Začala omezení pro cesty na Slovensko, Izrael zahajuje celostátní karanténu

Nahrávám video

Česko v pátek přibylo na seznam rizikových zemí na Slovensku. Cestující až na několik výjimek potřebují negativní výsledek testu na koronavirus, aby se na Slovensku vyhnuli karanténě a následnému testu na infekci. Za nedodržení nařízení hrozí pokuta do 1659 eur (přes 44 tisíc korun). Také několik dalších zemí zavádí zpřísněná opatření, která mají zpomalit šíření koronaviru, v Izraeli začala například celostátní uzávěra. Evropská unie oznámila, že nakoupí 300 milionů dávek vakcíny proti covidu-19.

Lidé by se nejpozději při vstupu z Česka a z dalších rizikových zemí na Slovensko podle opatření hlavního hygienika Slovenska měli od pátečních 9:00 elektronicky registrovat a potvrzení předložit pro případ policejní kontroly. Slovenský systém ještě ráno nadále vykazoval Česko jako bezpečnou zemi a registraci tak v praxi zatím neumožňoval ; to se ale během dopoledne změnilo a cestující z ČR už mohou formulář vyplnit.

Z povinné karantény, elektronické registrace či testu na koronavirus stanovil slovenský hlavní hygienik řadu výjimek. Vztahují se kromě jiných na řidiče nákladní a autobusové dopravy, piloty a posádky letadel či vlaků, dále na jiné vybrané profese včetně zdravotníků, na pendlery dojíždějící v blízkosti hranice za prací, na studenty, umělce či členy sportovních klubů.

Slovenské ministerstvo vnitra už dopředu varovalo, že policisté budou náhodně kontrolovat dodržování pravidel na hranicích s Českem nebo v jejich blízkosti. Provinilcům mohou přímo na místě uložit pokutu do tisíce eur (26 750 korun), ve správním řízení se sankce může vyšplhat až na 1659 eur (přes 44 tisíc korun). Slovenští policisté už začali dodržování náhodně kontrolovat například na dálničním přechodu Brodské/Břeclav.

Matovič připustil možnost obejití nařízení, Fico opatření kritizoval

Slovenský premiér Igor Matovič již ve středu připustil, že zmíněná omezení při cestách z Česka na Slovensko lze obejít příjezdem přes Rakousko nebo Polsko, které Bratislava mezi rizikové státy nezařadila.

Expremiér a šéf nejsilnější slovenské opoziční strany Smer-sociálna demokracia Robert Fico vládu za zavedení opatření kritizoval. „Chci se jako opoziční politik a nejdéle sloužící premiér v historii Slovenska omluvit občanům České republiky. Jen idiot může vymyslet takovéto jednostranné rozhodnutí, které uráží Českou republiku,“ řekl Fico  Dodal, že omezení způsobuje škody slovenskému cestovnímu ruchu i ve vztazích mezi lidmi.

V Izraeli začíná celostátní karanténa

Pro celostátní uzávěru, jež začala ve 13:00 SELČ, se rozhodl Izrael, protože země má vysoký nárůst případů koronaviru na počet obyvatel –⁠ za minulých 24 hodin to bylo více než šest tisíc lidí. Izraelci nesou nová opatření těžce, protože právě v pátek začínají oslavy židovského Nového roku.

Podle regulí se nebudou moci vzdalovat od bydliště na víc než 500 metrů s výjimkou nákupu nezbytných potřeb a cest do práce. Už od čtvrtka jsou zavřené školy, uvnitř budov se může sejít nejvíc deset lidí, což se týká také synagog, venku pak 20 lidí. Uzávěra má trvat tři týdny s výjimkou škol, pro něž zatím platí týdenní termín. Uzavřeny zůstanou bary a restaurace i kulturní instituce, modlitebny ale zůstanou otevřené. 

Zpřísnění platí i v Anglii, zavede je zřejmě Madrid

Spojené království, které má téměř 67 milionů obyvatel, je co do počtu úmrtí s koronavirem páté na světě po Spojených státech, Brazílii, Indii a Mexiku, vyplývá z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Ve čtvrtek Británie zaznamenala jednadvacet úmrtí s koronavirem, čímž počet zemřelých s covidem-19 v zemi podle vládních údajů vystoupil na 41 705, JHU uvádí číslo 41 794.

Britská vláda už tento týden kvůli nepříznivému vývoji zavedla „pravidlo šesti“, tedy plošný zákaz shromažďování více než šesti lidí, a omezení otvíracích hodin pro bary a restaurace v oblastech na severovýchodě Anglie.

Na opakované dotazy televize Sky News, zda v říjnu přichází v úvahu druhá celostátní uzávěra, ministr zdravotnictví Matt Hancock odpověděl, že by šlo o krajní řešení. Zdůraznil, že vláda udělá cokoliv bude nutné k zastavení viru.

„Počet lidí v nemocnicích se každých zhruba osm dní zdvojnásobuje (…) uděláme vše pro to, aby byli lidé v bezpečí,“ řekl ministr s tím, že vláda vývoj pečlivě sleduje. Na dotaz, zda tedy přichází v úvahu druhý „lockdown“, Hancock odpověděl „teď vám tu odpověď dát nemohu“.

S vysokým nárůstem koronaviru bojuje ve Španělsku zejména tamní metropole. Madridské zdravotnické úřady tento týden ohlásily, že do konce týdne rozhodnou o zpřísnění opatření v místech s nejrychlejším nárůstem případů. Jde především o lidnaté části jihu Madridu a jeho okolí.

Unie nakoupí až 300 milionů dávek vakcíny

Evropská unie potvrdila, že koupí vakcínu proti nemoci covid-19, kterou vyvíjejí farmaceutické firmy Sanofi a GSK. Informovala o tom řecká komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. GSK na svém webu uvádí, že obě strany podepsaly předběžnou smlouvu o nákupu až 300 milionů dávek připravované vakcíny. Pátkem zároveň končí lhůta, v níž se mohou členové Světové zdravotnické organizace (WHO) zapojit do iniciativy COVAX. Jejím cílem je imunizace populace díky nákupu vakcín a jejich spravedlivé a efektivní distribuci.

Vakcína vyvíjená ve spolupráci francouzské Sanofi a britské GSK by mohla být schválena příští rok. Výměnou za právo na nákup vakcíny bude Evropská komise financovat část nákladů na její výrobu. Jednotlivé dávky budou kupovat členské země.

O asistenci zprostředkovanou iniciativou COVAX Světové zdravotnické organizace zatím projevilo zájem 92 rozvojových zemí. Dalších 80 vyspělých zemí dalo najevo zájem, ale mnoho se jich nezapojilo a snaží se vyjednat si dodávky vakcín samostatně, upozornil Reuters. Francie ve čtvrtek oznámila, že se zúčastní financování schématu, ale nebude přes něj vakcínu získávat.

Proti covidu-19 zatím neexistuje žádná mezinárodně schválená vakcína. Mnoho očkovacích látek je ale v různém stadiu vývoje a testování. EU dříve uzavřela podobnou dohodu o nákupu 400 milionů dávek také se společností AstraZeneca.

Firmy Sanofi a GSK už dříve uzavřely se Spojenými státy smlouvu na dodávku 100 milionů dávek s možností zvýšení o dalších 500 milionů dávek. Dalších 60 milionů si zajistila Británie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hormuz se otevře v neděli, hned po podpisu dohody s Íránem, tvrdí Trump

Podpis dohody s Íránem je naplánován na neděli, uvedl v sobotu americký prezident Donald Trump. Ihned po podpisu bude pro všechny otevřen Hormuzský průliv, tvrdí také. Teherán však v sobotu uvedl, že v neděli memorandum podepsané nebude. Írán chce také účtovat služby poskytované v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Obrazem: Přehlídka, přelet a davy v ulicích. Karel III. slavil oficiální narozeniny

Britský král Karel III. má sice narozeniny až v listopadu, oficiálně je ale slaví v červnu společně s Brity. Ani letos nechyběla vojenská přehlídka a procesí, v němž se král a jeho rodina vydali usazeni v kočáře z Buckinghamského paláce do ulic. V Británii se mezitím probírá, s kolika penězi může armáda počítat.
před 4 hhodinami

Orbán dál povede Fidesz. Strana se musí změnit, uznal

Bývalý premiér Maďarska Viktor Orbán po nedávné volební porážce v politice nekončí. Stranu Fidesz povede i nadále. Na volebním sjezdu neměl soupeře – sám ale vzkázal, že partaj se musí změnit. Jeho nástupce Péter Magyar mezitím vyzývá k demisi mnohé tváře bývalé vlády.
před 5 hhodinami

Ukrajinské útoky způsobily požáry v ruském přístavu a v závodě pro přepravu ropy

Ukrajinský dronový útok v noci na sobotu způsobil požár v přístavu Těmrjuk v jihoruském Krasnodarském kraji. Jeden člověk zemřel a tři další utrpěli zranění, informoval tamní gubernátor Veniamin Kondratěv. V jihoruské Volgogradské oblasti ukrajinská armáda zasáhla závod zajišťující přepravu ropy, také tento úder vedl k požáru, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinské úřady hlásí téměř dvě desítky zraněných po ruských útocích.
před 13 hhodinami

Cizí rozvědky nás špehují pomocí želv a ryb, tvrdí Čína

Zahraniční rozvědky využívají želvy a ryby vybavené senzory ke sběru citlivých dat a mapování podmořských zón čínského pobřeží. V pátek to podle agentury AFP uvedlo čínské ministerstvo státní bezpečnosti v příspěvku na sociálních sítích nazvaném V hlubinách moře se proudy chvějí. Rozvědky podle Pekingu používají i další nové špionážní vybavení a čínští rybáři by proto měli být ostražití a hlásit veškeré podezřelé předměty, které na moři naleznou.
před 16 hhodinami

Palestinský lékař uvězněný Izraelem se obrátil na nejvyšší soud

Až u izraelského nejvyššího soudu skončil případ palestinského lékaře, kterého zadržela izraelská armáda na sklonku roku 2024 v Gaze s tím, že patří k teroristickému hnutí Hamás. Lidskoprávní organizace tvrdí, že strávil přes 500 dní ve vězení bez konkrétního formálního obvinění. Nejvyšší soud má teď na stole žádost o jeho propuštění.
před 16 hhodinami

Dohoda s USA počítá s ukončením americké blokády Íránu, tvrdí Arakčí

Návrh mírové dohody Íránu se Spojenými státy počítá s ukončením americké blokády íránských přístavů a s novým uspořádáním v Hormuzském průlivu. Prohlásil to v pátek večer íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Řekl také, že žádné rozhovory o íránském jaderném programu nezačnou, dokud nebude úmluva zcela převedena do praxe, píší agentury AFP a Reuters.
12. 6. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
před 18 hhodinami
Načítání...