Viktorie a Alžběta II. dokázaly vzkřísit lesk monarchie

Londýn – Jen dvě britské panovnice v historii dokázaly vládnout 60 let. Byla to královna Viktorie a teď i Alžběta II. Obě během své vlády musely čelit mnohdy stejným problémům a výzvám – jako ženy, jako manželky i panovnice. Královna Viktorie žila a vládla ještě tři a půl roku po diamantovém výročí, dodnes je to tedy nejdéle vládnoucí britská panovnice. Alžběta II. překoná tento rekord v roce 2016.

Obě královny usedaly na trůn velmi mladé. Královna Viktorie se ujala trůnu ve svých osmnácti letech, tedy v roce 1837. Vyrůstala bez otce, ten zemřel, když jí bylo osm měsíců. Když zemřeli bez potomků i její starší bratři, ujala se vlády. S tou jí ale v prvních letech pomáhal premiér lord Melbourn. O diplomatický um svých premiérů se ostatně Viktorie opírala celou dobu vlády. 

Alžběta přitom královnou původně vůbec být neměla. Když se ale její strýc Edward vzdal trůnu kvůli sňatku s rozvedenou Wallis Simpsonovou, bylo jasné, že jednou na trůn usedne. Stalo se tak, když jí bylo 25 let. Od té doby Británii vládlo 12 premiérů.

Viktoriina korunovace – prostě trapas 

Před korunovací Alžbětina otce tehdy desetileté dívce její vychovatelka předčítala zápisky královny Viktorie o její vlastní korunovaci. Dívenka tak přesně věděla, do čeho jde. Zatímco Alžběta se tedy s korunovací vypořádala s noblesou a ctí, uvedení mladičké Viktorie na trůn vůbec nešlo podle plánu a dokonce by se dalo označit za trapas. Viktorie vůbec nevěděla, co má dělat, a šeptem se ptala na instrukce. Arcibiskup jí navlékl korunovační prsten na špatný prst, takže Viktorii skoro rozbrečel. Aby mohla prsten vůbec sundat, musela si ruku zchladit v ledové vodě. Biskupové jí předali královské korunovační jablko ve špatnou chvíli a v jeden moment dokonce předčítající biskup otočil v knize dvě slepené stránky najednou a poslal královnu zpátky do převlékací kaple. 

Při nástupu na trůn ovšem obě dívky vnímal svět jako půvabné a čisté bytosti. Obě se ale musely jako panovnice vyrovnat s problémem, jak být tradičními manželkami a přitom si zachovat královskou svrchovanost. Manželé královen se tak například museli vyrovnat s tím, že nemohli svým dětem dát příjmení jako kterýkoli jiný muž v zemi. Alžběta i Viktorie si vybíraly z velmi omezeného okruhu nápadníků, přesto se obě vdávaly z lásky. Zatímco Alžběta si Philipa brala ještě jako princezna, Viktorie se vdávala za prince Alberta už jako královna. 

Královna Viktorie se ovšem netěšila z manželství dlouho, poměrně brzy ovdověla, od té doby se oblékala do černé. Královna Alžběta letos oslaví s Philipem 65. výročí svatby. 

Viktorie ztratila po smrti manžela v roce 1861 zájem o jakékoli veřejné dění. Uzavřela se do sebe a veřejnost ji měla čím dál méně ráda. Lidé se začali ptát, proč mají královnu platit, když pro ně nepracuje. A popularita rychle klesala dolů. Podobný propad oblíbenosti zažila Alžběta II. v devadesátých letech, když krachla hned tři manželství jejich dětí a královskou rodinu dennodenně propíral bulvár. Novináři si tehdy kladli stejné otázky jako lidé před více než sto lety - proč si vydržovat královskou rodinu. Monarchie byla v krizi. 

Obě královny si ale znovu dokázaly získat přízeň svých poddaných. Bylo to zlaté výročí, které vrátilo v roce 1887 královnu Viktorii zpět na výsluní. Padesáté výročí přijela na slavnostní banket do Buckinghamského paláce oslavit padesátka králů a královen z celého světa. Slavili i lidé v ulicích. Oslavy diamantového výročí pak byly o něco skromnější, vzhledem ke královninu chatrnému zdraví. To Alžběta II., zdá se, své 60. výročí oslaví v plné síle a zdraví, a to je přitom o osm let starší, než byla tehdy královna Viktorie. Královna je přitom čím dál populárnější, a s ní i celá její rodina. Diamantový lesk tak znovu dostává i britská monarchie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev čelil jednomu z nejhorších ruských útoků za poslední měsíce

Rusko provedlo v noci na čtvrtek rozsáhlý útok na Kyjev, na ukrajinské hlavní město zaútočilo poté i odpoledne a večer. Noční nálety zabily ve městě nejméně patnáct lidí, jeden člověk zahynul i v Kyjevské oblasti. Zraněny jsou více než čtyři desítky lidí. Ve třech kyjevských čtvrtích byly poškozeny obytné i nebytové budovy a dětská nemocnice. Odpolední a večerní útoky zabily ve městě jednoho člověka a další dva zranily, zapálen byl obchodní dům. Starosta Vitalij Klyčko uvedl, že od začátku plnohodnotné války poničily ruské útoky v Kyjevě každou třetí velkokapacitní obytnou budovu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tornáda v Německu poničila desítky domů

Nad okolím Wetzlaru v německé spolkové zemi Hesensko se ve středu večer přehnalo tornádo, které poničilo asi šedesát domů. Píše to agentura DPA s odvoláním na Německou meteorologickou službu (DWD). Další tornádo podle ní udeřilo ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V Porýní-Falci při bouřce zemřela žena, v durynské obci Georgenthal zemřel muž, na kterého při bouři spadly části stromu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump vyhlásil ekonomickou válku Íránu

Americký prezident Donald Trump vyhlásil „ekonomickou válku“ Íránu a pohrozil tvrdými dopady na hospodářství všech zemí, které by Teheránu jakkoli pomáhaly. Podle agentury AFP se tak šéf Bílého domu snaží stupňovat tlak na Írán bezmála šest měsíců od zahájení vleklého konfliktu. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil postup Washingtonu za americký ekonomický terorismus.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Polské námořnictvo zahájilo výcvik posádek ponorek ve Švédsku

Polští námořníci zahájili na základně ve Švédsku výcvik pro službu na pronajaté ponorce, která má zajistit akceschopnost polské ponorkové flotily do příchodu nových plavidel v příštím desetiletí, uvedli ve středu představitelé.
před 6 hhodinami

Vedro mění zemědělství na jihu Francie. Farmáři místo rajčat pěstují banány

Mimořádně horká a suchá léta vedou zemědělce na jihu Francie ke změně způsobu hospodaření. Přibližně desítka farmářů v departementu Var začala pěstovat banány, papáje či manga, které potřebují méně vody a lépe snášejí vysoké teploty.
před 8 hhodinami

Rumunsko zničilo námořní dron nedaleko svého ložiska plynu, oznámila Bukurešť

Rumunský stíhací letoun F-16 ve čtvrtek zničil námořní bezposádkové plavidlo, které se nacházelo několik set metrů od rumunského projektu na těžbu zemního plynu Neptun Deep v Černém moři. Uvedl to ministr obrany Radu Mirutsa, podle něhož Ukrajina uvedla, že námořní dron nebyl její. Rumunský prezident Nicušor Dan z incidentu obvinil Rusko. Moskva se zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lotyšsko: Dron sestřelený nad naším územím byl ukrajinský, zřejmě ho vychýlilo Rusko

Dron, který 14. srpna sestřelila ve vzdušném prostoru Lotyšska italská stíhačka, byl ukrajinského původu, uvedly lotyšské ozbrojené síly. Dodaly, že z dráhy ho pravděpodobně vychýlilo Rusko. Šlo o jeden z řady incidentů, kdy se ruská válka proti Ukrajině přelévá do sousedních zemí.
před 8 hhodinami

Z vojáka civilistou a ministrem obrany. Chmara má vyřešit mobilizaci

Nový ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara působil v čele Služby bezpečnosti Ukrajiny, podílel se na osvobození Kyjevské oblasti či Hadího ostrova. Nyní si za cíl klade posílení armády i rozvoj obranného průmyslu. Stojí před ním také velký úkol v podobě reformy mobilizace. Od svého předchůdce, společností oblíbeného Mychajla Fedorovova, se v přístupu k válce tolik neliší – je to rovněž „moderní člověk“, který prosazuje využívání dronů. U vojenské elity má však zřejmě lepší reputaci.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.