcela průkazná. „Chtěl bych zdůraznit, že o těchto číslech panuje značná nejasnost a bude zapotřebí více detailní práce, abychom je lépe pochopili –⁠ ale samozřejmě je pro nás znepokojivé, že má tato varianta nejen schopnost se rychleji šířit, ale je také více smrtící.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 8 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Miliardy těles, biliony pixelů. Astronomové zveřejnili největší mapu vesmíru

Vědci dokončili jeden z nejambicióznějších vědeckých projektů současnosti – rozsáhlou mapu, která zachycuje tři čtvrtiny oblohy a většinu viditelných objektů na ní.
před 17 hhodinami

Při červnové vlně veder zemřelo v Česku více lidí, než je obvyklé

Český statistický úřad tento týden zveřejnil data o úmrtnosti za duben až červen. Čísla ukazují, kolik lidí umřelo v průběhu první letošní vlny veder na konci června, a zasazují je do kontextu úmrtí v celé Evropě ve stejném období.
před 17 hhodinami
Doporučujeme

Když zatmění měnilo dějiny. Tři příběhy, v nichž temnota ve dne ovlivnila historii

Zatímco v současnosti se zatmění Slunce chápe většinou už jen jako velký spektákl, tak v minulosti taková událost doslova „psala dějiny“.
8. 4. 2024Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Sopka Santorini chrlila stovky let masivní množství jedů. Přesto ji kolonizoval život

Vulkán Santorini ve Středozemním moři měl po tisíce let přes extrémně toxické podmínky velmi bujný ekosystém složený z organismů, které se dokázaly na toto prostředí adaptovat, ukázala studie.
před 22 hhodinami

Motýli se kvůli změně klimatu i intenzivnímu zemědělství přesouvají

Na lidmi způsobené klimatické změny reagují i motýli, v přírodě se přesouvají do jiných lokalit. Vadí jim vysoké teploty, sucho nebo třeba časný nástup oteplování po zimě. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž se podíleli i čeští experti. Analyzovali 1758 druhů motýlů ve 105 zemích. Zjistili, že osmdesát procent přesunů motýlů souvisí právě s klimatickými změnami.
včera v 08:44
Doporučujeme

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.