Viktorie a Alžběta II. dokázaly vzkřísit lesk monarchie

Londýn – Jen dvě britské panovnice v historii dokázaly vládnout 60 let. Byla to královna Viktorie a teď i Alžběta II. Obě během své vlády musely čelit mnohdy stejným problémům a výzvám – jako ženy, jako manželky i panovnice. Královna Viktorie žila a vládla ještě tři a půl roku po diamantovém výročí, dodnes je to tedy nejdéle vládnoucí britská panovnice. Alžběta II. překoná tento rekord v roce 2016.

Obě královny usedaly na trůn velmi mladé. Královna Viktorie se ujala trůnu ve svých osmnácti letech, tedy v roce 1837. Vyrůstala bez otce, ten zemřel, když jí bylo osm měsíců. Když zemřeli bez potomků i její starší bratři, ujala se vlády. S tou jí ale v prvních letech pomáhal premiér lord Melbourn. O diplomatický um svých premiérů se ostatně Viktorie opírala celou dobu vlády. 

Alžběta přitom královnou původně vůbec být neměla. Když se ale její strýc Edward vzdal trůnu kvůli sňatku s rozvedenou Wallis Simpsonovou, bylo jasné, že jednou na trůn usedne. Stalo se tak, když jí bylo 25 let. Od té doby Británii vládlo 12 premiérů.

Viktoriina korunovace – prostě trapas 

Před korunovací Alžbětina otce tehdy desetileté dívce její vychovatelka předčítala zápisky královny Viktorie o její vlastní korunovaci. Dívenka tak přesně věděla, do čeho jde. Zatímco Alžběta se tedy s korunovací vypořádala s noblesou a ctí, uvedení mladičké Viktorie na trůn vůbec nešlo podle plánu a dokonce by se dalo označit za trapas. Viktorie vůbec nevěděla, co má dělat, a šeptem se ptala na instrukce. Arcibiskup jí navlékl korunovační prsten na špatný prst, takže Viktorii skoro rozbrečel. Aby mohla prsten vůbec sundat, musela si ruku zchladit v ledové vodě. Biskupové jí předali královské korunovační jablko ve špatnou chvíli a v jeden moment dokonce předčítající biskup otočil v knize dvě slepené stránky najednou a poslal královnu zpátky do převlékací kaple. 

Při nástupu na trůn ovšem obě dívky vnímal svět jako půvabné a čisté bytosti. Obě se ale musely jako panovnice vyrovnat s problémem, jak být tradičními manželkami a přitom si zachovat královskou svrchovanost. Manželé královen se tak například museli vyrovnat s tím, že nemohli svým dětem dát příjmení jako kterýkoli jiný muž v zemi. Alžběta i Viktorie si vybíraly z velmi omezeného okruhu nápadníků, přesto se obě vdávaly z lásky. Zatímco Alžběta si Philipa brala ještě jako princezna, Viktorie se vdávala za prince Alberta už jako královna. 

Královna Viktorie se ovšem netěšila z manželství dlouho, poměrně brzy ovdověla, od té doby se oblékala do černé. Královna Alžběta letos oslaví s Philipem 65. výročí svatby. 

Viktorie ztratila po smrti manžela v roce 1861 zájem o jakékoli veřejné dění. Uzavřela se do sebe a veřejnost ji měla čím dál méně ráda. Lidé se začali ptát, proč mají královnu platit, když pro ně nepracuje. A popularita rychle klesala dolů. Podobný propad oblíbenosti zažila Alžběta II. v devadesátých letech, když krachla hned tři manželství jejich dětí a královskou rodinu dennodenně propíral bulvár. Novináři si tehdy kladli stejné otázky jako lidé před více než sto lety - proč si vydržovat královskou rodinu. Monarchie byla v krizi. 

Obě královny si ale znovu dokázaly získat přízeň svých poddaných. Bylo to zlaté výročí, které vrátilo v roce 1887 královnu Viktorii zpět na výsluní. Padesáté výročí přijela na slavnostní banket do Buckinghamského paláce oslavit padesátka králů a královen z celého světa. Slavili i lidé v ulicích. Oslavy diamantového výročí pak byly o něco skromnější, vzhledem ke královninu chatrnému zdraví. To Alžběta II., zdá se, své 60. výročí oslaví v plné síle a zdraví, a to je přitom o osm let starší, než byla tehdy královna Viktorie. Královna je přitom čím dál populárnější, a s ní i celá její rodina. Diamantový lesk tak znovu dostává i britská monarchie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 1 hhodinou

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1450 lidí.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pět mrtvých po střelbě na severu Německa, policie zadržela podezřelého

Pět lidí zemřelo při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa. Podle německých médií k tomu došlo v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu podle BBC zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Policie uvedla, že veřejnosti již nehrozí žádné další nebezpečí.
14:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily osm lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito pět lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Dalších 21 osob bylo podle něj zraněno. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě je několik zraněných, včetně jednoho dítěte.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 2 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropský pohled