Velká Británie by v případě nových ruských „kroků proti Ukrajině“ zpřísnila sankce mířící na podniky a osoby s nejužšími vazbami na Kreml. V televizním rozhovoru to předeslal náměstek ministerstva financí Simon Clarke. Zároveň se očekává předložení návrhu zákona, který by umožnil rozšíření protiruských sankcí. Kreml v reakci pohrozil odvetou Londýnu za případný „útok proti ruskému byznysu“. Polsko nabízí Ukrajině munici, určena má být k obraně.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Jasně říkáme, že pokud Rusko podnikne další kroky proti Ukrajině, pak dál zpřísníme sankční režim mířící na podniky a lidi s nejbližšími vazbami na Kreml,“ řekl Clarke televizi Sky News. Jeho vyjádření navazuje na opakovaná varování západních činitelů, že za případné nové napadení Ukrajiny by Moskva zaplatila obrovskou cenu.
Podrobnosti kolem sankčních plánů nicméně stále vychází najevo, přičemž velká pozornost je věnována možným dopadům na plynovod Nord Stream 2 či ruské banky a také případným sankcím proti samotnému ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, které minulý týden nevyloučila ani britská ministryně zahraničí Liz Trussová.
Šéfka britské diplomacie následně o víkendu oznámila, že vláda předloží parlamentu návrh zákona o rozšíření palety sankcí, které Londýn může na ruské zájmy uvalit.
Ruský kapitál v „Londongradu“
Agentura Reuters podotýká, že britská metropole se v posledních dekádách stala přední destinací kapitálu z postsovětských zemí, kvůli čemuž se jí někdy přezdívá Londongrad.
Deník The Times minulý týden s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje napsal, že činitelé na americkém ministerstvu zahraničích věcí v poslední době vyjadřují „zděšení a frustraci“ nad neschopností britské vlády zakročit proti přílivu ruských peněz.
„Útok jedné země na ruský byznys samozřejmě přinese odvetná opatření. Ta budou přijata výlučně s ohledem na naše vlastní zájmy, budou vycházet z našich vlastních zájmů, pokud to bude zapotřebí,“ poznamenal mluvčí šéfa Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Britský postup naopak uvítal šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. „Vybízíme partnery k podniknutí takových akcí, důležitých k tomu, aby odstrašily ruské elity od unáhlených rozhodnutí,“ řekl Kuleba. „Když si ruští hodnostáři uvědomí, že řeč je o jejich majetku, nemovitostech a penězích v cizině, kde je mají tito ruští vlastenci, horké hlavy v Kremlu vychladnou,“ dodal ministr.
Ruské námořnictvo cvičilo v Norském moři
Diskuse o nových protiruských sankcích reagují na vojenské manévry podél ukrajinských hranic. Moskva v blízkosti Ukrajiny i na jejím území, které od roku 2014 okupuje, shromáždila kolem sta tisíc vojáků, odmítá však, že by připravovala invazi.
Zároveň hrozí blíže nespecifikovanými kroky, pokud Západ nevyslyší sérii požadavků ohledně fungování NATO, z nichž ty hlavní jsou pro spojence zcela nepřijatelné. Podle Kyjeva jde Moskvě o destabilizaci Ukrajiny, spíše než o použití vojenské síly.
Rusko rovněž provádí řadu armádních cvičení, a to nejen u ukrajinských hranic, ale na leden a únor naplánovalo i námořní manévry, které se konají za účasti více než 140 plavidel všech flotil a odehrávají se v Atlantiku, Tichém oceánu a také Severním, Ochotském a ve Středozemním moři. Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že lodě Severní flotily vojenského námořnictva dokončily protiponorkové cvičení v Norském moři.
Johnson bude jednat s Putinem, Polsko nabízí Ukrajině munici
Vývoj dramaticky zvýšil napětí mezi Ruskem na jedné a Ukrajinou a jejími západními spojenci na druhé straně a vedl v posledních týdnech k sérii diplomatických jednání. Tento týden mají pokračovat mimo jiné telefonátem mezi Putinem a britským premiérem Borisem Johnsonem, který se také chystá na cestu na východ Evropy včetně Ukrajiny.
Několik západních zemí včetně Česka poskytlo Ukrajině pomoc ve formě dodávek zbraní. Polsko nově oznámilo, že nabídlo Kyjevu munici, uvedl Pawel Soloch, šéf kanceláře národní bezpečnosti, což je polský úřad vykonávající pokyny hlavy státu v oblasti obrany a bezpečnosti. Varšava nyní podle něj čeká na odpověď.
Polsko nabídlo několik desítek tisíc kusů nábojů, uvedl Soloch s tím, že jde o „obrannou munici“, protože „má sloužit k obraně, a ne k útoku“. „Nabídku jsme předali ukrajinské straně, čekáme na odpověď. (Nabídnutou munici) jsme připraveni okamžitě dodat,“ ujistil podle serveru Onet.pl. Bližší podrobnosti o nabídnutém střelivu neuvedl.
