Anglická varianta koronaviru je více smrtící, naznačují první studie

První informace o variantě nového koronaviru, která se šíří z Velké Británie, říkaly, že je schopná snadněji a rychleji nakazit více lidí. Nové výzkumy ale naznačují, že je současně i více smrtící.

První vědecké důkazy naznačují, že mutace koronaviru, která se poprvé objevila v Londýně a na jihovýchodě Británie, může být smrtelnější než původní varianta, uvedl v pátek britský premiér Boris Johnson. Podle Johnsona je ale vakcína společností Pfizer/BioNTech, kterou už dostala desetina dospělých Britů, účinná proti všem doposud studovaným variantám koronaviru.

Zatímco při nákaze původní verzí umíralo v průměru deset lidí z tisíce, u nové mutace, která je teď v Británii už většinová, je to ale 13 až 14 lidí. Premiér na tiskové konferenci upozornil, že se jedná teprve o předběžné výsledky studie.

Co se ví o britské variantě

Takzvaná britská varianta, která nese odborný název B.1.1.7, se už objevila asi v padesátce zemí světa, před týdnem byla poprvé prokázána i v České republice. Analýza této vývojové větve viru stále probíhá a je kolem ní spousta neznámého, řadu věcí už ale vědci popsali.

Klíčové na ní je, že se jí podařilo získat 23 mutací – přitom osm z nich se týká klíčového „spike proteinu“, tedy hrotu, jímž virus proniká do buňky. A dvě z nich mohou způsobit problémy: jedna (N501Y) totiž zesiluje schopnost hrotu vázat se na místo, kudy vniká virus do buňky, druhá (69-70del) je zase spojená s viry, které snadněji unikají pozornosti imunitního systému.

Něco takového zatím u nového koronaviru vědci nepozorovali ani neočekávali.
Britští genetici předpokládají, že se mutace objevila u člověka, který trpěl koronavirem delší dobu a trpěl nějakou poruchou imunity, byl proto léčen značně dlouho a virus v něm tedy měl dostatek možností k tomu, aby se vyvíjel a docházelo v něm k evolučnímu souboji řady variant.

Už od počátku objevení mutace se vědci obávali, že některé vlastnosti změn viru naznačují jeho zvýšené nebezpečí – jak jeho schopnost rychleji se šířit, tak i schopnost lépe odolávat protilátkám. Podle vědeckých poradců britské vlády nová mutace zvyšuje přenosnost viru asi o 70 procent. Zpráva ostrovních vědců varuje, že by to znamenalo růst reprodukčního čísla viru o 0,39 až 0,93.

A to znamená, že na kontrolu jeho šíření už nestačí běžná opatření, která dnes jsou v Evropě zavedená. Podle této zprávy naznačují výsledky, že by tato varianta byla schopná šířit se i za relativně přísných opatření.

Jak jistá je vyšší smrtnost?

Všechna varování ohledně vyšší smrtnosti nové varianty jsou zatím předběžná. Jejich autorem je poradní skupina britské vlády NERVTAG (New and Emerging Respiratory Virus Threats Advisory Group). Ta provedla nebo nechala provést několik nezávislých analýz jednoho souboru dat získaného z britských nemocnic. Na vyšší smrtnosti se shodly všechny.

Co to znamená? Podle závěrů NERVTAGu je „realistická možnost“, že má nová variana vyšší smrtnost. Výraz „realistická možnost“ přitom znamená jistotu asi 40 až 50 procent. Možnou slabinou této jistoty je, že vědci analyzovali jen osm procent všech úmrtí, a tento vzorek tedy nemusí být reprezentativní. Přes toto omezení byl ale docela velký: vědci totiž analyzovali dvě patnáctitisícové skupiny případů, jedna měla původní variantu viru, druhá novou variantu B.1.1.7. Z první skupiny zemřelo 64 osob, z druhé 104.

Vědcům se zatím nepodařilo najít jiný vliv, který by za zvýšenou smrtností nové varianty mohl stát –⁠ ani přeplněnost nemocnic, ani sezonnost nemoci, věk či další nemoci nehrály v zaznamenaných rozdílech roli. Předpokládají proto, že za častějším umíráním stojí právě nová varianta.

Jak je to možné a co přesně virus dělá smrtelnějším, zatím také není jasné. Nicméně už první analýzy naznačily, že je u nové varianty o něco vyšší takzvaná virová nálož u nakažených –⁠ a s tou bývá zpravidla spojený těžší průběh nemoci.

Sir Patrick Vallance, hlavní britský vědecký poradce vlády, upozornil, že data ještě nejsou zcela průkazná. „Chtěl bych zdůraznit, že o těchto číslech panuje značná nejasnost a bude zapotřebí více detailní práce, abychom je lépe pochopili –⁠ ale samozřejmě je pro nás znepokojivé, že má tato varianta nejen schopnost se rychleji šířit, ale je také více smrtící.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 4 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 21 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 22 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...