Washington připisuje čínské armádě rozsáhlý program špionáže s balony

Spojené státy podezírají čínskou armádu z řízení rozsáhlé špionážní operace využívající balony, jako byl ten, který Američané o víkendu sestřelili po přeletu nad USA. Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek médiím sdělilo, že špehovací balony operovaly po celém světě. Podle japonské agentury Kjódó předtím nejmenovaní čínští představitelé potvrdili, že čínské jednotky zodpovědné za vesmír a kybernetickou válku byly zapojené do operace s balonem nad USA.

Peking oficiálně tvrzení o špionáži za pomoci takovýchto zařízení odmítá. Sestřelený přístroj podle čínské vlády sloužil k čistě civilním účelům, konkrétně k meteorologickému výzkumu. Souběžně se vzniklou diplomatickou roztržkou se množí informace o dalších takovýchto přeletech pozorovaných v uplynulých letech nad americkým územím i jinde nebo minulý týden nad Kostarikou a Kolumbií.

Čína přiznala, že balon nad Latinskou Amerikou je její, a Kostarice se za přelet objektu omluvila. Jevy tohoto druhu zaznamenalo také Japonsko, které nyní potvrdilo, že nad svým územím objevilo podobný objekt také loni. Dosud uvádělo pouze informace o balonech z let 2020 a 2021.

„Japonsko spolupracuje s Washingtonem, aby zjistilo, zda balon pozorovaný v lednu 2022 byl čínský a zda se podobal tomu, který u svého pobřeží v sobotu sestřelily USA,“ doplnil ve čtvrtek státní tajemník japonské vlády Hirokazu Macuno.

Washington mluví o rozsáhlé špionáži

Americká vláda záhy přišla s tvrzením, že Peking disponuje rozsáhlým programem vzdušné špionáže, který je napojen na čínskou armádu. Terčem této operace se podle Washingtonu stalo už více než čtyřicet zemí na pěti kontinentech. Podle informací deníku The Washington Post Peking s pomocí rozsáhlého sledovacího programu už léta sbírá informace o vojenských zařízeních v zahraničí, obzvlášť v Japonsku, Indii, Vietnamu a na Filipínách a Tchaj-wanu.

Poprask kolem údajné čínské špionáže začal minulý týden, když se objevily snímky neznámého bílého objektu nad americkým státem Montana. Washington jej označil za špionážní balon a v sobotu jej sestřelil, když se dostal nad Atlantský oceán. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v důsledku incidentu odložil plánovanou návštěvu Pekingu.

Americká diplomacie nově informovala, že sestřelené zařízení bylo vybaveno technikou pro zaznamenávání komunikačních signálů a že jeho výbava neodpovídala meteorologickému balonu. USA jsou nyní „přesvědčeny“, že firma, která jej vyrobila, měla přímé obchodní vztahy s čínskou armádou.

Čína aktuální tvrzení Washingtonu o několikaletém sledovacím programu označila za „informační válku proti Číně“. Tisková mluvčí čínské vlády Mao Ning zároveň zopakovala, že balon nad USA byl čistě civilní objekt.

Náměstkyně na ministerstvu zahraničí USA Wendy Shermanová při čtvrtečním slyšení v americkém Senátu prezentovala incident z minulého týdne jako příklad snahy Pekingu „přetvořit mezinárodní řád“, informovala agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 11 mminutami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Reuters pak přinesl příběh šťastného shledání matky se svým ztraceným synem. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 7 hhodinami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 8 hhodinami

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.